Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu na jeho lednovém zasedání. Informovala o tom agentura Reuters. O pomoc požádala Ankaru mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, tvrdí Erdogan. Podle Reuters to ale popřel jeden z libyjských ministrů.
Turecký prezident ve středu navštívil Tunisko, kde jednal o spolupráci na zajištění klidu zbraní v sousední Libyi. Tunis stejně jako Ankara hodlá podle Erdogana podporovat mezinárodně uznávanou vládu premiéra Faíze Sarrádže se sídlem v Tripolisu.
„Vzhledem k tomu, že teď máme pozvání (od Libye), přijímáme ho,“ oznámil Erdogan a doplnil, že parlament bude o vyslání vojáků do Libye hlasovat, jakmile opět zasedne, tedy kolem 8. či 9. ledna.
Kdo Turky pozval, není jasné
Podle agentury Reuters nicméně není jasné, odkud pozvání přišlo, jelikož ministr vnitra tripoliské vlády sdělil, že Turecko zatím oficiální žádost o vojenskou pomoc od Tripolisu neobdrželo. Tripolis ji ale podle ministra může poslat v případě další eskalace bojů.
Od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 se země stále nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety – ten na východě, za nímž stojí samozvaná Libyjská národní armáda (LNA) generála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Sarrádže v Tripolisu, která má podporu OSN.
„Turecko je mocný stát s jednou z největších armád Severoatlantické aliance. V případě, že se mu podaří přepravit vlastní techniku a vojáky do Libye na podporu mezinárodně uznávané vlády, mohlo by to (do dění) zasáhnout velmi významně. Otázkou je, jestli se mu to podaří. Haftarova armáda už dříve prohlásila, že jakékoli spatřené turecké plavidlo, letadlo či vojáka potopí, sestřelí, zastřelí,“ upozornil spolupracovník ČT Thomas Kulidakis.
Turecko se podle něj dostalo do izolace ve východním Středomoří kvůli invazím do severní Sýrie a Iráku. V této oblasti jsou přitom významné zdroje surovin jako zemní plyn. „Turecko se dohodou s Libyí snaží vymanit z mezinárodní izolace a vznášet nároky v této oblasti,“ vysvětlil Kulidakis.
Kontroverzní dohody
Turecká vláda podepsala koncem listopadu se Sarrádžovou vládou hned dvě dohody – jednu o vojenské spolupráci a druhou o hranicích ve východním Středomoří, v níž si obě strany v moři vymezily výlučné ekonomické zóny.
První dohodou Ankara znepokojila zejména Rusko, druhou vyvolala spor s Řeckem, řeckou částí Kypru a s Egyptem kvůli zónám průzkumu a těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří.
Dohoda o vojenské spolupráci má Sarrádžově vládě pomoci v boji proti LNA. Obě strany konfliktu totiž mají i přes zbrojní embargo OSN vojenskou podporu jiných států.
Turecko podporuje Sarrádžovu vládu, zatímco Egypt, Jordánsko či Spojené arabské emiráty podle nedávné zprávy expertů OSN podporují Haftara. Podle neoficiálních zdrojů podporuje Haftara také Rusko.
Erdogan podle Reuters poznamenal, že Rusko má v Libyi dva tisíce žoldnéřů. „Pomáhají válečnému baronovi (Haftarovi), zatímco my přijímáme pozvání od právoplatné vlády té země. To je rozdíl mezi námi,“ prohlásil Erdogan.
Turečtí a ruští činitelé tento týden jednali o situaci v Sýrii a Libyi. Ruský list Vedomosti uvedl, že rozhovory trvaly mnohem déle než původně předpokládané tři dny.
Podle Kulidakise v Libyi hrozí vypuknutí zástupné války. „Turecko se chce dohodami vymanit z izolace, ale zároveň způsobuje destabilizaci, takže státy Středomoří, které se na něj už teď dívaly s velkou nedůvěrou, se na něj dívají ještě s větší nedůvěrou. Hrozí zástupná válka v Libyi, která by se mohla rychle rozšířit,“ obává se Kulidakis.
