Babiš v Lucembursku zdůraznil význam unijních peněz pro Česko, mluvil i o migraci

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s lucemburským protějškem Xavierem Bettelem zdůraznil, jaký význam pro země ze středu a východu Evropské unie stále mají peníze z unijních fondů soudržnosti. Oba premiéři se před novináři shodli na potřebě solidarity mezi členskými státy Unie, která se podle nich má odrazit v rozpočtovém rámci. Země EU čekají v příštích měsících klíčová jednání o podobě příštího dlouholetého rozpočtu celého bloku pro roky 2021 až 2027. Premiéři ale mluvili také o migraci, digitalizaci či mezinárodním obchodu.

Andrej Babiš a Xavier Bettel
Zdroj: ČTK/PR Autor: Polák Zdeněk

Český ministerský předseda odpoledne setkáním s Bettelem zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Lucemburska, která odstartovala na náměstí Clairefontaine v historickém centru Lucemburku uvítacím ceremoniálem s vojenskými poctami.

Premiéři poté hovořili hlavně o aktuálním vývoji v EU, jíž je malé Lucembursko zakládajícím a aktivním členem. Nevyhnuli se tak právě ani otázkám budoucího nastavení víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 a souvisejícího tématu evropských fondů politiky soudržnosti, tedy kohezních fondů.

To ostatně v úterý řešil i summit skupiny Přátel koheze v Praze. Celkem 16 států evropského bloku se v české metropoli shodlo, že ani po roce 2020 by objem peněz v těchto fondech neměl klesnout pod úroveň nynějšího dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise přitom loni navrhla pokles o deset procent a úpravy podmínek pro přístup k nim, související například s kvalitou vlády práva v čerpajících zemích.

Skupina sdružuje země převážně z východní a jižní části bloku, které jsou čistými příjemci z rozpočtu EU. „Koheze je pro tyto země velmi důležitá,“ prohlásil Babiš na společné tiskové konferenci s 46letým Bettelem. Podle něj jsou fondy významné pro prosperitu celé Evropy.

Bettel konstatoval, že pohled zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska, je u rozpočtových otázek blízký lucemburskému postoji. Shoda podle něj panuje na tom, že rozpočet by měl být solidární, ale také funkční.

Premiéři se shodli na zrušení rabatu

Babiš před odletem do Lucemburku připomněl, že loňský rozpočet EU činil 159 miliard eur a z toho deset miliard eur šlo na samotné unijní instituce. To Babiš kritizuje a ve čtvrtek zdůraznil, že tyto náklady by se měly snížit tím spíš, že z Unie odchází Británie.

Bettelovi zopakoval, že podle Prahy návrh unijního rozpočtového rámce „není dobrý“. S Bettelem se prý shodl i na tom, že by v příštím období měl být v Unii zrušen systém rabatů, které mohou některé členské státy, zejména ze západní části Unie, vůči rozpočtu uplatňovat.

„Rabat musíme zrušit, není to spravedlivé,“ poznamenal Babiš. „Souhlasím s premiérem Babišem v otázce rabatu, ostatní země Beneluxu o tom moc mluvit nechtějí,“ připustil Bettel.

Bettel: Migraci je třeba řešit na evropské úrovni

Premiéři hovořili podrobněji také o migraci. Babiš se opět vyslovil pro „Marshallův plán“ pro Sýrii. „Měli bychom nalézt řešení pro země, odkud migranti přicházejí,“ míní český ministerský předseda.

Bettel zdůraznil, že migrace je komplexní problém, který je třeba řešit na evropské úrovni. „Jsou věci, se kterými souhlasíme, a věci, se kterými nesouhlasíme. Mezi ty druhé patří migrace. Pozici Andreje Babiše respektuji,“ řekl bez dalších podrobností Bettel, který je zároveň předsedou liberální Demokratické strany.

Podle Bettela premiéři mluvili i o reformě evropských institucí. Babiš vyjádřil názor, že nová Evropská komise by měla fungovat jako „koaliční vláda Evropy“, jak to vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.

„Hlavně jsme se bavili o Evropské radě. Předsedou Evropské rady bude náš přítel, nám blízký belgický premiér Charles Michel z liberální evropské frakce ALDE,“ připomněl Babiš. „Mám přesnou představu o tom, jak by měla fungovat Evropská rada. Musíme spolu více mluvit, měli bychom se setkávat častěji. Měli bychom probírat všechna témata, ne jen to, co nám úředníci nadiktují,“ míní Babiš.

Změny očekává Babiš také v systému obrany NATO. V té souvislosti podpořil aktuální náměty francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.