Cichanouská dorazí na Forum 2000. Bude debatovat s Petříčkem

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.

V Bělorusku vypukly nepokoje po srpnových prezidentských volbách. Vítězem úřady vyhlásily dosavadního prezidenta Alexandra Lukašenka, opozice zformovaná kolem Lukašenkovy soupeřky Cichanouské považuje výsledky za zfalšované. Evropská unie, včetně Česka, Lukašenkovo zvolení neuznává.

„Brutální popírání svobodné volby Bělorusů se nás v Česku bytostně dotýká – jde o blízký evropský národ, sdílíme důležitou a neradostnou část moderní historie a pojí nás husté předivo mezilidských vztahů. Jsme poctěni, že se Svjatlana Cichanouská konference zúčastní a budeme jí moci vyjádřit naši podporu,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel Nadace Forum 2000 Jakub Klepal.

Polsko v září navrhlo uskutečnit setkání Cichanouské s premiéry visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), proti se ale tehdy postavil český premiér Andrej Babiš (ANO), který se obával unáhleného kroku uskutečněného ještě předtím, než ve věci zaujme stanovisko celá Evropská unie. Později Babiš uvedl, že proti schůzce byli i jeho kolegové z Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Igor Matovič.

Na konferenci vystoupí Vystrčil, Jourová i Kasparov

Letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru nebude konat v pražském paláci Žofín, nahradí ho debata na internetu. Hlavní program bude možné sledovat prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí konference bez nutnosti registrace.

Konference potrvá od pondělí do středy a vystoupí na ní například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, íránská nositelka Nobelovy ceny za mír Šírín Ebadíová, šachový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov nebo americký ekonom Jeffrey Sachs. Zatím nebylo zveřejněno, kdo z řečníků bude hovořit ve kterém panelu ani kdo přednese v pondělí úvodní projev.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z nejrůznějších oborů k analýze výzev nového tisíciletí. Loni na konferenci vystoupili například konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. nebo bývalý polský prezident Lech Walesa.

Cichanouská v Německu

Tento týden Cichanouská navštívila Německo. Ve středu se setkala se šéfem zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbertem Röttgenem. Ten po jednání uvedl, že Německo stojí nadále na straně statečného běloruského lidu, který demonstruje proti autoritářskému Lukašenkově režimu.

Röttgen, který je zastáncem rázné evropské odpovědi, by uvítal zařazení Lukašenka na stávající unijní sankční seznam. Na něj EU zařadila čtyři desítky běloruských činitelů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování opozičních demonstrací. Sama Cichanouská, která se v úterý setkala s kancléřkou Angelou Merkelovou, k rozšíření seznamu Evropu vyzvala.

Po jednání s Röttgenem ve Spolkovém sněmu politička prohlásila, že dění v Bělorusku musí být v první řadě vnitřní záležitostí Bělorusů. Reagovala tak na dotaz, zda by o událostech měl rozhodovat i ruský prezident Vladimir Putin. Ten je klíčovým spojencem Lukašenka. Putin sice tvrdí, že Bělorusové si musí o svém osudu rozhodnout sami, zároveň ale přislíbil Lukašenkovi podporu, pokud o to požádá.

Se šéfkou běloruské opozice se setkal i vicekancléř Olaf Scholz, který ji označil za statečnou bojovnici za demokracii a občanská práva v Bělorusku. „Prezident Alexandr Lukašenko přišel o veškerou legitimitu,“ zdůraznil. Cichanouská se nedávno setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Macron následně vyzval ruského premiéra Putina, aby s Cichanouskou začal jednat.

Vilnius mezitím oznámil, že po Litvě a Polsku odvolávají své velvyslance z Běloruska další země Evropské unie – Česko, Německo, Estonsko a Lotyšsko. Oficiální vyjádření Černínského paláce ale zatím není k dispozici.

Polsko a Litva své velvyslance stáhly poté, co Bělorusko obvinilo obě země z vměšování do vnitřních záležitostí, a zároveň z nich odvolalo své zástupce. Minsk současně Vilnius a Varšavu vyzval, aby také odvolaly své diplomaty. Tento krok zpočátku obě země odmítly, v pondělí však litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius oznámil, že oba státy ve snaze snížit napětí své velvyslance dočasně stahují.

Politička na ruském seznamu hledaných osob

Rusko mezitím zařadilo Cichanouskou na seznam hledaných osob, informuje agentura Ria Novosti s odkazem na ruské ministerstvo vnitra. Podle záznamu v databázi je důvodem pro její zařazení článek trestního zákoníku, není však jasné, o jaký článek konkrétně jde. Podle agentury TASS Moskva zařadila političku mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.

Agentura Ria Novosti upřesňuje, že Cichanouská je stíhána v Bělorusku na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojeného předání moci. Političce tak hrozí od tří do pěti let odnětí svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...