Cichanouská dorazí na Forum 2000. Bude debatovat s Petříčkem

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.

V Bělorusku vypukly nepokoje po srpnových prezidentských volbách. Vítězem úřady vyhlásily dosavadního prezidenta Alexandra Lukašenka, opozice zformovaná kolem Lukašenkovy soupeřky Cichanouské považuje výsledky za zfalšované. Evropská unie, včetně Česka, Lukašenkovo zvolení neuznává.

„Brutální popírání svobodné volby Bělorusů se nás v Česku bytostně dotýká – jde o blízký evropský národ, sdílíme důležitou a neradostnou část moderní historie a pojí nás husté předivo mezilidských vztahů. Jsme poctěni, že se Svjatlana Cichanouská konference zúčastní a budeme jí moci vyjádřit naši podporu,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel Nadace Forum 2000 Jakub Klepal.

Polsko v září navrhlo uskutečnit setkání Cichanouské s premiéry visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), proti se ale tehdy postavil český premiér Andrej Babiš (ANO), který se obával unáhleného kroku uskutečněného ještě předtím, než ve věci zaujme stanovisko celá Evropská unie. Později Babiš uvedl, že proti schůzce byli i jeho kolegové z Maďarska a Slovenska Viktor Orbán a Igor Matovič.

Na konferenci vystoupí Vystrčil, Jourová i Kasparov

Letošní 24. ročník Fora 2000 se kvůli pandemii koronaviru nebude konat v pražském paláci Žofín, nahradí ho debata na internetu. Hlavní program bude možné sledovat prostřednictvím webových stránek a sociálních sítí konference bez nutnosti registrace.

Konference potrvá od pondělí do středy a vystoupí na ní například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, íránská nositelka Nobelovy ceny za mír Šírín Ebadíová, šachový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov nebo americký ekonom Jeffrey Sachs. Zatím nebylo zveřejněno, kdo z řečníků bude hovořit ve kterém panelu ani kdo přednese v pondělí úvodní projev.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z nejrůznějších oborů k analýze výzev nového tisíciletí. Loni na konferenci vystoupili například konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. nebo bývalý polský prezident Lech Walesa.

Cichanouská v Německu

Tento týden Cichanouská navštívila Německo. Ve středu se setkala se šéfem zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbertem Röttgenem. Ten po jednání uvedl, že Německo stojí nadále na straně statečného běloruského lidu, který demonstruje proti autoritářskému Lukašenkově režimu.

Röttgen, který je zastáncem rázné evropské odpovědi, by uvítal zařazení Lukašenka na stávající unijní sankční seznam. Na něj EU zařadila čtyři desítky běloruských činitelů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování opozičních demonstrací. Sama Cichanouská, která se v úterý setkala s kancléřkou Angelou Merkelovou, k rozšíření seznamu Evropu vyzvala.

Po jednání s Röttgenem ve Spolkovém sněmu politička prohlásila, že dění v Bělorusku musí být v první řadě vnitřní záležitostí Bělorusů. Reagovala tak na dotaz, zda by o událostech měl rozhodovat i ruský prezident Vladimir Putin. Ten je klíčovým spojencem Lukašenka. Putin sice tvrdí, že Bělorusové si musí o svém osudu rozhodnout sami, zároveň ale přislíbil Lukašenkovi podporu, pokud o to požádá.

Se šéfkou běloruské opozice se setkal i vicekancléř Olaf Scholz, který ji označil za statečnou bojovnici za demokracii a občanská práva v Bělorusku. „Prezident Alexandr Lukašenko přišel o veškerou legitimitu,“ zdůraznil. Cichanouská se nedávno setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Macron následně vyzval ruského premiéra Putina, aby s Cichanouskou začal jednat.

Vilnius mezitím oznámil, že po Litvě a Polsku odvolávají své velvyslance z Běloruska další země Evropské unie – Česko, Německo, Estonsko a Lotyšsko. Oficiální vyjádření Černínského paláce ale zatím není k dispozici.

Polsko a Litva své velvyslance stáhly poté, co Bělorusko obvinilo obě země z vměšování do vnitřních záležitostí, a zároveň z nich odvolalo své zástupce. Minsk současně Vilnius a Varšavu vyzval, aby také odvolaly své diplomaty. Tento krok zpočátku obě země odmítly, v pondělí však litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius oznámil, že oba státy ve snaze snížit napětí své velvyslance dočasně stahují.

Politička na ruském seznamu hledaných osob

Rusko mezitím zařadilo Cichanouskou na seznam hledaných osob, informuje agentura Ria Novosti s odkazem na ruské ministerstvo vnitra. Podle záznamu v databázi je důvodem pro její zařazení článek trestního zákoníku, není však jasné, o jaký článek konkrétně jde. Podle agentury TASS Moskva zařadila političku mezi hledané osoby na základě dohody s Běloruskem.

Agentura Ria Novosti upřesňuje, že Cichanouská je stíhána v Bělorusku na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojeného předání moci. Političce tak hrozí od tří do pěti let odnětí svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 42 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...