COVID-19 je až desetkrát smrtelnější než prasečí chřipka, tvrdí WHO. Macron prodloužil karanténu

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzývá země, aby zpomalily uvolňování restriktivních opatření, která zavedly kvůli pandemii koronaviru. Nemoc COVID-19 je údajně až desetkrát smrtelnější než prasečí chřipka nebo chřipka A (H1N1), která se koncem března 2009 objevila v Mexiku. Francouzský prezident Macron oznámil prodloužení karanténních opatření do 11. května. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že se situace v zemi nelepší a v boji by měli pomoci armádní zdravotníci. V USA za posledních 24 hodin podlehlo nemoci dalších 1514 lidí a potvzených případů nákazy je více než 557 tisíc. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP Autor: Marton Monus

„Data z několika zemí nám dávají jasný obraz viru, toho, jak se chová a jak ho zastavit. Víme, že COVID-19 se šíří rychle. Víme, že je desetkrát smrtelnější než virus, který způsobil chřipkovou pandemii v roce 2009,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuální tiskové konferenci v Ženevě.

Podle šéfa WHO je možné virus zastavit jenom účinnou vakcínou. „Éra globalizace znamená, že riziko opětovného zanesení a propuknutí COVID-19 bude trvat. Nakonec bude k úplnému zastavení přenosu nutné vyvinout účinnou a bezpečnou vakcínu,“ upozornil.

Zejména evropské země vyzval, aby myslely na zdraví obyvatel a zvážily uvolňování restriktivních opatření, to by mělo být pomalé a kontrolované. 

Karanténa ve Francii se prodlužuje

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v pondělí promluvil ke svým občanům, oznámil prodloužení karantény do 11. května. Zároveň uvedl, že země nebyla na pandemii koronaviru připravena. „Vyvodíme z toho všechny důsledky,“ řekl Macron. 

Po prvních dubnových týdnech, kdy ve Francii čísla pozitivně testovaných na koronavirus neustále stoupala, se počet pacientů na jednotkách intenzivní péče začal snižovat. Nemocnice ve středofrancouzském regionu Ile-de-France, kam spadá i Paříž, a v oblasti Grand-Est však podle Macrona zůstávají pod velkým tlakem.

Ze zdravotnických zařízení ve zmíněných regionech jsou pacienti přepravováni letecky a rychlovlaky na západ země. Nákaza se podle Reuters rozmohla i v domovech pro seniory. „Poslední údaje potvrzují, že epidemie v naší zemi pokračuje dynamickým způsobem a že nás těžce zasáhne,“ uvedlo francouzské ministerstvo zdravotnictví. Dodalo však, že nejrůznější opatření přinášejí první výsledky. 

V Rusku má pomoci armáda

Rusko zaznamenalo dosud nejvyšší denní nárůst případů v absolutních číslech, v neděli oznámily místní úřady 2186 nových případů, a v zemi je tak více než osmnáct tisíc nakažených, informovala agentura TASS. Ruský prezident Vladimir Putin k novým údajům řekl, že situace se nelepší a že v boji s nákazou by mohli pomoci i armádní zdravotníci. Podle Putina ještě epidemie nedosáhla vrcholu ani v Moskvě. 

Právě v ruské metropoli registrují nejvíce případů nákazy, dosud tam bylo potvrzeno přes jedenáct tisíc nakažených. Ruská vicepremiérka Taťjana Golikovová v neděli vyjádřila naději, že přibližně za dva týdny by mohla v Moskvě epidemie dosáhnout vrcholu. Dodala ale, že ostatní regiony jsou oproti metropoli tak tři čtyři týdny pozadu, takže je třeba se tam na nárůsty případů připravit zejména počty lůžek intenzivní péče. 

První případ nákazy koronavirem, který se od loňska začal do světa šířit z Číny, byl v Rusku zaregistrován 31. ledna. Ruská vláda posléze zavedla řadu opatření, uzavřela školy, divadla i hranice a vyhlásila režim nepracovního týdne, který posléze prodloužila do konce dubna. To znamená, že fungují pouze důležité průmyslové podniky a úřady a otevřené jsou jen lékárny a obchody s prodejem zboží denní potřeby.

S omezením volného pohybu začal podle médií moskevský starosta Sergej Sobjanin, který opatření také postupně zpřísňoval. Od konce března v Moskvě, ale i ve většině regionů, smí lidé vycházet ze svých domovů, jen aby si vyřídili to nejnutnější.

„Vítězíme a zvítězíme ve válce s neviditelným nepřítelem,“ uvedl Trump

Spojené státy jsou od uplynulého víkendu zemí, v níž na nemoc způsobenou koronavirem zemřelo nejvíce lidí na světě, 22 073.

„Vítězíme a zvítězíme ve válce s neviditelným nepřítelem,“ uvedl v neděli na Twitteru americký prezident Donald Trump. Kritizoval také média, která se podle něj snaží vsugerovat lidem, že šéf Bílého domu „ignoroval raná varování před hrozbou“. „Tak proč mě média a demokraté tak jedovatě kritizovali, když jsem zavedl zákaz cestování (do USA) z Číny?“ napsal Trump na sociální síti. „Zkorumpovaná média,“ dodal.

Podle amerických médií, mimo jiné prestižního listu The New York Times (NYT), Trumpa jeho poradci na počátku roku varovali, že v souvislosti s šířením koronaviru hrozí pandemie. On ale na doporučení svých poradců podle NYT nedbal. Ještě na počátku března prezident tvrdil, že není v souvislosti s koronavirem třeba se v USA znepokojovat. 

Nejhorší situace je nadále ve státě New York, který je ohniskem nákazy s více než devíti tisíci mrtvých. Téměř sedm tisíc z nich eviduje jen město New York. Bilance obětí v celé zemi ale klesá, za posledních 24 hodin přibylo podle statistiky 1514 obětí onemocnění způsobeného koronavirem, předchozí činila 1920 obětí a té předcházelo dokonce 2108 obětí za den.

Po celém světě se podle vědců z marylandské Univerzity Johnse Hopkinse koronavirem nakazilo už více než 1,85 milionu lidí. Přes 114 tisíc jich nemoci COVID-19 podlehlo.

Ve Španělsku mohou opět do práce. Lidé dostanou roušky, nošení ale není povinné

Na druhém místě tragického žebříčku obětí je Itálie, kde už počet obětí překonal číslo dvacet tisíc. Země ale v neděli vykázala nejnižší denní nárůst obětí za tři týdny. Následujícímu Španělsku klesl ve stejném období denní nárůst pozitivně testovaných o sedm set lidí.

Španělsko navíc zmírnilo koronavirové opatření, lidé smí opět po dvou týdnech chodit do práce. Přestalo totiž platit opatření, jímž vláda kvůli koronaviru zastavila všechny provozy nenutné pro chod země. Ostatní omezení volného pohybu ale trvají, stejně tak zůstávají uzavřeny školy, obchody, restaurace, divadla či velká část obchodů. Obnovení ekonomické činnosti se podle deníku El País dotkne zejména průmyslového sektoru, stavebnictví či například advokátních kanceláří.

Z návratu mnoha lidí do práce, a tím mimo jiné i do veřejné dopravy, mají obavy zejména Katalánsko a madridský region, které jsou nákazou koronavirem zasaženy nejvíce. Vláda ale vydala řadu doporučení pro zaměstnavatele i pracující, jimž policisté na zastávkách autobusů, vlaků a v metru rozdají deset milionů roušek. Jejich nošení není povinné.

„Nikdo neví, zda by prodloužení odstávky nenutných provozů třeba o pět dní pomohlo ke zmírnění nákazy, či zda by to mělo jen další ekonomický dopad,“ cituje El País epidemiologa Toniho Trillu z výboru expertů, který v této krizi radí vládě. Podle něj se od vyhlášení nouzového stavu ve Španělsku v polovině března, odkdy lidé mohou pouze na nejnutnější nákup či do práce a k lékaři, snížil pohyb v ulicích o 70 procent. Od zastavení nenutných provozů jen o dalších deset procent.

Také epidemiolog Joan Ramón Villalbí míní, že povolení práce znamená jen mírné riziko. Lidé už se totiž nechovají stejně jako v polovině března, jsou zodpovědnější, dodržují bezpečnou vzdálenost, více si myjí ruce a mnozí nosí roušky. Vláda také požádala zaměstnavatele, aby co nejvíce rozšířili pracovní dobu, a lidé tak mohli chodit do zaměstnání v různých časech. Jednak proto, aby jich bylo na pracovišti méně, a také proto, aby nevznikaly návaly ve veřejné dopravě. Kdo může, má jezdit do práce autem. Zaměstnavatelé by také měli, je-li to možné, zařídit práci z domova.  

Nejmenší nárůst v neděli v porovnání s dvěma předchozími dny ohlásila také Británie, kde byl z nemocnice propuštěn premiér Boris Johnson, jenž měl těžký průběh nemoci COVID-19. 

V Srbsku zatkli ředitele domova seniorů

V jihosrbském městě Niš v pondělí policie zatkla ředitele domova pro seniory, kde se koronavirem nakazilo 139 lidí. Muž byl obviněn ze závažného zločinu proti veřejnému zdraví a z šíření nemoci. Podle epidemiologa, pod kterého region spadá, muž nezajistil uzavření domova pro návštěvy a nezakázal vycházky klientů.

Většina ze 135 klientů a čtyř zaměstnanců zatím pociťuje jen mírné příznaky nemoci, které v Srbsku zatím podlehlo 85 lidí. O podobném případu informovala srbská média minulé pondělí. V důležité bělehradské nemocnici, kde se provádějí operace srdce, se koronavirem nakazilo 81 lidí. V Srbsku je potvrzených více než čtyři tisíce nakažených.

 

V Německu dál klesá počet nových případů nákazy koronavirem a z celkového počtu 123 tisíc lidí, kteří se koronavirem v zemi nakazili, se už více než polovina uzdravila. Nejvíce nakažených nadále hlásí Bavorsko.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval k trpělivosti, ukázněnosti a solidaritě. V mimořádném sobotním projevu ocenil Němce za to, jakým způsobem k omezujícím nařízením přistoupili. Rovněž zdůraznil, že o jejich uvolnění nerozhodují jen politici a zdravotní experti, ale především svým chováním každý z občanů. Ohradil se proti srovnání pandemie s válkou, naopak ji vnímá jako zkoušku lidskosti.

Belgie má dalších více než tři sta mrtvých na koronavirus za posledních 24 hodin, počet obětí v zemi tak vystoupil na téměř čtyři tisíce. I když se bilance zdá nižší v porovnání s některými dalšími evropskými zeměmi a Spojenými státy, Belgie má jen přes 11 milionů obyvatel. V přepočtu na milion obyvatel ji tak pandemie zasáhla mnohem více než například Itálii, poznamenal britský list The Guardian. 

Švédsko podle tamního epidemiologa zvolilo „mnohem udržitelnější“ přístup

Přes nárůst počtu mrtvých ve Švédsku dál platí mírná omezení, země věří svému přístupu. Hloučky lidí se tak prochází po stockholmských nábřežích, někteří na slunci popíjí koktejl, popisuje agentura AP. Na první pohled se situace velmi liší od většiny zemí světa, kde bylo shromažďování kvůli šíření koronaviru zakázáno.

Epidemiolog Anders Tegnell, který je v této skandinávské zemi hlavním stratégem v boji proti koronaviru, ale z pohledu na lidi procházející se po městě obavy nemá. Zatímco země napříč Evropou zavedly omezení pohybu, Švédsko podle Tegnella zaujalo mírnější přístup, který podle něj bude v dlouhodobém horizontu „mnohem udržitelnější“.

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s nárůstem počtu úmrtí na onemocnění COVID-19 poznamenal, že Švédsko platí vysokou cenu za to, že se rozhodlo upnout se k myšlence takzvané hromadné imunity, jejíž podmínkou je nakažení značné části populace. Švédská ministryně zdravotnictví Lena Hallengrenová ale v nedávném rozhovoru s agenturou AP uvedla, že hromadná imunita nikdy nebyla vládní strategií.

Švédsko dosud zakázalo shromažďování více než 50 lidí, uzavřelo střední školy a univerzity a vyzvalo občany starší 70 let a osoby s chronickým onemocněním, aby se izolovaly. Mírnější přístup znamená, že školy pro mladší děti zůstaly otevřeny, stejně jako restaurace a většina obchodů, což vyvolává dojem, že se životy Švédů kvůli koronaviru nijak zvlášť nezměnily.

Třiačtyřicetiletý finanční analytik Johan Klockar ze Stockholmu říká, že tomu tak není, zatímco pozoruje svého syna na fotbalovém tréninku. S manželkou prý teď pracují z domova a zbytečně nechodí ven. Stýkají se jen s malým okruhem lidí.

Přestože většina obchodů v Švédsku zůstává otevřena, ekonomický dopad pandemie už začíná být znatelný. Minulý týden podle Stockholmské obchodní komory uvedlo 25 350 Švédů, že jsou nezaměstnaní, což je větší nárůst než za finanční krize v roce 2008.

V nedalekém Dánsku se už mezitím hovoří o zmírňování zavedených opatření. Dánsko sáhlo k mnohem přísnějšímu omezení pohybu před čtyřmi týdny, uzavřelo školy, hranice a mnoho obchodů. Premiérka Mette Frederiksenová nedávno poznamenala, že rychlým jednáním Dánsko zabránilo tomu, aby se ocitlo ve stejné situaci jako Itálie či Španělsko. Po Velikonocích by se tak podle dánské vlády mohly otevřít například školky a obnovena by také mohla být výuka na prvním stupni základních škol.

Počty mrtvých s koronavirem v přepočtu na obyvatele se ve Švédsku a v Dánsku po několik týdnů podobaly. Nyní ale Švédsko zaznamenává více než 88 mrtvých na milion obyvatel, zatímco v Dánsku to je zhruba 47. Dánsko ale už pociťuje ekonomický dopad výrazně přísnějších opatření, poznamenala AP.

Švédsko, které má zhruba deset milionů obyvatel, dosud eviduje 899 úmrtí spojených s koronavirem, zatímco Dánsko, jehož populace čítá 5,8 milionu, hlásí 273 mrtvých. 

Po výrazném nárůstu počtu úmrtí ve Švédsku navrhl premiér Stefan Löfven krizový zákon, který by umožnil rychle uzavřít veřejná místa a zastavit dopravu, pokud by to bylo nutné. Löfven také Švédy varoval, že na koronavirus mohou v zemi zemřít tisíce lidí.

Epidemiolog Tegnell ale trvá na tom, že švédský přístup dává smysl. Připouští však, že s koronavirem jde o neprobádané vody. Tegnell se domnívá, že ač bude Švédsko mít za krátké období více nakažených, nebude mu hrozit obrovský nárůst počtu případů jako v Dánsku, až budou opatření uvolněna. 

Hlavní konzultant a profesor na oddělení infekčních chorob na univerzitě v dánském Aarhusu Lars Ostergaard souhlasí s tím, že je příliš brzy na to říct, který přístup je lepší. „Nikdo po této cestě ještě nekráčel a pouze konečný dopad nám ukáže, kdo udělal nejlepší rozhodnutí,“ řekl.

Čína hlásí importované případy nákazy

Celkem 108 nových případů pak hlásí pevninská Čína, kromě deseti byly všechny zjištěny u lidí, kteří se do země vrátili ze zahraničí. S odvoláním na čínskou zdravotní komisi o tom informovala agentura Reuters. Počet infikovaných je nejvyšší za posledních více než pět týdnů.

Nejproblematičtější oblastí je teď provincie Chej-lung-ťiang na severovýchodě země. Čínská zdravotní komise informovala o nových 98 importovaných případech, devětačtyřicet z nich jsou čínští občané, kteří do této provincie přijeli z Ruska.

„O našem malém městě jsme si mysleli, že je pro nás tím nejbezpečnějším místem,“ citovala agentura Reuters jednoho z obyvatel pohraničního města Suej-fen-che. Všechna čínská města poblíž hranice s Ruskem zpřísnila hraniční kontroly a zavedla přísná pravidla karantény.

Například Charbin (Cha-er-pin), který je hlavním městem provincie Chej-lung-ťiang, zavedl pro lidi přijíždějící ze zahraničí karanténní opatření v délce 28 dní. Každý, kdo přicestuje z ciziny, zůstane dva týdny v karanténním středisku a pak další dva týdny v domácí izolaci. Všichni se rovněž budou muset podrobit opakovaným testům na koronavirus.

Čínští zdravotníci identifikovali také 61 lidí, kteří se nakazili koronavirem, ale příznaky nemoci COVID-19 nevykazují. Ještě donedávna statistiky tyto pacienty nezmiňovaly. I lidé bez symptomů mohou ovšem virus šířit. V neděli bylo nově zjištěných nakažených bez příznaků 63.

V provincii Chu-pej, ze které se začala na konci loňského roku nákaza šířit do dalších částí Číny a posléze i do celého světa, nezaznamenali stejně jako o den dříve žádný nový případ. Obě nové smrtelné oběti v celostátní statistice pocházejí nicméně právě z provincie Chu-pej.

Na Tchaj-wanu se už opět hrají ligy, o atmosféru se postarali bubnující roboti 

Na Tchaj-wanu se o víkendu začaly hrát ligy v baseballu a fotbalu. V době pandemie koronaviru se tak asijský ostrovní stát přiřadil k hrstce zemí, v nichž pokračují profesionální sportovní soutěže.

Diváci do hlediště ale nesměli, o atmosféru na baseballovém stadionu se však postarali bubnující roboti a dojem ještě větší zaplněnosti dvacetitisícových ochozů vytvořily figuríny fanoušků.

Na Tchaj-wanu se začaly hrát ligy, o atmosféru se postaraly i figuríny fanoušků
Zdroj: Reuters
Autor: Ann Wang

Tchaj-wan si v boji s nemocí COVID-19 vede velmi úspěšně. V zemi s 24 miliony obyvatel se podle údajů Světové zdravotnické organizace nakazilo jen 388 lidí a šest jich zemřelo. Ostrov přitom sousedí s Čínou, v níž pandemie vypukla. 

V Íránu, který je nejhůře zasaženou blízkovýchodní zemí a patří mezi první desítku států s nejvyšším počtem potvrzených případů viru SARS-CoV-2 už počet nakažených přesáhl 73 tisíc. Na asijském kontinentů má více nakažených pouze Čína.

Islámská republika v sobotu otevřela některé podniky a úřady, íránský prezident Hasan Rouhání však obyvatele vyzval, aby nadále důsledně dodržovali opatření, která mají zabránit šíření viru. Zdravotnické úřady si již dříve opakovaně stěžovaly, že Íránci vládní nařízení ignorují, což by mohlo vést ke druhé vlně epidemie v zemi.

Indie se možná rozdělí na tři barevné zóny, jako na semaforu

Indie a Pákistán mají v plánu obnovit chod některých částí ekonomiky dříve, než budou uvolněna všechna omezující opatření zavedená kvůli šíření koronaviru. S odvoláním na představitele vlád v obou zemích o tom informovala agentura Reuters. V důsledku zákazu vycházení jsou miliony lidí bez práce.

Podle odhadů Světové banky (SB) by tak hospodářský růst Indie mohl v nynějším fiskálním roce zpomalit na 1,5 až 2,8 procenta, což by bylo nejméně za 30 let.

V Indii počet potvzených případů nákazy koronavirem už vystoupil na 9152, ještě před dvěma týdny bylo nakažených méně než tisíc. Nárůst v počtu potvrzených případů byl zaznamenán navzdory tomu, že v zemi, která má 1,3 miliardy obyvatel, platí třítýdenní zákaz vycházení. Ten by měl vypršet 14. dubna, spekuluje se však o jeho prodloužení.

Indický premiér Naréndra Módí požádal své kolegy ve vládě, aby vypracovali plán na obnovení některých klíčových průmyslových sektorů, jelikož živobytí milionů lidí je ohroženo. Jednou z variant je obnovit výrobu automobilů, textilu, elektroniky a v obranném sektoru, stojí v dokumentu indické vlády, k němuž agentura Reuters získala přístup.

„Jak naznačil premiér, můžeme se posunout k obnovení ekonomické aktivity, ale zároveň musíme zcela dbát na omezení pohybu a udržování rozestupů,“ uvedl vrchní představitel severního státu Harijána Manóhar Lal Khattar. Stát Harijána chce rozdělit na tři zóny: červenou, kde bylo zaznamenáno nejvíce nakažených, oranžovou, kde jich je méně, a zelenou, kde se dosud nákaza nepotvrdila. Podle nejmenovaných zdrojů je možné, že se podobné rozdělení zavede i na federální úrovni.

V zelené zóně budou podle Khattara, který má blízko Módímu, moci obnovit produkci malé a střední podniky. Zprvu ale nebudou fungovat s využitím všech kapacit a podnikatelé se budou muset zaručit, že budou dodržovat vládní opatření. 

Pákistánský premiér Imran Chán by se mezitím měl v pondělí setkat s představiteli vojenského a civilního vedení a rozhodnout, zda bude prodloužen zákaz vycházení po 15. dubnu, kdy má vypršet, sdělily agentuře Reuters dva vládní zdroje. Podle jednoho z ministrů lze očekávat, že omezení bude prodlouženo nejméně o deset dní. Jednat by se podle něj na zasedání mělo také o uzavření míst s ohnisky infekce. Plánem je také obnovit některé sektory, zejména stavebnictví a export. Pákistán má zatím přes pět tisíc nakažených.

V nedělním projevu premiér Chán uvedl, že nejdůležitějším úkolem je teď zajistit, aby lidé neumírali na koronavirus a zároveň zabránit tomu, aby Pákistánci umírali hlady v důsledku přísných opatření.

Nově nakažené má Japonsko, Thajsko i Singapur

Japonské ministerstvo zdravotnictví oznámilo za uplynulý den 530 nových případů nákazy koronavirem. V Tokiu, Ósace a dalších pěti prefekturách kvůli koronaviru platí nouzový stav, který potrvá do 6. května. Guvernérům dává nouzový stav možnost vyzvat občany, aby nevycházeli ze svých domovů a nesdružovali se. Jak ale upozornila agentura Reuters, na rozdíl od jiných zemí nemohou japonské úřady tato opatření nařídit a jejich porušování trestat například pokutami.

Koordinátor krizové pomoci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan před pár dny Japonsko vyzval k zesílení ochranných opatření. Země totiž podle něj na několika místech včetně prefektury Tokio zaznamenala pacienty, u kterých není jasné, od koho se nakazili. To bývá známkou toho, že šíření nákazy v zemi není pod kontrolou. Ačkoliv se místní úřady původce nákazy snaží najít, měly by podle Ryana na některých místech omezení pohybu obyvatel preventivně zpřísnit.

Jižní Korea informovala o nejméně 116 lidech, kteří už byli označeni za vyléčené, ale teď měli opět pozitivní test na koronavirus. Úřady sice evidují jen 25 nově nakažených, nicméně nárůst počtu opětovně nemocných pacientů vyvolává obavy. Úřady se snaží veškeré případy vyšetřit. Spíše než opakovaná infekce se ale podle Korejského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (KCDC) mohla objevit reaktivace viru. Podle některých odborníků mohou být na vině také chybné testy. Jiní uvádějí, že pacienti mohou mít v těle stále zbytky viru, aniž by je ohrožoval na zdraví a aniž by byli infekční.

Thajsko oznámilo 28 nových případů nákazy koronavirem,  osmnáct z nich má souvislost s předchozími infikovanými. Většina nakažených je v metropoli Bangkoku.

Počet infikovaných stoupá i v Singapuru, nová vlna nákazy se objevila poté, co bylo zaznamenáno mnoho takzvaně importovaných případů, tedy od lidí, kteří se vrátili z Evropy a z USA. 

Filipíny mají téměř tři sta nově nakažených z celkově skoro pěti tisíc a 242 pacientů se už vyléčilo.