„Říkali, že mě matka nepotřebuje.“ Rusko ukrajinské děti „evakuuje“ či unáší z domovů, posílá je na převýchovu a k adopci

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Oběťmi deportací se podle UP stávají děti, které přišly o rodiče; dále jde o děti, které byly od rodičů odděleny během takzvané filtrace, tedy nucené kontroly okupačními úřady. Kromě toho okupanti odebírají děti také přímo v rodinách, což zdůvodňují údajně špatnými životními podmínkami nebo ohrožením dítěte, a terčem únosů jsou i děti z dětských domovů.

Rusové deportace maskují jako přemisťování za účelem rehabilitace či evakuace z nebezpečných oblastí, případně poskytnutí nutné lékařské péče. Rusko zjednodušilo postup pro zisk ruského občanství dětmi a jejich zákonnými zástupci a také adopci ukrajinských dětí v Rusku.

„Říkali, že mě pošlou do pěstounské rodiny“

Dvanáctiletý Saško z Mariupolu popsal, jak loni na jaře při ostřelování utrpěl zranění oka, a jeho matka se s ním proto vypravila hledat lékařskou pomoc. Ošetřili ho ukrajinští zdravotníci, ale pak oba padli do rukou okupantům, kteří je několikrát převáželi, až skončili ve stanovém táboře v obci Bezimenne severovýchodně od Mariupolu. Tam prošli registrací, kterou prováděli pracovníci ruského ministerstva pro mimořádné situace, a matku odvedli k dalšímu výslechu. Saško ji od té doby neviděl.

„Říkali, že mě matka nepotřebuje, že mě pošlou do dětského domova a pak do pěstounské rodiny,“ popsal Saško, který pak strávil dva měsíce v „traumatologickém centru“ v okupované Doněcké oblasti, než se mu naskytla příležitost zavolat babičce.

„Mluvili tam s ním o Ukrajině a Rusku a řekli mu, že Ukrajina je špatná a Ukrajinci jsou zlí,“ řekla chlapcova babička listu The Washington Post. „Donutili děti mluvit rusky,“ řekla také a uvedla, že ji okupanti v Doněcku dlouze vyslýchali a nutili ji, aby zůstala. „Musela jsem trochu lhát. Byla to jediná cesta ven,“ dodala žena, které se podařilo s pomocí ukrajinských úřadů vnuka z okupovaného území odvést. O Saškově matce ale nemají žádné informace.

Patnáctiletý Artem byl zase mezi třinácti dětmi z dětského domova v Kupjansku v Charkovské oblasti, které okupanti odvlekli, když se z regionu stahovali. Tvrdili jim, že je zachraňují před ukrajinským postupem. „Byl to jen lidský štít z dětí. Rusové se za dětmi schovávali, protože si uvědomovali, že naši chlapi nebudou na děti střílet,“ míní Artemova matka Natalija, které se za pomoci dobrovolníků podařilo se synem po šesti měsících opět shledat.

Artem je strávil v domově v Perevalsku v okupované Luhanské oblasti, celou dobu byl v kontaktu s matkou. „Všechno zakázali a nutili nás zpívat ruskou hymnu,“ řekl podle UP o tamních pečovatelích. „Já jsem ji ale nezpíval.“ Chlapec také vypověděl, že děti byly nuceny k pracím včetně výkopových a vykládaly humanitární pomoc. Bylo jim také řečeno, že mohou být převezeny do Rostova na Donu v Rusku.

„Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy dětí“

Ředitel dětského domova v Chersonu Volodymyr Sahajdak popsal, jak se zaměstnancům zařízení podařilo během okupace uchránit 52 dětí před odvlečením.

„Zařídili jsme, aby ti, kdo mají žijící příbuzné, vyklouzli k prarodičům, přátelům nebo sousedům,“ řekl listu The Guardian. V domově zůstalo sedmnáct sirotků, které si vzali domů zaměstnanci, například jedna učitelka si vzala tři děti ve věku tři, sedm a osm let. „Museli jsme zfalšovat dokumenty a příběhy (dětí), abychom mohli projít ruskými kontrolními stanovišti.“

„Další zdejší žena, které bylo pouhých třicet let, si vzala pět dětí, které zřejmě nemohly být všechny její, tak jsme si vymysleli legendu, že pomáhala své těhotné sestře při porodu,“ dodal Sahajdak s tím, že veškerou dokumentaci vedoucí k dětem zaměstnanci ukryli.

Rusové pak ale v létě přivedli do domova dalších patnáct dětí z oblastí blízko frontové linie a na podzim, před svým ústupem z města, požadovali jejich „evakuaci“. Tyto děti už zaměstnanci nemohli schovat, a tak byly odvlečeny do města Anapa v ruském Krasnodarském kraji. Později se je podařilo přes Gruzii dostat zpět na Ukrajinu.

„Nejednali s námi jako s lidmi“

Odvlečené ukrajinské děti často končí na okupovaném Krymu či v Doněcké oblasti a také na ruském území v táborech, sirotčincích nebo zdravotnických zařízeních. Stávají se tam terčem propagandy a převýchovy. Za tímto účelem provozuje Rusko síť více než čtyřiceti zařízení, shrnula letos zveřejněná studie Yaleovy univerzity.

Do některých zařízení na okupovaném Krymu odjely děti na letní tábor se souhlasem rodičů, ti ale mohli být pod velkým tlakem. „Musíte pochopit, že rodiče žili pod okupací, měli strach,“ citovala Ukrajinska pravda Olhu, mluvčí charitativní organizace Save Ukraine. „Rusové s nimi manipulují a říkají jim, že tábory jsou povinnou součástí vzdělávacího programu.“

„Nejednali s námi jako s lidmi. Nutili nás zpívat ruskou hymnu a ty, kteří nechtěli, odvedli do samostatné místnosti na pohovor, vyhrožovali jim, že je zavřou do sklepa, a řekli jim, že ty, kterým už bylo osmnáct, pošlou do armády a ostatní budou rozvezeni po Ruské federaci,“ vzpomínal na pobyt v táboře na Krymu šestnáctiletý Vitalij.

„Když nás tam přivezli, řekli: Ukrajina jsou teroristé, zabíjejí lidi. Mlátili nás holemi za to, že jsme řekli Sláva Ukrajině! Nadávali nám a nazývali nás jmény jako chocholové (pejorativní ruské označení pro Ukrajince – pozn. red.). Když jedna dívka vyvěsila v místnosti vlajku Ukrajiny, vlajku spálili,“ dodal Vitalij.

Zatímco teenageři zpravidla této propagandě odolávají, menší děti se jí nechají spíše ovlivnit. Ty, kterým se podařilo vrátit, uvedly, že mnoho jejich vrstevníků začalo podporovat Rusko a nosit trička s písmenem Z, tedy se symbolem invazní armády, píše Ukrajinska pravda.

  • Silnému tlaku propagandy, která v nich má vypěstovat nenávist vůči Ukrajině, čelí děti, které navštěvují školy v okupovaných oblastech, připomíná Ukrajinska pravda. Učební osnovy tam byly přetvořeny podle ruských standardů, ruský jazyk a dějepis jsou nyní povinnými předměty, ukrajinština je volitelná. Děti se učí, jak je Rusko zachránilo před „nacisty“, a že okupovaná území vždy patřila Rusku.
  • Okupační úřady tam zřizují také různé občanské a vojenské organizace, jejichž prostřednictvím se Rusko rovněž snaží děti ovlivňovat a militarizovat. Těmto tendencím přitom děti na Donbasu čelí už od začátku války v roce 2014, učí se střílet, oblékají se do vojenských uniforem a poslouchají, že Ukrajina je jejich nepřítelem.
  • Ukrajinska pravda uvádí příklad vojáka, kterému v době začátku války v roce 2014 bylo jedenáct let. Nyní slouží na kontrolním stanovišti v Rusy okupovaném Doněcku a je upřímně přesvědčen, že bojuje za svou „vlast“ a proti „nacistům“.
  • Zdroj: Ukrajinska pravda

Mechanismus pro návrat dětí neexistuje

Neexistuje žádný stálý mechanismus, který by umožnil odvlečené děti vracet zpět na Ukrajinu, a to i z toho důvodu, že Rusko nedodržuje mezinárodní pravidla, uvádějí ukrajinské úřady. Chybí také případný zprostředkovatel, tedy třetí země, které by obě strany důvěřovaly.

Na vývoji mechanismu pro vyhledávání dětí a jejich návrat spolupracují Polsko a Evropská komise, francouzský Senát zase vyzval EU, aby po unesených dětech pátrala a sankcionovala ty, kteří se na deportacích podíleli. Ukrajinská policie spustila aplikaci Reunite Ukraine, která pátrá po pohřešovaných dětech a pomáhá sjednotit rodiny. Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové vzniká mezinárodní koalice, která má přivést zpět ukrajinské sirotky, shrnula snahy Ukrajinska pravda.

Podle The Guardian diplomatické zdroje naznačují, že do pátrání po odvlečených dětech jsou nyní zapojeny některé západní vládní agentury, konkurenční ukrajinské a ruské odnože pravoslavné církve a evangeličtí misionáři či dobrovolníci působící na frontové linii a rusko-ukrajinské hranici. Naopak Mezinárodní výbor Červeného kříže se zřejmě přímo neúčastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 42 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 50 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 53 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 5 hhodinami
Načítání...