Začala omezení pro cesty na Slovensko, Izrael zahajuje celostátní karanténu

3 minuty
Události: Vývoj koronavirové situace ve světě
Zdroj: ČT24

Česko v pátek přibylo na seznam rizikových zemí na Slovensku. Cestující až na několik výjimek potřebují negativní výsledek testu na koronavirus, aby se na Slovensku vyhnuli karanténě a následnému testu na infekci. Za nedodržení nařízení hrozí pokuta do 1659 eur (přes 44 tisíc korun). Také několik dalších zemí zavádí zpřísněná opatření, která mají zpomalit šíření koronaviru, v Izraeli začala například celostátní uzávěra. Evropská unie oznámila, že nakoupí 300 milionů dávek vakcíny proti covidu-19.

Lidé by se nejpozději při vstupu z Česka a z dalších rizikových zemí na Slovensko podle opatření hlavního hygienika Slovenska měli od pátečních 9:00 elektronicky registrovat a potvrzení předložit pro případ policejní kontroly. Slovenský systém ještě ráno nadále vykazoval Česko jako bezpečnou zemi a registraci tak v praxi zatím neumožňoval ; to se ale během dopoledne změnilo a cestující z ČR už mohou formulář vyplnit.

Z povinné karantény, elektronické registrace či testu na koronavirus stanovil slovenský hlavní hygienik řadu výjimek. Vztahují se kromě jiných na řidiče nákladní a autobusové dopravy, piloty a posádky letadel či vlaků, dále na jiné vybrané profese včetně zdravotníků, na pendlery dojíždějící v blízkosti hranice za prací, na studenty, umělce či členy sportovních klubů.

Slovenské ministerstvo vnitra už dopředu varovalo, že policisté budou náhodně kontrolovat dodržování pravidel na hranicích s Českem nebo v jejich blízkosti. Provinilcům mohou přímo na místě uložit pokutu do tisíce eur (26 750 korun), ve správním řízení se sankce může vyšplhat až na 1659 eur (přes 44 tisíc korun). Slovenští policisté už začali dodržování náhodně kontrolovat například na dálničním přechodu Brodské/Břeclav.

Matovič připustil možnost obejití nařízení, Fico opatření kritizoval

Slovenský premiér Igor Matovič již ve středu připustil, že zmíněná omezení při cestách z Česka na Slovensko lze obejít příjezdem přes Rakousko nebo Polsko, které Bratislava mezi rizikové státy nezařadila.

Expremiér a šéf nejsilnější slovenské opoziční strany Smer-sociálna demokracia Robert Fico vládu za zavedení opatření kritizoval. „Chci se jako opoziční politik a nejdéle sloužící premiér v historii Slovenska omluvit občanům České republiky. Jen idiot může vymyslet takovéto jednostranné rozhodnutí, které uráží Českou republiku,“ řekl Fico  Dodal, že omezení způsobuje škody slovenskému cestovnímu ruchu i ve vztazích mezi lidmi.

V Izraeli začíná celostátní karanténa

Pro celostátní uzávěru, jež začala ve 13:00 SELČ, se rozhodl Izrael, protože země má vysoký nárůst případů koronaviru na počet obyvatel –⁠ za minulých 24 hodin to bylo více než šest tisíc lidí. Izraelci nesou nová opatření těžce, protože právě v pátek začínají oslavy židovského Nového roku.

Podle regulí se nebudou moci vzdalovat od bydliště na víc než 500 metrů s výjimkou nákupu nezbytných potřeb a cest do práce. Už od čtvrtka jsou zavřené školy, uvnitř budov se může sejít nejvíc deset lidí, což se týká také synagog, venku pak 20 lidí. Uzávěra má trvat tři týdny s výjimkou škol, pro něž zatím platí týdenní termín. Uzavřeny zůstanou bary a restaurace i kulturní instituce, modlitebny ale zůstanou otevřené. 

Zpřísnění platí i v Anglii, zavede je zřejmě Madrid

Spojené království, které má téměř 67 milionů obyvatel, je co do počtu úmrtí s koronavirem páté na světě po Spojených státech, Brazílii, Indii a Mexiku, vyplývá z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Ve čtvrtek Británie zaznamenala jednadvacet úmrtí s koronavirem, čímž počet zemřelých s covidem-19 v zemi podle vládních údajů vystoupil na 41 705, JHU uvádí číslo 41 794.

Britská vláda už tento týden kvůli nepříznivému vývoji zavedla „pravidlo šesti“, tedy plošný zákaz shromažďování více než šesti lidí, a omezení otvíracích hodin pro bary a restaurace v oblastech na severovýchodě Anglie.

Na opakované dotazy televize Sky News, zda v říjnu přichází v úvahu druhá celostátní uzávěra, ministr zdravotnictví Matt Hancock odpověděl, že by šlo o krajní řešení. Zdůraznil, že vláda udělá cokoliv bude nutné k zastavení viru.

„Počet lidí v nemocnicích se každých zhruba osm dní zdvojnásobuje (…) uděláme vše pro to, aby byli lidé v bezpečí,“ řekl ministr s tím, že vláda vývoj pečlivě sleduje. Na dotaz, zda tedy přichází v úvahu druhý „lockdown“, Hancock odpověděl „teď vám tu odpověď dát nemohu“.

S vysokým nárůstem koronaviru bojuje ve Španělsku zejména tamní metropole. Madridské zdravotnické úřady tento týden ohlásily, že do konce týdne rozhodnou o zpřísnění opatření v místech s nejrychlejším nárůstem případů. Jde především o lidnaté části jihu Madridu a jeho okolí.

Unie nakoupí až 300 milionů dávek vakcíny

Evropská unie potvrdila, že koupí vakcínu proti nemoci covid-19, kterou vyvíjejí farmaceutické firmy Sanofi a GSK. Informovala o tom řecká komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. GSK na svém webu uvádí, že obě strany podepsaly předběžnou smlouvu o nákupu až 300 milionů dávek připravované vakcíny. Pátkem zároveň končí lhůta, v níž se mohou členové Světové zdravotnické organizace (WHO) zapojit do iniciativy COVAX. Jejím cílem je imunizace populace díky nákupu vakcín a jejich spravedlivé a efektivní distribuci.

Vakcína vyvíjená ve spolupráci francouzské Sanofi a britské GSK by mohla být schválena příští rok. Výměnou za právo na nákup vakcíny bude Evropská komise financovat část nákladů na její výrobu. Jednotlivé dávky budou kupovat členské země.

O asistenci zprostředkovanou iniciativou COVAX Světové zdravotnické organizace zatím projevilo zájem 92 rozvojových zemí. Dalších 80 vyspělých zemí dalo najevo zájem, ale mnoho se jich nezapojilo a snaží se vyjednat si dodávky vakcín samostatně, upozornil Reuters. Francie ve čtvrtek oznámila, že se zúčastní financování schématu, ale nebude přes něj vakcínu získávat.

Proti covidu-19 zatím neexistuje žádná mezinárodně schválená vakcína. Mnoho očkovacích látek je ale v různém stadiu vývoje a testování. EU dříve uzavřela podobnou dohodu o nákupu 400 milionů dávek také se společností AstraZeneca.

Firmy Sanofi a GSK už dříve uzavřely se Spojenými státy smlouvu na dodávku 100 milionů dávek s možností zvýšení o dalších 500 milionů dávek. Dalších 60 milionů si zajistila Británie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v Los Angeles nasadí na 700 příslušníků námořní pěchoty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše agentura Reuters. Budou mít dočasně podpůrnou roli. Jde o reakci na protesty, které ve druhém nejlidnatějším městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše server CNN.
15:51AktualizovánoPrávě teď

Jachta s Gretou Thunbergovou mířící ke Gaze je dle AFP v Izraeli

Loď s Gretou Thunbergovou a dalšími aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí byla přesměrována do izraelského přístavu Ašdod, kam už podle agentury AFP doplula. Izraelské ministerstvo zahraničí předtím oznámilo, že posádka lodi Madleen je v pořádku a z Izraele se dostane zpět domů. Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC) krátce před tím uvedla, že loď obsadili vojáci, informovala agentura Reuters.
05:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Nemocnice po střelbě u centra pomoci v Pásmu Gazy hlásí 14 mrtvých a stovku raněných

Při střelbě u centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí čtrnáct lidí a dalších 99 bylo zraněno, uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví ovládané teroristickým hnutím Hamás. Do davu podle svědků citovaných agenturou AP stříleli izraelští vojáci spolu s místními ozbrojenci, kteří jsou patrně spojenci izraelské armády. Židovský stát se k události zatím nevyjádřil.
21:18Aktualizovánopřed 21 mminutami

Drancovat oceány je šílenství, burcoval Macron

Pět desítek státníků se sjelo do Nice. Mají se shodnout na sérii opatření proti znečišťování a drancování světových moří. Jejich hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, vyzývá k ratifikaci mezinárodní dohody, která by třicet procent hladiny oceánů zaštítila nejpřísnější ochranou. „Je naprosto šílené drancovat místa, která ani neznáme. Je to naprosté šílenství!“ uvedl Macron. Jedním z cílů summitu je také zastavení některých praktik včetně vlečného rybolovu, kdy lodí tažená síť ničí mořské dno.
před 1 hhodinou

Napětí v Los Angeles sílí. Trump vyzval k zatýkání protestujících

Tisíce lidí v Los Angeles už třetí den v řadě protestovaly proti imigrační politice Donalda Trumpa. Policie proti nim použila slzný plyn a gumové projektily. Protestující zapalovali auta a blokovali klíčové silniční tahy. Trump proti nim povolal Národní gardu a nevyloučil nasazení námořní pěchoty. Vyslání gardistů označila skupina opozičních demokratů za alarmující zneužití moci ze strany prezidenta. Kalifornie se chce kvůli tomu obrátit na soud. Také v San Franciscu policisté při protestech zatkli asi šedesát lidí včetně několika mladistvých.
06:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Je třeba posílit protivzdušnou obranu o 400 procent, řekl Rutte

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
před 1 hhodinou

Rusko a Ukrajina zahájily výměnu válečných zajatců

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. Ruské ministerstvo obrany informovalo, že se jedná o první část výměny, která byla dohodnutá mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.
16:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.
před 7 hhodinami
Načítání...