Unijní lídři jednají čtvrtým dnem. Michel předloží návrh s menším podílem grantů, podle Babiše dostane Česko méně

2 minuty
Události: Summit EU pokračuje čtvrtým dnem
Zdroj: ČT24

Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by Česku po této úpravě připadla z grantů menší částka, konkrétní sumu se ale dozví až během pondělního jednání.

Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody.

„Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná,“ řekl po pondělní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů. Nejnovější kompromisní návrh předloží Michel lídrům evropských zemí při pracovní večeři, jejíž začátek byl odložen přibližně na 19:30.

Michel stejně jako německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhá na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur.

  • Objem záchranného balíku.
  • Kontrola využití prostředků.
  • Způsob rozdělení peněz.
  • Zrušení slev z plateb pro bohaté země.
  • Návaznost pomoci na právní stát.

Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. Šéf unijních summitů již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména takzvané šetrné země zcela neuspokojil. Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard.

Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Podle diplomatických zdrojů počítá nový návrh s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard.

Překážkou je nizozemský premiér, myslí si jihoevropské země

Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci z fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že větší pokles grantů je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, v pondělí prohlásil, že dohoda se přiblížila. Není však zcela jasné, zda podpoří tento návrh nebo bude požadovat další škrty.

„Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci na pondělí, kdy jsem si myslel, že je po všem,“ prohlásil ráno nizozemský premiér. „Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne,“ řekl rakouský kancléř Kurz.

I německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že se během pondělka lídrům EU podaří průlom. Podobnou naději vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Otevřena zatím zůstává i otázka vlády práva. S dosavadním návrhem podmiňujícím čerpání peněz respektem k právnímu státu není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot.

Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, že by byl ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. Podrobnosti návrhu se lídři dozví až na společném zasedání.

Nizozemský premiér Mark Rutte
Zdroj: Reuters/Michele Tantussi

Česko dostane méně, řekl Babiš

Kvůli očekávanému poklesu celkové částky v balíku grantů dostane Česko méně peněz, než mělo mít původně. Před jednáním to oznámil český premiér Andrej Babiš, konkrétní sumu však zatím neznal. „Nechápu, proč nás nechali čtyři dny jednat o nějaké částce, která je nyní úplně jiná,“ uvedl.

Dodal ovšem, že chápe Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země, které celkové snížení dotací vyjednaly. Snížení celého balíku grantů Babiš vítá.

Původně měla Česká republika na grantech dostat přes osm miliard eur, na základě změny rozdělovacího klíče jí přibylo přes dvě miliardy. O kolik se po navržené úpravě částka sníží, není zatím jasné. Podle Babiše bude vyřešení sporu o granty pro úspěch summitu klíčové.

12 minut
Studio ČT24: Projev Andreje Babiše k summitu EU
Zdroj: ČT24

Boj se podle Babiše může vést ještě o výši slev z plateb do rozpočtu na období 2021 až 2027, z nichž má těžit pět bohatých zemí –⁠ Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko. Česko stejně jako další země proti těmto rabatům vystupuje a podle premiéra má s jejich zvýšením problém, nehodlá však blokovat další jednání.

„Pokud bychom se pouštěli do toho, aby rabaty nebyly, tak by to už vůbec neskončilo,“ řekl s nadějí na rychlé nalezení shody Babiš.

Michel v neděli s lídry jednal odděleně

Charles Michel po nedělní společné večeři absolvoval sérii oddělených jednání. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Čerpání miliard skrze trhy může být moderním řešením, tvrdí ekonom

Podle ekonoma Petra Zahradníka je však 750 miliard eur stále velká suma peněz, o které by se mělo velmi pečlivě rozhodovat. Pro ČT24 řekl, že nově navržený způsob získávání financí, o kterém se na summitu diskutuje, je poměrně nový.

Doposud totiž musely členské státy přispívat do unijního rozpočtu přímo, aby jiné země mohly peníze čerpat. Získávání miliard skrze finanční trhy může být podle ekonoma moderním řešením, pokud se zjistí, že může být aplikováno.

Zahradník zároveň podotkl, že poměrně novou věcí je i způsob splácení, zmíněných 750 miliard je totiž navržených jako závazek Evropské unie vůči věřitelům. „Tento nový systém více posiluje solidaritu a vzájemnost mezi státy EU. Už nebude tak lehké spočítat, kdo na koho doplácí nebo kdo má z toho výhodu,“ dodal ekonom.

Zadluženost Unie nevnímá jako velký problém. Částka 750 miliard sice podle něj může na první pohled působit jako obrovská suma, když se ale rozprostře do jednotlivých splátkových let, nejedná se o záležitost, se kterou by si EU nedokázala poradit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

Syrská armáda vzala Kurdům největší ropné pole a přehradu

Syrská armáda pokračuje v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
před 5 mminutami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 20 mminutami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 28 mminutami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V rakouských Alpách začali vyprošťovat těla tří Čechů, které zabila lavina

Rakouští záchranáři a alpská policie začali v neděli ráno vyprošťovat těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina v katastru obce Pusterwald ve spolkové zemi Štýrsko. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách potvrdilo v neděli české ministerstvo zahraničí.
před 3 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 3 hhodinami
Načítání...