Polsko zmrazilo ceny elektřiny. Opozice mluví o populismu, zákon zajímá i Evropskou komisi

Evropská komise zkoumá další polský zákon, tentokrát kvůli státnímu zásahu do cen elektřiny. Parlament je na konci roku narychlo zmrazil pro koncové spotřebitele. Jinak hrozilo, že se výdaje domácností na proud zvýší až o třetinu. Stát bude rozdíl dotovat, intervenci ale nenahlásil unijním úřadům. Opozice mluví s odkazem na blížící se parlamentní volby o populismu.

Video Události
video

Události ČT: Státní zásah do cen elektřiny v Polsku

Strana Právo a spravedlnost ovládá obě komory parlamentu i prezidentský úřad. Při prosazování zákona zkrátila legislativní proces na minimum, a opatření tak prošlo těsně před koncem roku během jediného dne. Cena elektřiny pro domácnosti i podniky má v Polsku zůstat díky novému zákonu na úrovni roku 2018.

Znamená to státní intervence v přepočtu za 54 miliard korun. Daň z elektřiny se sníží o 75 %, distribuční poplatek dokonce o 95 %. Navíc vzniká kompenzační fond pro energetické podniky. „Udrží to životní standard polských rodin. Je to služba, kterou je stát pro občany povinen dělat,“ tvrdí ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski.

Opozice ale krok kritizuje jako populismus, protože letos budou v Polsku parlamentní volby. „Vaši energetickou politiku charakterizují tři A: amatérská, arogantní a anachronická,“ vzkazuje vládě opoziční poslanec Sławomir Neumann.

V podstatě celý energetický sektor je teď v Polsku v rukou státu. Cenu elektřiny tlačí až o třetinu nahoru rostoucí cena emisních povolenek a uhlí. Právě na uhelných elektrárnách je místní energetika závislá a vláda s uhlím počítá i do budoucna.

Odborník: Příští rok už kompenzace asi nebudou

Odborník na energetiku Piotr Macążek se domnívá, že dotované ceny energií nevydrží dlouho. „Problém je v tom, že zákon řeší jen rok 2019, volební rok. Podle mě v roce 2020 už kompenzace nebudou a Poláci pocítí drastický nárůst cen energie,“ myslí si Macążek.

Kvůli zákonu navíc hrozí Varšavě další spor s Bruselem. Evropská komise ho zkoumá kvůli možnému narušení hospodářské soutěže. O podobných intervencích musejí členské státy informovat předem, což se v tomto případě nestalo.