„Říkali, že mě matka nepotřebuje.“ Rusko ukrajinské děti „evakuuje“ či unáší z domovů, posílá je na převýchovu a k adopci

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Oběťmi deportací se podle UP stávají děti, které přišly o rodiče; dále jde o děti, které byly od rodičů odděleny během takzvané filtrace, tedy nucené kontroly okupačními úřady. Kromě toho okupanti odebírají děti také přímo v rodinách, což zdůvodňují údajně špatnými životními podmínkami nebo ohrožením dítěte, a terčem únosů jsou i děti z dětských domovů.

Rusové deportace maskují jako přemisťování za účelem rehabilitace či evakuace z nebezpečných oblastí, případně poskytnutí nutné lékařské péče. Rusko zjednodušilo postup pro zisk ruského občanství dětmi a jejich zákonnými zástupci a také adopci ukrajinských dětí v Rusku.

„Říkali, že mě pošlou do pěstounské rodiny“

Dvanáctiletý Saško z Mariupolu popsal, jak loni na jaře při ostřelování utrpěl zranění oka, a jeho matka se s ním proto vypravila hledat lékařskou pomoc. Ošetřili ho ukrajinští zdravotníci, ale pak oba padli do rukou okupantům, kteří je několikrát převáželi, až skončili ve stanovém táboře v obci Bezimenne severovýchodně od Mariupolu. Tam prošli registrací, kterou prováděli pracovníci ruského ministerstva pro mimořádné situace, a matku odvedli k dalšímu výslechu. Saško ji od té doby neviděl.

„Říkali, že mě matka nepotřebuje, že mě pošlou do dětského domova a pak do pěstounské rodiny,“ popsal Saško, který pak strávil dva měsíce v „traumatologickém centru“ v okupované Doněcké oblasti, než se mu naskytla příležitost zavolat babičce.

„Mluvili tam s ním o Ukrajině a Rusku a řekli mu, že Ukrajina je špatná a Ukrajinci jsou zlí,“ řekla chlapcova babička listu The Washington Post. „Donutili děti mluvit rusky,“ řekla také a uvedla, že ji okupanti v Doněcku dlouze vyslýchali a nutili ji, aby zůstala. „Musela jsem trochu lhát. Byla to jediná cesta ven,“ dodala žena, které se podařilo s pomocí ukrajinských úřadů vnuka z okupovaného území odvést. O Saškově matce ale nemají žádné informace.

Patnáctiletý Artem byl zase mezi třinácti dětmi z dětského domova v Kupjansku v Charkovské oblasti, které okupanti odvlekli, když se z regionu stahovali. Tvrdili jim, že je zachraňují před ukrajinským postupem. „Byl to jen lidský štít z dětí. Rusové se za dětmi schovávali, protože si uvědomovali, že naši chlapi nebudou na děti střílet,“ míní Artemova matka Natalija, které se za pomoci dobrovolníků podařilo se synem po šesti měsících opět shledat.

Artem je strávil v domově v Perevalsku v okupované Luhanské oblasti, celou dobu byl v kontaktu s matkou. „Všechno zakázali a nutili nás zpívat ruskou hymnu,“ řekl podle UP o tamních pečovatelích. „Já jsem ji ale nezpíval.“ Chlapec také vypověděl, že děti byly nuceny k pracím včetně výkopových a vykládaly humanitární pomoc. Bylo jim také řečeno, že mohou být převezeny do Rostova na Donu v Rusku.

„Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy dětí“

Ředitel dětského domova v Chersonu Volodymyr Sahajdak popsal, jak se zaměstnancům zařízení podařilo během okupace uchránit 52 dětí před odvlečením.

„Zařídili jsme, aby ti, kdo mají žijící příbuzné, vyklouzli k prarodičům, přátelům nebo sousedům,“ řekl listu The Guardian. V domově zůstalo sedmnáct sirotků, které si vzali domů zaměstnanci, například jedna učitelka si vzala tři děti ve věku tři, sedm a osm let. „Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy (dětí), abychom mohli projít ruskými kontrolními stanovišti.“

„Další zdejší žena, které bylo pouhých třicet let, si vzala pět dětí, které zřejmě nemohly být všechny její, tak jsme si vymysleli legendu, že pomáhala své těhotné sestře při porodu,“ dodal Sahajdak s tím, že veškerou dokumentaci vedoucí k dětem zaměstnanci ukryli.

Rusové pak ale v létě přivedli do domova dalších patnáct dětí z oblastí blízko frontové linie a na podzim, před svým ústupem z města, požadovali jejich „evakuaci“. Tyto děti už zaměstnanci nemohli schovat, a tak byly odvlečeny do města Anapa v ruském Krasnodarském kraji. Později se je podařilo přes Gruzii dostat zpět na Ukrajinu.

„Nejednali s námi jako s lidmi“

Odvlečené ukrajinské děti často končí na okupovaném Krymu či v Doněcké oblasti a také na ruském území v táborech, sirotčincích nebo zdravotnických zařízeních. Stávají se tam terčem propagandy a převýchovy. Za tímto účelem provozuje Rusko síť více než čtyřiceti zařízení, shrnula letos zveřejněná studie Yaleovy univerzity.

Do některých zařízení na okupovaném Krymu odjely děti na letní tábor se souhlasem rodičů, ti ale mohli být pod velkým tlakem. „Musíte pochopit, že rodiče žili pod okupací, měli strach,“ citovala Ukrajinska pravda Olhu, mluvčí charitativní organizace Save Ukraine. „Rusové s nimi manipulují a říkají jim, že tábory jsou povinnou součástí vzdělávacího programu.“

„Nejednali s námi jako s lidmi. Nutili nás zpívat ruskou hymnu a ty, kteří nechtěli, odvedli do samostatné místnosti na pohovor, vyhrožovali jim, že je zavřou do sklepa, a řekli jim, že ty, kterým už bylo osmnáct, pošlou do armády a ostatní budou rozvezeni po Ruské federaci,“ vzpomínal na pobyt v táboře na Krymu šestnáctiletý Vitalij.

„Když nás tam přivezli, řekli: Ukrajina jsou teroristé, zabíjejí lidi. Mlátili nás holemi za to, že jsme řekli Sláva Ukrajině! Nadávali nám a nazývali nás jmény jako chocholové (pejorativní ruské označení pro Ukrajince – pozn. red.). Když jedna dívka vyvěsila v místnosti vlajku Ukrajiny, vlajku spálili,“ dodal Vitalij.

Zatímco teenageři zpravidla této propagandě odolávají, menší děti se jí nechají spíše ovlivnit. Ty, kterým se podařilo vrátit, uvedly, že mnoho jejich vrstevníků začalo podporovat Rusko a nosit trička s písmenem Z, tedy se symbolem invazní armády, píše Ukrajinska pravda.

  • Silnému tlaku propagandy, která v nich má vypěstovat nenávist vůči Ukrajině, čelí děti, které navštěvují školy v okupovaných oblastech, připomíná Ukrajinska pravda. Učební osnovy tam byly přetvořeny podle ruských standardů, ruský jazyk a dějepis jsou nyní povinnými předměty, ukrajinština je volitelná. Děti se učí, jak je Rusko zachránilo před „nacisty“, a že okupovaná území vždy patřila Rusku.
  • Okupační úřady tam zřizují také různé občanské a vojenské organizace, jejichž prostřednictvím se Rusko rovněž snaží děti ovlivňovat a militarizovat. Těmto tendencím přitom děti na Donbasu čelí už od začátku války v roce 2014, učí se střílet, oblékají se do vojenských uniforem a poslouchají, že Ukrajina je jejich nepřítelem.
  • Ukrajinska pravda uvádí příklad vojáka, kterému v době začátku války v roce 2014 bylo jedenáct let. Nyní slouží na kontrolním stanovišti v Rusy okupovaném Doněcku a je upřímně přesvědčen, že bojuje za svou „vlast“ a proti „nacistům“.
  • Zdroj: Ukrajinska pravda

Mechanismus pro návrat dětí neexistuje

Neexistuje žádný stálý mechanismus, který by umožnil odvlečené děti vracet zpět na Ukrajinu, a to i z toho důvodu, že Rusko nedodržuje mezinárodní pravidla, uvádějí ukrajinské úřady. Chybí také případný zprostředkovatel, tedy třetí země, které by obě strany důvěřovaly.

Na vývoji mechanismu pro vyhledávání dětí a jejich návrat spolupracují Polsko a Evropská komise, francouzský Senát zase vyzval EU, aby po unesených dětech pátrala a sankcionovala ty, kteří se na deportacích podíleli. Ukrajinská policie spustila aplikaci Reunite Ukraine, která pátrá po pohřešovaných dětech a pomáhá sjednotit rodiny. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové vzniká mezinárodní koalice, která má přivést zpět ukrajinské sirotky, shrnula snahy Ukrajinska pravda.

Podle The Guardian diplomatické zdroje naznačují, že do pátrání po odvlečených dětech jsou nyní zapojeny některé západní vládní agentury, konkurenční ukrajinské a ruské odnože pravoslavné církve a evangeličtí misionáři či dobrovolníci působící na frontové linii a rusko-ukrajinské hranici. Naopak Mezinárodní výbor Červeného kříže se zřejmě přímo neúčastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 15 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 56 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...