Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.
Erdogan: Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení dalších zhruba šest dní
3 minuty
V Sýrii skončí pětidenní klid zbraní
O prodloužení příměří informoval Erdogan po schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Nové 150hodinové ultimátum pro Kurdy, aby vyklidili pozice, bude počítáno od středy. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků.
„Během 150 hodin (kurdské jednotky) opustí třicetikilometrovou zónu. Odpočítávání této lhůty začne zítra (středa - pozn. red.) v 12:00 místního času. Po uplynutí poskytnutých 150 hodin (zhruba šest dnů) začne rusko-turecké hlídkování západně a východně od místa operace Pramen míru,“ prohlásil Erdogan podle agentury TASS.
Společné hlídky se podle plánu budou pohybovat do hloubky deseti kilometrů syrského území od tureckých hranic. Kurdské milice se podle Erdogana mají stáhnout také z měst Manbidž a Tall Rifaat, které představovaly hlavní cíle turecké ofenzívy.
8 minut
Horizont: Erdogan dal po jednání s Putinem Kurdům dalších šest dní
Do turecké operace vstoupí ruští a syrští vojáci
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že turecká vojenská operace v Sýrii prozatím nepokračuje a že další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Tomuto stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci, kteří 23. října po poledni místního času (11:00 středoevropského času) vstoupí do oblasti turecké operace v Sýrii.
Lavrov dále uvedl, že Rusko a Turecko budou společně monitorovat situaci, aby zajistily plnění úmluvy ze Soči. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle TASS poznamenal, že k hlídkování na severu Sýrie budou zapotřebí další posily a technika.
Šojgu podle agentury Reuters také řekl, že podle odhadu Moskvy ze zajetí na severu Sýrie uprchlo asi 500 lidí, včetně islamistických bojovníků, ale byla podniknuta opatření k jejich opětovnému dopadení.
USA: Protiturecké sankce budou uvolněné až po zastavení ofenzivy
Erdogan v úterý prohlásil, že Spojené státy zatím zcela nedodržely své sliby z dohody o příměří z minulého týdne. „Pokud učiníme kompromisy, otevřeme cestu teroristickým organizacím,“ dodal.
Americký zvláštní zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey na úterním slyšení v Senátu uvedl, že výhled na ukončení turecké ofenzivy je nyní lepší než před týdnem, ale že trvalé příměří bude záviset na splnění podmínek z předchozí dohody, která byla uzavřena minulý týden.
Jeffrey také poznamenal, že sankce, které USA na Turecko kvůli vojenské operaci uvalily, budou uvolněny až poté, co Ankara ofenzivu zastaví. Zároveň podotkl, že od začátku turecké ofenzivy se dostaly na svobody desítky radikálů IS.
Turecko dříve prodloužení příměří odmítalo
Za prodloužení příměří se v pondělním telefonátu s Putinem přimlouval francouzský prezident Emmanuel Macron. Erdogan však dříve v úterý prohlásil, že jemu šéf Elysejského paláce nic takového nenabídl. „Macron se stýká s teroristy a touto cestou (prostřednictvím Putina) nám chce předat návrhy teroristů,“ prohlásil Erdogan před odletem do Soči.
Kremelský poradce Jurij Ušakov v pondělí zdůraznil, že dlouhodobá stabilita v Sýrii může podle Moskvy být docílena pouze obnovením syrské jednoty s přihlédnutím na zájmy etnických a náboženských skupin v Sýrii.
Ankara ofenzivu zahájila 9. října poté, co Spojené státy ohlásily stažení svých vojáků ze severu Sýrie. Syrští Kurdové se následně s pomocí Ruska domluvili s Damaškem, že pomůže turecký vpád odrazit.
Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, a očekává, že se ve stanovené lhůtě z oblasti stáhnou kurdské oddíly YPG, které označuje za teroristické.
YPG jsou klíčovým členem koalice SDF, která se s podporou mezinárodní koalice v čele s USA podílela na boji proti Islámskému státu.
Erdogan ještě v úterý dopoledne tvrdil, že pokud se SDF v původně stanovené lhůtě (do úterní 21. hodiny našeho času) z oblasti nestáhne, bude Turecko v ofenzivě pokračovat.
GALERIE
Sýrie
Syrští kurdští bojovníci v úterý sdělili americké vládě, že se zcela stáhli z oblasti na severu Sýrie, kde Turecko požaduje zřízení bezpečnostní zóny. S odvoláním na nejmenovaného činitele ve Washingtonu o tom informovala agentura AFP. Později stažení kurdských milic potvrdil také kurdský zdroj.
Ostrá kritika ze strany syrského prezidenta
Syrský prezident Bašár Asad Erdogana za jeho počínání v severní Sýrii ostře kritizuje. „Je to zloděj, který vykradl továrny, ukradl obilí a benzin a teď krade území,“ citovala Asada syrská média. Mluvčí Kremlu Dmitrij Medvěděv upozornil, že Turecko potřebuje k rozmístění svých vojáků v Sýrii souhlas syrské vlády.
Putin později syrského prezidenta telefonicky informoval o obsahu jednání s Erdoganem. Asad Putinovi poděkoval a podle Kremlu plně podpořil výsledek jednání a řekl, že syrští pohraničníci jsou připraveni dorazit k syrské hranici s Tureckem s ruskou vojenskou policií.
Šéf Evropské rady Donald Tusk v úterý Turecko vyzval, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo a vojenskou operaci v Sýrii ukončilo natrvalo.
Berlín chce mezinárodní bezpečnostní zónu
Německo navrhlo vytvoření mezinárodní bezpečnostní zóny, která by zajistila ochranu civilistů i pokračování boje proti Islámskému státu, sdělila Deutsche Welle ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová s tím, že na kroku by se podílelo i Turecko a Rusko.
Podle agentury Reuters je to poprvé, co německá vláda navrhuje vojenskou misi na Blízkém východě. Pokud by s plánem souhlasila i Ankara a Moskva, od Berlína by se očekávalo vyslání vlastních vojáků do Sýrie. Zahraničněpolitický expert Roderich Kiesewetter k tomu již dříve poznamenal, že státy Evropské unie by do bezpečnostní a humanitární zóny vyslaly třicet až čtyřicet tisíc vojáků.
Stovky mrtvých, statisíce uprchlíků
Téměř dva týdny trvající turecká ofenziva v Sýrii si podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) vyžádala životy 120 civilistů a 470 bojovníků SDF, dalších 300 tisíc lidí muselo opustit své domovy.
„Co máme dělat a kam máme jít? Mám tu dva kluky a manželku a opravdu nevíme, co dělat,“ prohlásil kurdský uprchlík Fuad Glao. „Přišli jsme o svou budoucnost, musím alespoň zachránit děti a svou matku,“ podotkla kurdská uprchlice Zainab Rassulová.
Turecko tvrdí, že při intervenci přišlo o život 765 teroristů a žádný civilista. Turecko podle agentury AP ztratilo sedm vojáků.
V minulých dnech Ankara na kritiku turecké ofenzivy reagovala slovy, že coby člen Aliance očekává od NATO podporu. V pondělí Erdogan obvinil Západ, že se kritikou turecké operace spojuje s teroristy.
Vojáci USA nemají povolení zůstat v Iráku
Americký odsun ze Sýrie mezitím pokračuje. USA zvažují, že část vojáků ponechají poblíž ropných polí na východě Sýrie, asi tisíc se má přesunout do sousedního Iráku. Bagdád však jejich setrvání v zemi odmítá.
„Všichni američtí vojáci, kteří se stáhli ze Sýrie, dostali povolení vstoupit do (iráckého) Kurdistánu, aby mohli být odvezeni mimo Irák. Nemají povolení zůstat v Iráku,“ sdělila tamní armáda.
Podle Pentagonu by měli být američtí vojáci v Sýrii pojistkou, aby přístup k ropě nezískali ozbrojenci takzvaného Islámského státu. „Zabezpečujeme ropná ložiska, i když to je i o něčem jiném. Izrael nás požádal, abychom ponechali menší množství sil v blízkosti jeho hranic s Jordánskem, ale to je úplně jiná část Sýrie,“ poznamenal americký prezident Donald Trump.
Rozložení sil v Sýrii – říjen 2019
