Ukrajinský parlament schválil jazykový zákon. Ten potvrzuje ukrajinštinu jako jediný státní jazyk a ukládá ho ve službě používat mimo jiné poslancům, soudcům, učitelům nebo lékařům ve státních nemocnicích, oznámila agentura Unian. Netýká se rozhovorů soukromé sféry. Asi třicet procent obyvatel Ukrajiny považuje podle posledního sčítání lidu z roku 2001 za svůj rodný jazyk ruštinu. Zákon si proto vysloužil kritiku opozice i Ruska.
U soudu či ve škole jen ukrajinsky, schválili poslanci v Kyjevě. Ruština je mateřštinou třetiny obyvatel
V jednokomorovém parlamentu se 450 křesly zákon při závěrečném čtení podpořilo 278 poslanců. Končící prezident Petro Porošenko slíbil, že ho podepíše ještě před nástupem nově zvolené hlavy státu Volodymyra Zelenského do funkce.
Zelenskyj, který stejně jako miliony jiných Ukrajinců považuje za svou mateřštinu ruštinu, podle listu Ukrajinska pravda slíbil, že po nástupu do funkce pečlivě posoudí, zda zákon respektuje práva všech občanů. Ujistil, že ukrajinština „byla, je a bude“ jediným státním jazykem v zemi, ale otázkou jsou uplatňované metody. Stát má podle něj pomáhat rozvoji ukrajinštiny stimuly, a ne zákazy, tresty a byrokracií.
Ukrajinština v parlamentu, armádě či ve školách
Jazykový zákon ukládá znalost ukrajinštiny každému občanovi země. Plynně jí musí hovořit například poslanci, diplomaté, soudci, učitelé nebo lékaři státních zdravotnických zařízení. Povinné je užívání ukrajinštiny v armádě, policii a soudech, stejně jako na školách všech stupňů. Všechna veřejná sdělení, tedy vyhlášky, značky, vývěsky či nápisy musejí být v ukrajinštině.
Zákon se týká i médií, která zavazuje publikovat texty v ukrajinštině. Možná je vícejazyčná verze, ale jedním z jazyků musí být ukrajinština.
Jazyková nařízení se nevztahují na církevní obřady a na běžnou komunikaci mezi lidmi. Prohřešky se mají trestat pokutou, za opovrhování nebo ponižování jazyka je přípustné i vězení. Zákon zřizuje funkci zmocněnce pro ochranu státního jazyka jmenovaného vládou.
Protesty Ruska a Maďarska
Projednávání jednotlivých paragrafů vyvolalo v parlamentu bouřlivé diskuse, podle kyjevských médií poslanci projednali přes dva a půl tisíce dodatků. Hlasování bylo emotivní, poslanci před ním zhlédli film, v němž k přijetí zákona vyzývali spisovatelé, básníci, vědci, herci a duchovní.
Podpořit ho přišel i patriarcha Filaret nebo bývalý prozápadní prezident Viktor Juščenko. Někteří poslanci se na schůzi dostavili v ukrajinských krojích, venku na demonstraci podpořili návrh zákona národně orientovaní aktivisté.
Opozice a ruskojazyčné ukrajinské spolky označují zákon za diskriminační. Norma vyvolává protesty a námitky i v zahraničí, především v Rusku, které si stěžovalo u evropských organizací.
Spor se rozhořel i mezi Kyjevem a Budapeští. Poškozeni novým zákonem se cítí i někteří příslušníci maďarské menšiny, k níž se v Zakarpatí hlásí zhruba 150 tisíc lidí. Jejich předáci si stěžují na jazykovou a kulturní diskriminaci ze strany ukrajinských úřadů.
Mnoho Ukrajinců běžně ovládá oba nejužívanější jazyky, hovoří ukrajinsky i rusky. Ruštinu na Ukrajině označuje za svůj rodný jazyk třicet procent populace včetně 15 procent lidí, kteří se hlásí k ukrajinské národnosti. Mateřštinou je ruština i pro nastupujícího prezidenta Zelenského, který běžně používá oba jazyky.
