Turecko ještě nezanevřelo na možnost, že by se jednoho dne stalo členem Evropské unie, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůraznil přitom, že Ankara má i jiné alternativy. Prezident tak reagoval na krok europarlamentu, jenž minulý týden vyzval ke zmrazenípřístupových jednání EU s Tureckem.
Turecko v EU? Ještě neházíme flintu do žita, naznačil Erdogan
Turecko se nepotřebuje stát členem EU za každou cenu, konstatoval už dříve Erdogan. Za alternativu považuje třeba připojení k asijskému bezpečnostnímu bloku, vedenému Ruskem a Čínou, který nese jméno Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Ankara už prý jedná s možnými partnery.
SCO měla původně pět členů – Rusko, Čínu, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán. Později vstoupil také Uzbekistán a o přistoupení mají zájem Indie a Pákistán. Organizace vznikla v roce 2001 jako regionální bezpečnostní blok, který měl čelit šířícímu se radikálnímu islámu a pašování drog z Afghánistánu.
Europoslanci minulý čtvrtek přijali nezávazné usnesení, které doporučuje zmrazit přístupová jednání kvůli postupu Ankary proti údajným účastníkům červencového nezdařeného puče. Usnesení ale počítá s možností rozhovory EU s Tureckem obnovit. Jednání začalo oficiálně v roce 2005.
Erdogan v této souvislosti pohrozil vypovězením klíčové migrační dohody, která počítá s vracením nelegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka.
Západu se nelíbí plošné čistky, během kterých Ankara tvrdě postupuje vůči všem, jež podezřívá z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Ten je v zemi považovaný za strůjce neúspěšného převratu. Gülen, který žije v americkém exilu, nařčení odmítá.
Erdoganův režim podle Evropské unie využívá situace k pronásledování veškeré politické opozice. Zhruba 37 000 lidí už skončilo za mřížemi a více než 110 000 osob bylo propuštěno z práce či přesunuto na nižší pozici.
Roste také napětí mezi Tureckem a Spojenými státy, které jsou jeho hlavním spojencem v NATO. Washington totiž odmítá Gülena Turkům vydat.