O teroristech jen „pravdivě“. Egyptský prezident schválil kontroverzní zákon

Egyptský prezident Abdal Fatáh Sísí v neděli podepsal speciální protiteroristický zákon. Předpis v zemi umožňuje ukládat vysoké pokuty novinářům píšícím o teroristických útocích v rozporu s oficiálními informacemi.

Zákon předpokládá uložení pokuty ve výši 200 tisíc až 500 tisíc egyptských liber (zhruba 622 tisíc až 1,6 milionu korun) osobě, která vydá nebo zveřejní „nepravdivé“ informace o atentátech nebo operacích proti islamistickým bojovníkům.

Po zavraždění generálního prokurátora Hišáma Barakáta 29. června při atentátu Sísí slíbil zavedení přísnějších protiteroristických zákonů. Po atentátu následovala série útoků džihádistů proti egyptským vojákům na Sinajském poloostrově a armáda byla roztrpčena způsobem informování o těchto útocích v médiích.

Sinajský poloostrov je dějištěm častých útoků radikálů na bezpečnostní jednotky od svržení prezidenta Mursího v roce 2013. O život při atentátech od té doby přišlo na 400 členů bezpečnostních sil. V květnu ale vůdci islamistů vyzvali členy, aby se zaměřili také na soudce a útočili na ně v odvetě za pronásledování a popravy příslušníků radikálních skupin.

Zákon rovněž mimo jiné stanovuje tresty za různé teroristické činy. Sahají od pětiletého vězení po trest smrti. Ten lze uložit například za vytvoření nebo vedení teroristické organizace. Její financování může mít za následek doživotní trest, který je v Egyptě 25 let.

  • Egypt se potýká s násilím islámských radikálů od roku 2013, kdy armáda svrhla prezidenta Muhammada Mursího zvoleného za islamistické Muslimské bratrstvo.
  • Po zákazu této organizace se extremisté zaměřili na vojáky a policisty a útočí na ně zejména na Sinajském poloostrově.
  • Po svržení Mursího skončily ve věznicích stovky příznivců Muslimského bratrstva a mnozí dostali vysoké tresty.
  • Mursí byl odsouzen k trestu smrti, ale proti rozsudku se může ještě odvolat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 4 mminutami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 19 mminutami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídají před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídají v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Jde o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 47 mminutami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 1 hhodinou

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 5 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 6 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...