Manévry na západě Ruska: 80 bojových helikoptér

Moskva - Do vojenských manévrů na západě Ruska, které Moskva ve středu překvapivě ohlásila, se zapojilo přes 80 bojových helikoptér. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že posádky nacvičují pátrací a záchranné operace a také vyhledávání a ničení nepřátelských sil v neznámém prostředí. Moskva stále opakuje, že akce nemá nic společného s událostmi na Ukrajině. Nicméně již včera přislíbila Viktoru Janukovyčovi, který se stále považuje za ukrajinského prezidenta, na ruském území osobní bezpečnost. A z Krymu se stále častěji ozývají hlasy o připojení poloostrovu k Rusku.

Piloti začali s přeletem strojů do oblastí, které jsou vzdáleny i více než 500 kilometrů od jejich trvalých základen. Manévry se tak pro ně odehrávají v neznámém prostředí. Moskva navíc vyslala přes ukrajinský vzdušný prostor na svou vojenskou základnu v ukrajinském Sevastopolu nejméně dalších deset vojenských vrtulníků. Pouze tři k tomu podle agentury Interfax dostaly povolení ukrajinské strany.

Ozbrojenci také zablokovali nákladními auty některé silnice na Krymu. Mezi Sevastopolem a Simferopolem viděli svědci skupinu ruských obrněných transportérů.

Cílem manévrů nařízených prezidentem Vladimirem Putinem je prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země. Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1 200 vojenských vozidel. 

Rusko tvrdí, že armádní zkoušky nijak nesouvisí s událostmi na Ukrajině a že jde o součást déle připravovaných prověrek. Ukrajina se po pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče potýká se separatistickými tendencemi na Krymu, kde žije početné ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajinský parlament dnes vyzval Moskvu, aby se zdržela všech akcí, které podkopávají územní celistvost Ukrajiny. 

Rusko má základnu na ukrajinském Krymu pronajatou. Podle smlouvy o jejím užívání nesmí vojenské vybavení ani stroje opustit prostor základny bez ukrajinského souhlasu. Šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který zároveň převzal i prezidentské pravomoci, varoval, že jakýkoli pohyb ruských vojsk mimo základnu flotily bude považován za „akt vojenské agrese“.

Just: Rusko se připravuje na anexi Krymu 

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby zvážila žádost Krymu o humanitární pomoc, pokračovala v hospodářských vztazích s Kyjevem a aby také jednala s partnery v cizině, včetně Mezinárodního měnového fondu a skupiny G8, o finanční pomoci Ukrajině.

Zároveň dnes ale bude ruský parlament projednávat zákon, který zjednoduší připojení cizího území k ruské federaci. Návrh zákona předpokládá, že území může být k Rusku připojeno na základě referenda či rozhodnutí parlamentu tohoto subjektu. „Je to jasný signál, že Rusko alespoň legislativně připravuje anexi Krymu,“ konstatoval pro ČT spolupracovník serveru Aktuálně.cz v Moskvě Jiří Just.  

Rozdělení Ukrajiny podle převládajícího jazyka
Zdroj: ČT24

Ruská aktivita podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého svědčí o tom, že plán napadení Krymu Ruskem pravděpodobně existuje. „Jestliže nejvyšší představitelé včetně prezidenta Putina prohlásili, že jsou připraveni chránit ruské občany, tak to musí mít nějakým způsobem podloženo,“ vysvětlil Šedivý. 

Jiří Šedivý:

  • „Když Rusové obsadí Krym a eventuálně se tím zabrání velké občanské válce, kde by byly statisíce mrtvých, tak to bude lepší řešení, než kdyby ho neobsadili.“
  • „Jediná možnost, jak dostat Ukrajinu z područí Kremlu, jsou peníze. Mír je drahý, je potřeba si ho koupit. Jediné řešení podle mého soudu je nový Marshallův plán pro Ukrajinu.“

Moskva včera uvedla do pohotovosti stíhačky na západě Ruska. Pověřený prezident Ukrajiny Alexandr Turčynov varoval, že jakákoli vojenská aktivita Rusů na Krymu mimo jejich námořní základnu bude považovaná za agresi. Poté krymský parlament schválil referendum o posílení autonomie Krymu. To se má konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel chce v OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti

Prezident Petr Pavel chce na Valném shromáždění OSN podpořit kandidaturu Česka na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 až 2033. Pavel to řekl na brífinku před odletem do USA. Svá bilaterální jednání v New Yorku zaměří právě na země, které mohou s kandidaturou pomoci. Česko bylo naposledy nestálým členem RB OSN v letech 1994 až 1995, v roce 2007 neuspělo v souboji s Chorvatskem.
15:05Aktualizovánopřed 1 mminutou

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují

Při nehodě lodi v Norsku zemřel Čech, další tři se pohřešují, sdělilo české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil.
12:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla rafinerii v moskevském regionu, uvedl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X oznámil, že Ukrajina v moskevském regionu zasáhla rafinerii, která patří ke klíčovým zařízením tamního ropného průmyslu. Předtím starosta Moskvy Sergej Sobjanin uvedl, že Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na metropoli. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC šlo o největší ohlášený ukrajinský útok na Moskvu. Gubernátor Andrej Vorobjov tvrdí, že v Moskevské oblasti si údery vyžádaly dva mrtvé a šest zraněných. Rusko naopak udeřilo na Ukrajinu, při útocích zemřelo několik lidí.
09:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

KLDR vypálila další neznámý projektil, Tokio protestuje

Severní Korea v neděli z východního pobřeží odpálila další neidentifikovaný projektil, napsala agentura Jonhap. Stalo se tak nedlouho poté, co jihokorejská armáda oznámila první výstřel, pravděpodobně balistické střely. Tuto informaci později potvrdila i kancelář japonské premiérky Sanae Takaičiové na síti X. Ve stanovisku rovněž stojí, že šlo o balistickou střelu.
10:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Berlíně a Meklenbursku se konají zemské volby, mohou otřást Merzovou pozicí

V německém hlavním městě Berlíně a ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko lidé volí. V Berlíně zhruba 2,5 milionu voličů rozhoduje o složení Poslanecké sněmovny i o tom, kdo město povede z Červené radnice. Favority na výhru jsou podle průzkumů krajně levicová strana Levice a konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. V Meklenbursku – Předním Pomořansku o první místo soupeří krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) a sociální demokracie (SPD).
08:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA oznámily, že při útoku na plavidlo v Karibiku zabily čtyři osoby

Americká armáda oznámila, že v sobotu při útoku na plavidlo v Karibiku zabila čtyři osoby. Plavidlo bylo podle ní zapojeno do obchodu s drogami. S odkazem na sdělení armády na síti X o tom informovala agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Policie zabránila některým novinářům vstoupit do areálu Bílého domu

Policie v sobotu reportérům ze stanic CNN, MSNOW a serveru Politico zabránila v přístupu do areálu Bílého domu poté, co americký prezident Donald Trump v pátek večer oznámil, že s okamžitou platností zruší akreditace těchto médií do prezidentského sídla. Informovala o tom všechna tři média, která zároveň vyjádřila podporu svým novinářům.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

K útoku v Rijádu se přihlásili hútíové. Saúdové mluví o balistických střelách

Nedaleko letiště v Rijádu byly v sobotu vidět plameny a hustý oblak černého kouře. Hořela palivová nádrž saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, k útoku se později přihlásili hútíové, informovala agentura AFP. Server Flightradar24 uvedl, že mezinárodní letiště čelí významnému narušení provozu. Koalice vedená Saúdskou Arábií v sobotu večer sdělila, že zničila balistické střely vypálené hútíi směrem na Rijád a zmařila útoky na několik dalších měst.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.