Už dva měsíce trvají protivládní protesty v Nikaragui, které si vyžádaly přes dvě stě obětí. Informovaly o tom lidskoprávní organizace. Odpůrci prezidenta Daniela Ortegy dokonce vyhlásili ve městě Masaya samosprávu. Většímu krveprolití zabránili zástupci církve jednáním s policií. Ortega totiž nechal k městu vyslat své jednotky.
Protesty vypukly 18. dubna, když univerzitní studenti a zástupci zaměstnaneckých organizací začali protestovat proti vládní penzijní reformě. Vláda od tohoto plánu po masových demonstracích ustoupila, protesty ale pokračují. Jejich cílem je kromě odstoupení vlády i nezávislé vyšetření smrti demonstrantů.
Ve městě Masaya, které leží pouhých třicet kilometrů od metropole Managua, vyrostly barikády, podobně jako i na jiných místech země. Kritici levicového prezidenta a někdejšího revolucionáře Ortegy tento týden oficiálně vyhlásili nezávislost na vládních úřadech a ustavili vlastní samosprávu. Dosavadní starosta a většina radních vzápětí utekli do Managuy.
Církev se zatím marně snaží zprostředkovat dialog opozice s vládou. „Mluvili jsme hodinu s šéfem policie, který slíbil zastavit zásah vládních sil,“ řekl ve čtvrtek novinářům kardinál Leopoldo Brenes, který stojí v čele Nikaragujské biskupské konference.
Do města Masaya ho doprovázel i apoštolský nuncius Stanislaw Waldemar Sommertag. „Papež je informován o všem, co se tady teď děje, jsme s vámi,“ řekl Sommertag obyvatelům města. Nicméně dodal, že „na násilí se nemá odpovídat násilím“. „Viděli jsme mrtvé a zraněné v ulicích, viděli jsme uhořelé rodiny s dětmi, viděli jsme neozbrojené lidi napadané hordami ozbrojenců,“ prohlásil se slzami v očích biskup Silvio Báez, kterého citoval argentinský server Infobae.
Vláda ale dál odmítá hlavní požadavek demonstrantů, kterým jsou předčasné volby. Dvaasedmdesátiletý Ortega, který vedl zemi už v 80. letech, je prezidentem už jedenáct let v kuse a ze své manželky udělal viceprezidentku. Mandát mu vyprší v lednu 2022.
Podle vedoucí latinskoamerické sekce české humanitární organizace Člověk v tísni Lucie Argüellové zažívá Nikaragua jednu z nejhorších krizí od občanské války, která skončila v roce 1990. „Situace je velmi kritická. Denně dostáváme zprávy o porušování lidských práv,“ uvedla Argüellová.
V zemi kolabuje systém zdravotní péče, některé státní nemocnice podle ní zavírají dveře zraněným pacientům a režim lékaře odrazuje od ošetřování odpůrců prezidenta. Vláda proti protestům zakročila velmi tvrdě – podle opozice nasadila i odstřelovače. Kromě policie zasahují proti protestujícím i polovojenské jednotky prezidentových příznivců.
Brutální zásah zažila Managua koncem minulého měsíce, když ozbrojenci začali střílet na průvod, který uspořádaly matky obětí protestů.
