Zákaz ilegálního vstupu. Maďarský plot budou lemovat i žiletkové pásy

Mórahalom – Po pondělním budování přístupových cest se v Maďarsku naplno rozběhla stavba první části plotu, který má zabránit ilegálním imigrantům ve vstupu do Schengenského prostoru. Bariéra tvořená dvěma řadami plotu s ostnatým drátem má být hotova na celé 175 kilometrů dlouhé hranici se Srbskem do konce listopadu. Zpravodaj ČT natáčel na místě, kde první metry vzorového plotu vznikají.

Nahrávám video

První fáze výstavby se soustředí kolem městečka Mórahalom, kde už během pondělí vojáci sekali stromy a připravovali cestu. Nyní již pokládají první prefabrikované sloupy – základ hráze, která má podle Budapeště alespoň částečně rozbíjet migrační vlnu z Balkánu. Kvůli úsporám sloupy vyrábějí vězni, i přesto ale Maďarsko za kontroverzní projekt zaplatí v přepočtu téměř 600 milionů korun.

I taková cena prý ale stojí za uchránění Schengenského prostoru od nekontrolovaného přílivu ilegálních utečenců. Maďarský premiér Viktor Orbán ujišťuje, že stát vybuduje nové hraniční přechody ke standardnímu přesunu lidí mez Srbskem a Maďarskem.   

Maďarsko začalo stavět plot proti ilegální migraci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Armáda začala budovat plot záměrně na odlehlém místě. Právě takové totiž migranti nejčastěji volí. Zřetelně vyšlapanými cestami v trávě už letos přišly do EU desetitisíce běženců.

Pás plotu mají navrchu i vespod lemovat kotouče žiletkového drátu, kvůli nimž bude prý prakticky nemožné bariéru rychle překonat. „Pokud se někdo plot pokusí přelézt, zcela určitě se zraní. My samozřejmě nechceme nikomu ublížit. Nějak ale tomuto migračnímu pohybu zabránit musíme,“ říká šéf stavební společnosti BV Holding László Nagy.

Maďarsko začalo stavět plot proti ilegální migraci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

O výstavbě čtyři metry vysokého plotu rozhodla maďarská vláda 17. června s cílem uzavřít zelenou hranici a zabránit přílivu ilegálních migrantů. Ministerstvo vnitra v této souvislosti dnes také informovalo, že od začátku letošního roku úřady registrují přes 78 tisíc ilegálních narušitelů hranic, z čehož 77 600 jich proniklo právě přes srbsko-maďarskou hranici.

Parlament v Budapešti 6. července schválil změnu zákona o státní hranici, a umožnil tak vybudování technických zábran podél schengenské hranice. Vláda na to vyčlenila 6,6 miliardy forintů (přes 575 milionů Kč). Podle ministra zahraničí Pétera Szíjjártóa by měl být plot postaven za čtyři měsíce. „Stavět se bude najednou na osmi až deseti místech v oblastech, které jsou nejvíce vystaveny náporu migrantů,“ řekl podle serveru hvg.hu ministr.

Mezistátní bariéry ve světě

Kypr/Severní Kypr - Osmdesátimetrová bariéra vyrostla v kyperské metropoli Nikósii vzápětí po prvních velkých násilnostech v roce 1963. Samotný Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část obsadili turečtí vojáci v reakci na státní převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k pevninskému Řecku.

USA/Mexiko - Od roku 2006 je ve výstavbě plot mezi oběma zeměmi, který by měl zabránit ilegální imigraci a pašování drog. Na hranici dlouhé přes 3000 kilometrů je v současné době dokončeno přes 1000 kilometrů plotu.

Izrael/Západní břeh Jordánu - Izrael zahájil v roce 2002 výstavbu bezpečnostní bariéry kolem Západního břehu Jordánu, která by měla zabránit palestinským teroristům pronikat do Izraele. Dosud bylo postaveno přes 450 kilometrů plotu. Izrael už v minulosti podobné ploty postavil na hranicích s Egyptem, aby zabránil přílivu afrických migrantů i islamistů, podél libanonské hranice a na Golanských výšinách, aby zabránil pronikání osob ze Sýrie, které by pro zemi mohly představovat bezpečnostní riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 24 mminutami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
před 1 hhodinou

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 2 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 4 hhodinami

Hútíové tvrdí, že zasáhli základnu v Saúdské Arábii. Obsadili také další ostrovy

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.
13:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Neslyší sirény, drony ani výbuchy. Jak se žije lidem se sluchovým postižením v Kramatorsku

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.