Turecko v EU? Ještě neházíme flintu do žita, naznačil Erdogan

Turecko ještě nezanevřelo na možnost, že by se jednoho dne stalo členem Evropské unie, prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Zdůraznil přitom, že Ankara má i jiné alternativy. Prezident tak reagoval na krok europarlamentu, jenž minulý týden vyzval ke zmrazenípřístupových jednání EU s Tureckem.

Turecko se nepotřebuje stát členem EU za každou cenu, konstatoval už dříve Erdogan. Za alternativu považuje třeba připojení k asijskému bezpečnostnímu bloku, vedenému Ruskem a Čínou, který nese jméno Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Ankara už prý jedná s možnými partnery.

SCO měla původně pět členů – Rusko, Čínu, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán. Později vstoupil také Uzbekistán a o přistoupení mají zájem Indie a Pákistán. Organizace vznikla v roce 2001 jako regionální bezpečnostní blok, který měl čelit šířícímu se radikálnímu islámu a pašování drog z Afghánistánu.

Europoslanci minulý čtvrtek přijali nezávazné usnesení, které doporučuje zmrazit přístupová jednání kvůli postupu Ankary proti údajným účastníkům červencového nezdařeného puče. Usnesení ale počítá s možností rozhovory EU s Tureckem obnovit. Jednání začalo oficiálně v roce 2005.

Erdogan v této souvislosti pohrozil vypovězením klíčové migrační dohody, která počítá s vracením nelegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka.

Západu se nelíbí plošné čistky, během kterých Ankara tvrdě postupuje vůči všem, jež podezřívá z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Ten je v zemi považovaný za strůjce neúspěšného převratu. Gülen, který žije v americkém exilu, nařčení odmítá.

Erdoganův režim podle Evropské unie využívá situace k pronásledování veškeré politické opozice. Zhruba 37 000 lidí už skončilo za mřížemi a více než 110 000 osob bylo propuštěno z práce či přesunuto na nižší pozici.

Roste také napětí mezi Tureckem a Spojenými státy, které jsou jeho hlavním spojencem v NATO. Washington totiž odmítá Gülena Turkům vydat.