Británie rozšíří nálety i do Sýrie. Parlament návrh schválil

Britský parlament podle očekávání schválil rozšíření náletů královského letectva (RAF) proti radikálům z takzvaného Islámského státu (IS) i na území Sýrie. Dosud se Britové do spojeneckého bombardování zapojovali jen v Iráku. Pro rozšíření náletů hlasovalo 397 poslanců, proti jich bylo 223. Pro schválení byla nutná většina alespoň 174 hlasů.

Hlasování v Dolní sněmovně předcházela více než desetihodinová rozprava. Britský premiér David Cameron v ní vládní návrh na rozšíření boje proti radikálům obhajoval mimo jiné argumentem, že „kult smrti“, který IS představuje, ohrožuje i Británii. Ta prý nesmí svou „národní bezpečnost svěřit do rukou jiných“, zdůraznil ministerský předseda s poukazem na USA a Francii, které už vzdušné útoky v Sýrii provádějí.

Vládu dnes zjevně podpořilo i zhruba 60 opozičních poslanců, zatímco několik vládních konzervativců s nálety v Sýrii nesouhlasí. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn, sám odpůrce náletů, nechal poslancům své strany pro hlasování volnou ruku.

Od loňského listopadu zabránily tajné služby sedmi útokům na naše lidi. Hrozba je tak reálná. A otázka zní: Budeme spolupracovat s našimi spojenci, abychom tuto hrozbu eliminovali, zaútočíme na ně v místě, kde plánují útoky na naše lidi, nebo budeme sedět doma a čekat, až na nás zaútočí oni?
David Cameron
v britském parlamentu

Vládní strana rozjela kampaň za rozšíření úderů v reakci na pařížské teroristické útoky. Londýn dosud podnikal nálety na extremisty pouze v Iráku, v roce 2013 britští poslanci letecké údery v Sýrii odmítli.

Britové před parlamentem demonstrovali proti náletům v Sýrii
Zdroj: Neil Hall/Reuters

„Nemůžete bombardovat myšlenky - a to, myslím, shrnuje celou tuto debatu. Ono vlastně není o čem debatovat. Sýrii prostě bombardovat nesmíme,“ prohlásila charitativní pracovnice Alexia Elena, která se v předvečer hlasování zúčastnila před parlamentem demonstrace proti rozšíření britských náletů. „Nevidíme v nich lidi, vidíme jen zemi, kterou pro nás zastřešuje jediné jméno - Islámský stát. Tak to ale není. Jsou tam nevinní lidé, nevinné děti, které jsou zabíjeny,“ dodává další demonstrantka Courteney Hopkinsová.

Premiér ale větší zapojení Británie v boji proti teroristům slíbil krátce po teroristických útocích v Paříži prezidentu Francoisi Hollandovi. „Velení teroristů sídlí v Sýrii, a proto nedává žádný smysl uznávat hranice, když je neuznávají teroristé. Je to v národním zájmu, je to správná věc. Budeme pracovat společně s našimi spojenci, budeme opatrní a zodpovědní - ale podle mého je to správná věc pro to, abychom udrželi naši zemi v bezpečí,“ zdůraznil Cameron. Britové by mohli při bombardování cílů v Sýrii využít svoji základnu na Kypru, odkud vzlétávají jejich letadla k operacím v Iráku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 15 mminutami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 1 hhodinou

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 2 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 4 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.