Do Turecka dorazila první část dodávky ruského systému protiraketové obrany S-400. Informoval o tom provládní deník Daily Sabah s odkazem na prohlášení ministerstva obrany. Státy NATO, jehož je Turecko také členem, nákup kritizují a USA v předchozích dnech znovu pohrozily Ankaře sankcemi. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že v pátek dorazila tři letadla s komponenty systému S-400. Dodávka ruských raket vyvolává obavy v NATO, řekl agentuře AFP zdroj z Aliance.
Turecko dostalo první část ruského protiraketového systému, jehož nákup kritizuje NATO
„První část ruského protiraketového systému S-400 dorazila dnes (v pátek) na leteckou základnu Mürted Air Base (dříve Akinci Air Base) u Ankary,“ citoval deník Daily Sabah prohlášení tureckého ministerstva obrany. Potvrdilo tak neoficiální zprávy, které se objevily začátkem týdne a podle nichž už v pondělí odletěly z Ruska dva letouny s nákladem tohoto systému.
Ministerstvo obrany rovněž uvedlo, že další části dodávky budou následovat v příštích dnech a že úřady rozhodnou, jak bude konkrétně systém využit, až bude operativní.
Podle místních médií by měl být systém plně schopen provozu během čtyř až šesti týdnů. Do Turecka by měli dorazit i ruští experti, aby pomohli s instalací systému. Ankara neuvedla, kde chce ruský systém protiraketové obrany instalovat. Podle neoficiálních zpráv z tureckých médií by to ale mělo být na jihovýchodě země u syrských hranic.
Turecká vláda podepsala kontrakt na protiraketový systém S-400 v hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 57 miliard korun) v prosinci 2017. USA i NATO však nákup tvrdě kritizují s tím, že ruské rakety země-vzduch jsou pro západní armády ohrožením a se zbraňovými systémy Severoatlantické aliance nejsou kompatibilní. Místo raket S-400 Pentagon nabízí Turkům americký systém Patriot.
USA hrozí Turecku sankcemi
Washington už od roku 2017 žádá Ankaru, aby od smlouvy s Ruskem odstoupila. V opačném případě USA hrozí, že Turecku zruší kontrakt na dodávku stovky nejnovějších amerických stíhaček F-35 a zastaví i výrobu jejich komponentů v Turecku. Viceprezident USA Mike Pence dokonce letos turecké vedení varoval, že nákupem riskuje své členství v NATO.
Tento týden mluvčí amerického ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová řekla, že postoj Washingtonu k dodávce ruského systému Ankaře se nemění. Upřesnila, že Turecko kvůli tomu stále čelí hrozbě amerických sankcí.
Ve čtvrtek Katie Wheelbargerová z ministerstva obrany uvedla, že Spojené státy vyřadí Turecko z programu výroby amerických stíhaček F-35, pokud se dodávka ruského systému S-400 do Turecka uskuteční.
„Pro naše operace a mise je důležitá kompatibilita ozbrojených sil,“ sdělil v pátek agentuře AFP nejmenovaný zdroj z NATO. Aliance uznává, že si její členové mohou o svých zbrojních nákupech rozhodovat sami, ale jak sdělil zdroj AFP, je „znepokojena potenciálními důsledky tureckého rozhodnutí o raketách S-400“. Šéf NATO Jens Stoltenberg už v květnu zdůraznil, že by členské státy měly nakupovat techniku, která je navzájem kompatibilní.
- Americký Kongres schválil v roce 2017 zákon, jenž má Rusko potrestat za agresivní chování vůči Ukrajině a za údajné vměšování do amerických prezidentských voleb. Tento normativní akt hrozí zavedením ekonomických sankcí proti každému, včetně států, kdo uzavře zbrojní kontrakt s ruskými firmami.
- Zdroj: ČTK
S-400 si objednala Čína i Indie
Ruský protiraketový systém S-400 si jako první stát objednala v roce 2015 Čína. Do té doby byla veškerá produkce určena ruským ozbrojeným silám. Detaily kontraktu s Pekingem ruské úřady nesdělily, podle informací ruských médií má ale hodnotu přes tři miliardy dolarů (asi 75 miliard korun) a týká se dodávek šesti zbraňových jednotek.
Dodávku ale pozdržela nehoda lodi, která zbraně vezla. Plavidlo se dostalo do bouře a rakety byly kompletně zničeny. Rusko proto vyrábí pro Čínu nové rakety, oznámil letos v únoru ředitel státní korporace Rostech Sergej Čemezov. Podle šéfa Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci (FSVTS) Dmitrije Šugajeva dokončí Rusko dodávku do roku 2020.
Smlouvu o dodávce systémů S-400 za zhruba pět miliard dolarů (téměř 112 miliard korun) uzavřela loni v říjnu i Indie. Podle FSVTS má protirakety dostat po roce 2020.
- Systém S-400, který byl podle agentury TASS přijat do výzbroje v roce 2007, je určen k ničení letadel, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Představuje ruskou protiváhu amerických protiraketových systémů THAAD a raketového systému Patriot. Rusko rozmístilo systém v Kaliningradu, v okolí Vladivostoku a také na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym.
- Zdroj: ČTK
Zájem mají i další státy, s Rijádem už Moskva jedná
O systém S-400 má údajně zájem dalších nejméně třináct států, například Katar, Alžírsko, Maroko, Egypt, Vietnam nebo Irák. S odvoláním na zdroje v amerických tajných službách o tom loni na podzim informovala televizní stanice CNBC.
Mezi státy, které CNBC jmenovala, byla i Saúdská Arábie. Letos v únoru pak Alexandr Michejev, šéf podniku Rosoboronexport vyvážejícího ruské zbraně, potvrdil, že Rijád už s Moskvou o případném kontraktu jedná.
Důvodem velkého zájmu o S-400 je podle amerických expertů především ochota Moskvy urychlit jejich prodej. „Export S-400 má méně omezení a Kreml je ochoten prodej urychlit tím, že regulační překážky přeskočí. Je to jako vzít si je z regálu,“ cituje CNBC svůj zdroj. Rusko je schopné dodat první zbraně už do dvou let od podpisu smlouvy, což je v případě Spojených států nepravděpodobné, poznamenal další odborník.
CNBC rovněž upozornila, že ruské zbraně jsou obecně považovány za levnější než americké. S-400 mohou navíc podle některých odborníků ochránit velkou rozlohu vzdušného prostoru a svou způsobilostí zastíní i korunní klenot americké protiraketové obrany.
