PROFIL: Senátor Pavel Fischer usiluje o Hrad už podruhé

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Osobní a profesní život

Narodil se 26. srpna 1965 v Praze. Vystudoval češtinu a francouzštinu na Karlově univerzitě a ve studiích pokračoval ve švýcarském Centre International de Formation Chrétienne a francouzské École Nationale d’Administration. Francouzštinu poté vyučoval na pražském gymnáziu. Zastával také post osobního sekretáře pozdějšího biskupa Františka Lobkowicze.

Fischer na přelomu tisíciletí působil v Kanceláři prezidenta republiky, nejprve jako poradce Václava Havla, později vedl politický odbor. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, poté pracoval na ministerstvu zahraničí. Po odchodu z Černínského paláce působil jako ředitel organizace STEM. Pavel Fischer je ženatý, má tři děti. Nejstarší syn, který od narození čelil postižení, zemřel v roce 2013.

Dosavadní politická kariéra

Fischer se účastnil už minulých prezidentských voleb. Skončil v nich se ziskem 10,23 procenta hlasů na třetím místě, do druhého kola voleb tak nepostoupil. Už v roce 2018 deklaroval, že je připraven se zúčastnit i dalších prezidentských voleb. Na podzim 2018 byl jako nestraník zvolen senátorem za Prahu 12, v horní komoře působí ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož předsedou byl dvakrát zvolen. Není členem žádného senátorského klubu.

Politické postoje

Pavel Fischer prosazuje členství v EU a NATO. Souhlasí s principy Green Dealu, „bez koordinovaného úsilí o snížení skleníkových plynů se lidstvo pomalu udusí,“ řekl ČTK. V říjnovém rozhovoru pro Deník N uvedl i s odkazem na demonstrace na podporu žen v Íránu, že mu „zůstávají ležet na srdci lidská práva“. Odvolává se na křesťanské hodnoty, zároveň však podle svých slov umí „rozlišit veřejnou roli prezidenta od mého soukromého názoru,“ řekl v listopadu pro iDnes.cz.

Pobouření vzbudily některé Fischerovy výroky na adresu homosexuálů. Před minulými prezidentskými volbami řekl, že by ústavním soudcem nejmenoval homosexuála nebo pedofila, za což se následně opakovaně omluvil. V říjnu uvedl pro Deník N, že zrovnoprávnění by posílilo obavy, „se děti budou shánět na trhu a že se s nimi bude obchodovat“. Tento výrok nebyl správně pochopen, okomentoval pak v listopadu pro iDnes.cz, dál jej interpretovat nechtěl. Pro iDnes.cz také uvedl, že by zákon o zrovnoprávnění stejnopohlavních párů jako prezident podepsal, pokud by prošel parlamentem.

Volební program

Fischer svůj volební program rozdělil do sedmi oblastí – Úcta k tradicím státu, demokracii a lidským právům; Bezpečnost; Ekonomika; Sociální oblast a zdravotnictví; Mezinárodní vztahy; Venkov, udržitelnost a ochrana klimatu; Kultura a vzdělání. Vyslovil se v něm například pro budování důvěry v právní stát, otevření Pražského hradu veřejnosti nebo udílení vyznamenání „jen respektovaným osobnostem“. V programu nastínil i své ambice v oblasti rozvoje ekonomiky, snížení byrokracie nebo boje proti změně klimatu, ve kterých však má prezident jen omezené pravomoci. Hlavní silou exekutivy je vláda.

Ekonomika

Při vyhlašování kandidatury se Fischer vyslovil pro důsledné snižování zadlužení státu. „Pokud bychom se zadlužili příliš, přijdeme o suverenitu,“ varoval. Zkrocení veřejných rozpočtů je také podmínkou pro přijetí eura, které Fischer ve výroku pro ČTK podpořil. V červnu pro server E15 uvedl, že Česko uvázlo v ruské energetické pasti, podporuje proto investice do jaderné energetiky a zajištění energetické bezpečnosti.

Válka na Ukrajině

Fischer je dlouhodobým kritikem Ruska, invaze podle něj není „jen válkou proti Ukrajincům, ale i válkou proti zastupitelské demokracii,“ napsal v tiskové zprávě. Po rozpoutání války se na Ukrajinu vydal v dubnu a srpnu, válce se věnuje i z funkce šéfa senátního bezpečnostního výboru. V rozhovoru pro Forum 24 kritizoval reakci Západu, která je podle něj „zoufale pomalá“. V Českém rozhlase se vyslovil pro poskytnutí ochrany Rusům, kteří kladou odpor režimu, ale proti přijímání „dezertérů“.

Postoj k současné vládě

Fischer v rozhovoru pro Deník N v souvislosti s hodnocením současného kabinetu zdůraznil, že nikdy nebyl členem politické strany. Podle svých slov je připraven kritizovat jakoukoliv vládu za kroky v rozporu se zájmy Česka, stejně tak je připraven ji podpořit, pokud „dělá správné věci“, a choval se tak jak k vládě Petra Fialy (ODS), tak Andreje Babiše (ANO). Minulý kabinet například podpořil v postupu v kauze Vrbětice, současný zase ve snaze o inventuru vztahů s Ruskem a Čínou, řekl pro Forum 24.

Role prezidenta

V rozhovoru pro Forum 24 Fischer uvedl, že role prezidenta je nenahraditelná, kromě zastupování státu navenek má přispívat i k formování společných postojů. Pro Deník N prohlásil, že hlava státu nemá být solitér, ale týmový hráč, „který by měl umět hrát například s vládou,“ řekl. Miloše Zemana kritizoval za jeho nedostatečnou aktivitu v úřadu. „Ve chvíli, kdy tato instituce chybí, je Česká republika oslabena,“ řekl. Vyslovil se také pro upřesnění kontrolních mechanismů prezidenta, které byly „se zavedením přímé volby dokonce nepochopitelným způsobem oslabeny,“ uvedl pro ČTK.

Kampaň

Pavel Fischer získal pro kandidaturu podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů. Svou kandidaturu oficiálně oznámil 18. října 2022, kdy již měl dostatek podpisů zákonodárců. Už předtím, na začátku října, jej spolu s Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou podpořila koalice SPOLU. Fischer ocenil důvěru, kterou do něj koalice vložila, uvedl však, že nechce být stranickým kandidátem.

Na transparentním účtu měl Fischer na začátku ledna částku přesahující milion korun. Za kampaň na přelomu roku podle pohybů na účtu zaplatil necelé dva a půl milionu korun. Část peněz přišla od drobných dárců. Na účtu se ale objevují i dary ve výši statisíců, mezi těmito donátory figurují například senátor Ladislav Faktor, advokát Ondřej Horázný, advokátní kancelář Becker a Poliakoff nebo společnost ICOM Transport.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 5 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 11 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...