Turecko i přes spory s Washingtonem nemá namířeno z NATO, shodují se Kavan a Šedivý

Události, komentáře: Turecko si pořídilo ruské rakety S-400 (zdroj: ČT24)

Přestože se mezi Washingtonem a Ankarou stupňuje napětí, český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se nedomnívá, že by kvůli sporu o raketový systém S-400 a stíhačky F-35 vážně hrozil odchod Turecka ze Severoatlantické aliance. Uzavřený obchod Turecka s Ruskem ale vidí jako problematický, byť vnímá prodej ruského raketového systému nejenom z pohledu vojensko-zpravodajských rizik, ale také jako marketingový tah Moskvy vůči blízkovýchodním státům. O turecko-amerických sporech hovořili Jiří Šedivý a exministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích.

Členský stát NATO s druhou největší armádou je ve sporu se členským státem s největší armádou. Americký prezident Donald Trump zřejmě v týdnu projedná se senátory, zda zavést vůči Turecku sankce kvůli nákupu ruského protivzdušného raketového systému S-400. Washington zatím reagoval odřeknutím dodávky sta stíhaček F-35.

Obavy z používání S-400 v rámci aliančního systému protivzdušné obrany jsou podle velvyslance České republiky při NATO Jiřího Šedivého na místě. „Sloužil by jako zadní vrátka pro informace, které by z aliančního systému šly zcela jistě do Ruska,“ míní. Zastavení prodeje F-35 – tedy víceúčelových letounů páté generace s technologií stealth – považuje proto za pochopitelné.

„Představa, že by takovýto systém létal pod dozorem velice sofistikovaného protivzdušného raketového systému ruské výroby, to je stejný problém: Informace by se dostávaly ruské straně, protože tam jistě budou softwarová propojení a v místech rozmístění systému S-400 budou pracovat ruští experti,“ vysvětlil.

Diplomat a bývalý ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) připomněl, že nejde o jediný sporný bod mezi Ankarou a Washingtonem. „Se Spojenými státy má (Turecko) další rozpor, pokud jde o americkou podporu Kurdů na severu Sýrie. Turecko by je chtělo vyhnat a celou zónu kontrolovat. Kurdy považuje (turecký prezident) Erdogan za teroristickou organizaci, kdežto Spojené státy za spojence,“ shrnul.

Přesto se nedomnívá, že by byl na pořadu dne například odchod Turecka z NATO. „Nešel bych tak daleko, že by se to interpretovalo jako vlastně odmítnutí Aliance, jíž je Turecko dlouhodobě členem,“ soudí Jan Kavan.

Podobně smýšlí i Jiří Šedivý, podle kterého by nebyl případný odchod Turecka ani v zájmu NATO. Připustil, že někdy „Turecko velmi radikálním způsobem prosazuje své zájmy i navzdory zájmům celku“, ale zároveň vnímá i přínosy. „Přese všechno je převážně stabilizátorem ve složitém regionu. Myslím, že stále převažují pozitiva,“ podotkl.

Z pohledu Moskvy pak podle něj nejde jen o pokus o narušení Aliance, ale také o marketing. „Prodej systému Turecku je vnímán jako určitý marketingový tah, který pomůže případným dalším obchodům tohoto druhu v regionu,“ míní Šedivý.

Podle Jana Kavana „Egypt a Irák také uvažují o tom, že by kupovaly ruský vojenský materiál a tím do značné míry oslabily svou vojenskou závislost na Spojených státech amerických“.