„Docházejí nám síly.“ Nemocnice se plní pacienty s covidem, v pátek přibylo přes 14 tisíc případů

Nahrávám video
Události: Nemocnice se plní pacienty s covidem
Zdroj: ČT24

Nemocnice se dál plní pacienty s covidem-19. Na jednotkách intenzivní péče jich leží přes 500. Čísla dál porostou a podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) může do dvou týdnů intenzivní péči potřebovat zhruba jednou tolik pacientů. Situace se liší kraj od kraje a vyloučit se proto nedají ani převozy nemocných. V pátek přibylo v Česku podruhé v tomto týdnu přes čtrnáct tisíc potvrzených případů, bylo jich 14 199.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

„Je možné, že se skutečně budeme blížit k tisícovce hospitalizací na jednotce intenzivní péče, to se skutečně může stát,“ sdělil Vojtěch s tím, že možná nastanou i transfery pacientů do méně postižených krajů. V současné době je hospitalizováno přes 3800 pacientů s koronavirem, jejich počet se tak od minulého pátku zvýšil zhruba o tisícovku.

Nemocnice napříč Českem postupně navyšují kapacity pro pacienty s koronavirem. Celá oddělení mění na covidové jednotky, přesouvají personál. Řada zařízení taky ruší plánované operace. Tedy ty, které se odložit dají.

Například Daniel Lundák měl pozitivní test na covid zhruba před dvěma týdny. Po pár dnech se začal jeho zdravotní stav horšit. Velmi těžko se mu dýchalo, proto mu manželka zavolala sanitku. Teď je v péči lékařů ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Očkovaný není. Spoléhal na vlastní imunitu. „Byla to velká chyba, protože jsem netušil, že to může mít takové důsledky,“ sdělil redaktorce ČT.

Oddělení ve zmíněné nemocnici funguje jako JIP pro covidové pacienty nepřežitě už přes rok. Kapacita tam je 25 míst, od října je plná. Zatímco dřív tu leželi hlavně senioři, teď jsou to lidé ve středním věku.

„Je masivní příval pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci, protože jsou dušní a potřebují kyslíkovou podporu, tak to pociťujeme čtrnáct dní. Je to velmi náročné jak psychicky, tak fyzicky a už nám docházejí síly,“ sděluje vedoucí lékařka covidové JIP FN Královské Vinohrady Kateřina Vonášková.

Setkává se i s pacienty, kteří očkovaní jsou, ti ale podle ní mívají mírnější průběh. Nemocní tu leží taky na dalších odděleních a od příštího týdne se budou kapacity ještě rozšiřovat. „Postupně uzavíráme běžné provozy a měníme je na covidový provoz. Budeme teď rušit neurochirurgii a také převádět na covidová lůžka,“ uvádí ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Armáda bude možná pomáhat i v dalších zařízeních

Podobné je to i v dalších nemocnicích. Fakultní nemocnice Ostrava zřídila další covidové oddělení z lůžkové části oční kliniky teprve v pátek, a už teď je v něm osm pacientů. Celkově se pak v této nemocnici starají o víc než 120 takových pacientů. Ve vážném stavu jich je zhruba desetina.

To v kyjovské nemocnici je teď kvůli covidu přes 30 lidí – i tady pro ně museli vyčlenit další lůžka. Běžné infekční oddělení už kapacitně nestačilo. Počet pacientů s covidem se v kyjovské nemocnici za týden zdvojnásobil, zařízení proto omezilo plánované operace na urologii a ortopedii, do provozu jiných dvou oddělení sáhlo už minulý týden.

„De facto se jedná o všechny operace, které lze odložit, samozřejmě akutních výkonů se to netýká,“ prohlásil mluvčí Nemocnice Kyjov Filip Zdražil.

Pokud se bude situace dál horšit, nevylučují, že požádají o pomoc armádu. Od pondělí budou vojáci v osmi zařízeních Olomouckého a Zlínského kraje. Další se zřejmě přidají. „Evidujeme další žádosti, které přichází z dalších krajů, ty budeme postupně vyhodnocovat a zabezpečovat podle jejich priorit,“ řekla mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková.

Od příštího týdne se také budou muset povinně testovat pracovníci v nemocnicích, kteří dosud nejsou očkovaní. Třeba na oddělení vinohradské nemocnice se to ale nebude týkat nikoho.

Ministerstvo zakoupí další monoklonální protilátky

Zabránit těžkému průběhu nemoci může včasné podání monoklonálních protilátek. V Česku už je dostalo přes šest tisíc lidí. Ministerstvo zdravotnictví teď plánuje dokoupit další zásoby.

„Je důležité skutečně protilátky podat do sedmi dnů po pozitivním testování na covid nebo do deseti dnů od začátku příznaků,“ sděluje vrchní sestra z II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Karolína Vaicová

Dostat je můžou všichni starší 65 let. A taky ti, kterým je aspoň dvanáct let, váží alespoň 40 kilo a hrozí jim těžký průběh nemoci. Typicky obézní, diabetici, onkologičtí pacienti nebo lidé s chronickou obstrukční nemocí plic. Kritérií je ale víc.

Proto by se měl každý poradit se svým ošetřujícím lékařem, ten taky vypisuje žádanky. Protilátky se navíc mohou podat i preventivně. Třeba ve chvíli, kdy přijde dítě pozitivní ze školy a bydlí spolu s babičkou. Tam je včasné podání ještě důležitější. „Člověk, který má nějaký rizikový kontakt s nějakým C+ pacientem, tak musí potom do čtyř dnů dostat monoklonální protilátky,“ uvádí praktická lékařka Lucie Jordáková.

Kompletní seznam míst, včetně kontaktů, kde monoklonální protilátky podávají, je na stránce ministerstva zdravotnictví. Lékař by měl na vybrané místo zavolat a pro pacienta domluvit konkrétní termín.

Laboratoře odhalily o pěti tisíc případů víc než před týdnem

V Česku v pátek přibylo 14 199 nově nakažených. Páteční nárůst byl druhý nejvyšší v tomto týdnu po úterý, kdy bylo 14 555 nově nakažených, což bylo i nejvíce od poloviny března. Nejhorší epidemická situace je na Moravě a ve Slezsku. V Olomouckém kraji týdenní incidence překročila tisíc případů, v Jihomoravském, Moravskoslezském a Zlínském kraji je nad 800. Naopak nejméně nově nakažených za týden na 100 tisíc obyvatel je v Karlovarském kraji, a to 229.

Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo na 1,87 milionu lidí, z toho 31 431 lidí zemřelo. Na pátek podle informací na webu ministerstva zdravotnictví připadá 36 úmrtí. Nejvíce zemřelých v týdnu evidují statistiky zatím za středu, a to 68.

Laboratoře v pátek otestovaly 123 tisíc lidí, asi o 8 tisíc více než před týdnem. U preventivních testů bylo pozitivních 4,2 procenta vzorků, o týden dřív to bylo 2,6 procenta. V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, stoupl za týden podíl pozitivních o 3,5 procentního bodu na 13,2 procenta. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se podíl pozitivních zvýšil z 28,1 na 37,3 procenta.

Očkovacích dávek proti koronaviru v pátek dali zdravotníci podle dat ministerstva na 50 tisíc, což bylo v týdnu nejvíce. V mezitýdenním srovnání jich ale bylo zhruba o 7500 méně. Celkový počet dávek vakcíny aplikovaných od začátku očkování na konci loňského roku je přes 12,7 milionu. Na 6,2 milionu lidí má očkování ukončeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 8 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 9 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami
Načítání...