Norská policie šetří pokus o terorismus: jeden zraněný po střelbě v mešitě

Jako možný teroristický útok vyšetřuje norská policie sobotní střelbu v mešitě u hlavního města Oslo. Oznámil to její mluvčí Rune Skjold. Podezřelý byl dopaden. Při incidentu byl lehce zraněn jeden člověk, kterému se podařilo střelce přemoci, napsala BBC. Pravděpodobného pachatele policie podle tiskových agentur také podezírá, že zavraždil svou nevlastní sestru.

„Vyšetřujeme to jako pokus o provedení teroristického činu,“ prohlásil Skjold. Policie již v sobotu dopadla pachatele, podrobnosti k útoku však nesdělila.

Mešita je v Baerumu, což je západní předměstí Osla. Představitel mešity norským médiím řekl, že útočníka přemohli sami věřící ještě před příjezdem policie. V době útoku byly podle něj v mešitě pouze tři osoby.

„Jeden z našich věřících byl zasažen, střílel běloch v přilbě a v uniformě,“ řekl představitel mešity. „Chlap, který vypadal jako Nor a měl s sebou opakovací brokovnici a pistole, vstoupil do mešity a začal kolem sebe střílet,“ řekl a dodal, že zasažen byl pětasedmdesátiletý muž.

Policie později informovala o nalezení těla mrtvé ženy, která byla příbuznou zadrženého muže a byla nalezena v jeho domě. Posléze upřesnila, že šlo o sedmnáctiletou nevlastní sestru předpokládaného útočníka z mešity, kterého podezírá z jejího zabití.

Podezřelý šířil na internetu extremistický obsah

Mluvčí popsal podezřelého jako „norského muže“ a dodal, že ho policie znala již před incidentem. Podle Skjolda šířil na internetu extremistický obsah. Neoznačil ho však za osobu s „kriminálním pozadím“. Zdá se, že jednal sám. Při nočním výslechu odmítl vypovídat.

Podezřelý údajně před útokem zanechal na internetovém fóru poselství zmiňující „válku ras“ a vyjadřující obdiv k pachateli březnového útoku na mešity na Novém Zélandu s 51 oběťmi na životech. Dosud se však nepodařilo s jistotou ověřit pravost tohoto příspěvku ani s jistotou určit, kdo byl autorem, dodala AFP.

Terčem několika útoků z řad norských pravicových radikálů se v minulosti stala i centrální mešita v Oslu, která byla postavena v roce 1977 a kterou navštěvuje více než 5000 věřících. Byla ovšem také svědkem sporů uvnitř samotné muslimské komunity. Před pěti lety Nor pákistánského původu napadl sekyrou a nožem imáma, který odsuzoval náboženský extremismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 53 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 5 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.