Ceny ropy jsou nejvýš za sedm let. Pohání je slabé dodávky i napětí ve vztazích s Ruskem

Cena severomořské ropy Brent ve středu poprvé od října roku 2014 překonala hodnotu devadesáti dolarů (1953 korun) za barel. K růstu přispívá geopolitické napětí v Evropě a na Blízkém východě, které zvyšuje obavy investorů o již tak slabé dodávky, píše agentura Reuters.

Kolem 17:30 středoevropského času si cena severomořského Brentu připisovala 2,4 procenta. Prodával se za 90,33 dolaru (1960 korun) za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražovala o 2,6 procenta na 87,81 dolaru (1906 korun) za barel.

„Znepokojení z možného narušení dodávek z Blízkého východu a Ruska poskytuje býčí potravu pro trh s ropou,“ komentuje analytik firmy PVM Stephen Brennock. Jako býčí trh je označován dlouhodobý růst cen obchodovaných aktiv.

Spory mezi Západem a Moskvou se stále vyostřují. Americký prezident Joe Biden například v úterý uvedl, že v případě invaze Ruska na Ukrajinu zváží osobní sankce vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. V pondělí zase jemenské hnutí Hútíů zaútočilo raketou na základnu ve Spojených arabských emirátech.

Podle šéfa společnosti Lipow Oil Associates Andrewa Lipowa k růstu přispívá i úbytek suroviny ve světových zásobnících. Ropní producenti totiž mají technické potíže s obnovením těžby na úroveň před pandemií, zatímco poptávka rafinerií zůstává vysoká.

Investoři vzhlížejí k OPEC+

Skupina OPEC+ zahrnující členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence v čele s Ruskem postupně ruší rekordní snížení produkce z roku 2020. Měsíčně ji stupňuje o 400 tisíc barelů za den. Skutečná těžba však zatím takových cílů nedosahuje.

Investoři na trhu se surovou naftou proto očekávají další jednání organizace OPEC+, které se koná 2. února. Cílem setkání je prodiskutovat další zvýšení produkce.

Zásoby ropy v USA nicméně v uplynulém týdnu vzrostly o 2,4 milionu barelů, přesto že analytici čekali mírný pokles. Zásoby pohonných hmot stouply nejvýše za téměř rok.

Obchodníci také bedlivě sledují dvoudenní zasedání měnového výboru amerického Federálního rezervního systému. Očekává se, že centrální banka USA kvůli vysoké inflaci oznámí plány na březnové zvýšení úrokových sazeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...