Ústavní soud odmítl dvě stížnosti proti nouzovému stavu. Nemoc COVID-19 bude možno uznat za nemoc z povolání

Ústavní soud (ÚS) nejprve rozčlenil stížnost, v níž pisatelka tvrdila, že vyhlášení nouzového stavu spolu s dalšími opatřeními zasáhlo do jejího práva na svobodný pohyb a pobyt. Opatření byla podle ní vydávána chaoticky, bez respektování správných procedur a řádného odůvodnění.

Soud následně tuto stížnost odmítl z různých důvodů. Částečně proto, že k jejímu projednání není věcně příslušný, dílem proto, že je podaná někým zjevně neoprávněným, částečně pro nepřípustnost a dílem proto, že mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví již byla zrušena. Dílčí opatření by podle ÚS měly řešit obecné soudy, tak jako to již učinil Městský soud v Praze.

Podle advokáta pisatelky Davida Zahumenského ÚS „tragicky selhal“ a zachoval se „kardinálně zbaběle“ v situaci, kdy jsou pošlapávány ústavní principy. „Pro Evropský soud pro lidská práva bude nekompetentnost Ústavního soudu lahůdkou,“ uvedl Zahumenský.

Z usnesení plyne, že vyhlášení nouzového stavu vládou je primárně „aktem vládnutí“, který nepodléhá kontrole ÚS. Vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. „ÚS dospěl k závěru, že samotný akt vyhlášení nouzového stavu nepodléhá přezkumu ÚS, zejména v situaci, kdy neobsahuje žádná konkrétnější omezení a je pouze konstatováno, že se vyhlašuje nouzový stav,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zároveň ale soud uvedl, že za jiných, výjimečných okolností, by vyhlášení nouzového stavu přezkoumat mohl, například pokud by rozhodnutí zároveň obsahovalo konkrétní krizová opatření a normativní pravidla chování nebo kdyby se na soud obrátila politická menšina. Vyhlášení nouzového stavu by ÚS mohl i zrušit, pokud by bylo v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenalo by změnu jeho podstatných náležitostí, plyne z usnesení.

Soud dále konstatoval, že vláda měla při vyhlášení nouzového stavu hledat více způsobů, jak dostat informace k veřejnosti. Tisková konference v televizi nestačí, podle Jirsy mohlo viset na každém nároží oznámení, vláda mohla využít i možnosti další publicity v rádiu a jiných médiích. „Nemůžeme si představovat, že každý náš občan visí na televizi a sleduje nepřetržitě tiskové zprávy nebo si něco přečte na internetu,“ řekl Jirsa.

Soud odmítl stížnost na omezení schůzek zastupitelstev

ÚS odmítl také návrh člena zastupitelstva městské části Praha 4 směřující proti usnesení vlády z 23. března. Vláda po dobu trvání nouzového stavu uložila samosprávám, aby zastupitelstva svolávaly jen v nezbytných případech a formou videokonference. Návrh na zrušení takzvaného jiného právního předpisu ale mohou samostatně podat pouze určité subjekty, kterým oprávnění přiznává zákon, tedy například skupina nejméně 25 poslanců či deset senátorů. ÚS proto podnět zastupitele odmítl jako podaný osobou zjevně neoprávněnou, uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.

K oběma v úterý publikovaným rozhodnutím, případně k jejich odůvodněním, zaujala část soudců odlišná stanoviska. Na výsledku řízení se ale vždy shodla většina pléna, tedy sboru všech 15 soudců.

V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel Ústavní soud celkem 11 podnětů, jeden vzal pisatel zpět, dva jsou nyní odmítnuté. Zbývá jich tedy ještě osm.

Nemocní možná dostanou odškodné

Lidé, kteří se v zaměstnání nakazili novým koronavirem a onemocněli, by mohli získat za určitých podmínek odškodné. Choroba COVID-19 se dá uznat za nemoc z povolání. Sdělila to Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Náhradu vyplácejí zaměstnavatelé ze svého pojištění.

Podle šéfa legislativců ČMKOS Víta Samka přibývá odborům dotazů, které se týkají uznání COVIDU-19 jako nemoci z povolání. Tato možnost je jednoznačná a při odškodnění se postupuje podle zákoníku práce stejně jako u jiných nemocí z povolání a pracovních úrazů, uvedl odborář. Podle pracovního kodexu musí zaměstnavatel škodu či újmu kvůli nemoci z povolání nahradit.

COVID-19 jako nemoc z povolání mohou mít zdravotníci i „nezdravotníci“. Pracovník musel být v zaměstnání v „úzkém profesním kontaktu“ s pacientem či s nakaženými sociálními pracovníky, policisty či hasiči. Infekci u něj musel potvrdit test a musel mít také příznaky. Pokud u něj testování prokázalo nákazu a byl v karanténě, ale žádné obtíže se u něj neprojevily, nemoc z povolání by se mu neuznala.

To, že COVID-19 dostal člověk při práci s rizikem přenosu či v rizikové oblasti v cizině, musí prokázat hygienické či epidemiologické ověření. Ve svém stanovisku to uvedla odborná společnost pro pracovní lékařství.

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že žádosti o uznání nemoci z povolání budou přijímat příslušná zdravotnická zařízení. Podle Samka je třeba využít lékaře, kteří pro zaměstnavatele dělají zaměstnanecké prohlídky a dohled na pracovištích. Ti nemocného pošlou na kliniku nemocí z povolání, která vydá posudek.

Babiš dorazil do Lán na schůzku se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) dorazil v úterý v podvečer do Lán, kde jednal s prezidentem Milošem Zemanem. Na schůzce v prezidentském letním sídle se politici zabývali vývojem epidemie koronaviru v Česku, nebylo to ale hlavním tématem setkání.

Zeman v minulosti opakovaně vyjádřil podporu krokům, které Babišova vláda proti epidemii podniká. V souvislosti s restriktivními opatřeními, která vláda přijala a která nyní začala postupně uvolňovat, prezident dříve řekl, že přednost musí mít ochránění lidských životů.

Zóny parkování ve městech už jsou zase zpoplatněné

Od úterý už nejsou v Česku zrušené zóny placeného parkování ve městech a obcích. Rozhodla o tom v ponděl vláda.

Kabinet zrušil zóny od 16. března jako jedno z opatření proti šíření epidemie koronaviru, dosud platné usnesení počítalo s tím, že platit se nebude do konce nouzového stavu. Praha obnoví platnost modrých zón až 11. května.

Hlavní město se kvůli nouzovému stavu potýká s problémy. Podle vedení Prahy mají lidé pocit, že neplatí vůbec žádná pravidla. Auta tak stoji i poblíž přechodů nebo na zákazech zastavení. „Někteří řidiči si po dobu nouzového stavu odvykli dodržovat dopravní předpisy, zákazy jsou tady plné automobilů,“ postěžoval si strážník městské policie Praha František Kunický.

Některá města s obnovou platnosti modrých zón ještě váhají, později se k obnovení placených zón přidají například Pardubice nebo Jablonec.

Uvolňování opatření proti nákaze novým typem koronaviru opět umožnilo výuku v provoz autoškol. Zatím bude probíhat v omezeném režimu. Teoretické části se budou moci zúčastnit nejvýš čtyři žáci, praktickou jízdu může absolvovat pouze jeden. Všichni musejí používat roušky. Po každé jízdě instruktor auto vydezinfikuje. Také zkušební komisaři budou mít při závěrečných zkouškách roušky nebo ochranné štíty včetně rukavic.

Vojáci dorazili na pomoc do Mariánských Lázní

Armáda vyslala vojáky do Mariánských Lázní. Zatím na dva týdny. O pomoc požádal hejtman Karlovarského kraje, když se v tamní nemocnici rozšířil koronavirus mezi pacienty i personálem. Nemocných je tam přes čtyřicet.

Vojáci nenahradí zdravotnický personál plnohodnotně. Pomůžou ale s úklidem, dezinfekcí prostor nebo s rozdělováním stravy pacientům.

Stejný počet lidí jako v Mariánských lázních se z jediného ohniska nakazil taky v Napajedlech na Zlínsku. I kvůli náhlému nárůstu počtu nakažených chce město zřídit v areálu nemocnice nové odběrové místo. Otestovat by se tam mohl nechat preventivně každý za poplatek asi 2100 korun.

Krajům se nelíbí, že stát chce oddlužit jen státní nemocnice

Kraje nesouhlasí s plánem vlády na oddlužení státních nemocnic v Praze a v Brně, pro něž vláda v pondělí schválila částku 6,6 miliardy korun. Poukazují na to, že i krajské nemocnice jsou v dlouhodobé ztrátě a také by potřebovaly pomoc, zejména s ohledem na další ztráty způsobené opatřeními proti šíření koronaviru.

Oddlužením státních nemocnic se zabývali hejtmani i na videokonferenci s ministrem vnitra  Hamáčkem a členy Ústředního krizového štábu. Podle hejtmanů je pomoc výhradně státním nemocnicím nespravedlivá. Varují také před zhroucením zdravotní péče v regionech, které by zasáhlo v důsledku i fakultní nemocnice.

Ministerstvo zdravotnictví na kritiku reagovalo tvrzením, že by kraje měly nemocnice podpořit ze svých rozpočtů. 

Nový lék dorazil do Thomayerovy nemocnice

Pražská Thomayerova nemocnice obdržela experimentální lék favipiravir. Použije ho k léčbě jednoho svého pacienta, který trpí nemocí COVID-19. Oznámil to mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.

„Mám informaci od naší přednostky plicní kliniky, paní profesorky Vašákové, že ten lék k nám dnes dorazil. Zatím počítáme s tím, že bude použit u jednoho pacienta,“ uvedl Sulek.

Japonský lék favipiravir distribuuje do českých nemocnic od pondělí 27. dubna pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). Vedle Thomayerovy nemocnice v Praze zájem projevila i Fakultní nemocnice Hradec Králové. Už dříve to řekl ředitel VFN David Feltl. Lék by podle Feltla měli dostávat zejména pacienti, kteří nemoc nemají příliš dlouho a zároveň jsou ohroženi jinou vážnou nemocí.

Léku na chřipku s látkou favipiravir, prodávaného pod názvem Avigan, do Česka dorazí dávka asi pro sto pacientů. Zhruba pětina z toho je dar, který Česku poskytlo Japonsko, zbytek stát koupí.

Lék se bude využívat jako experimentální, protože není v tuzemsku registrovaný. Pacientovi ho bude možné podat na základě jeho informovaného souhlasu. Mimořádné použití léku povolilo ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Další experimentální léčba, která se používá u pacientů i v Česku, je účinná látka hydroxychlorochin, obsažená v antimalarikách, nebo lék remdesivir. Tento týden chtějí české nemocnice zahájit i léčbu krevní plazmou s protilátkami, kterou získávají od uzdravených pacientů s COVID-19. 

Přibývají jen nižší desítky nakažených

V Česku dosud s nemocí COVID-19 zemřelo 223 lidí. Od večera se počet obětí zvýšil o jednu. Uzdravilo se zatím 2842 nakažených, což je o 16 víc než v pondělí večer. Případů nákazy bylo v Česku od začátku března zjištěno celkem 7449. S nemocí COVID-19 se aktuálně potýká 4384 lidí, z toho v nemocnicích je 359 z nich. Za pondělí přibylo 41 případů nákazy novým koronavirem, což je nejmenší denní přírůstek od 13. března. 

V pondělí bylo v Česku provedeno 7667 testů na COVID-19. Ve všední dny laboratoře v posledních dnech zvládají kolem osmi tisíc testů, o víkendech či svátcích jich bývá zhruba polovina. Celkem bylo v Česku zatím otestováno 226 255 vzorků včetně opakovaných u jednoho člověka.

Odborníci považují za jeden z klíčových údajů pro zvládání epidemie počet hospitalizovaných s nemocí COVID-19, kterých je v posledních dnech méně než čtyři sta, podle nejnovějších údajů se v nemocnicích léčí 359 nakažených. Z toho 71 pacientů bylo v těžkém stavu nebo vyžadovalo intenzivní péči. Ani počet vážně nemocných se výrazně nemění. Jako vyléčení nebo do domácí karantény už odešlo z nemocnic 609 osob, víc než polovina ze všech dosud hospitalizovaných.

Podíl nově zaznamenaných případů COVID-19 na počtu testů činil v pondělí jen 0,53 procenta. Je to nejmíň od potvrzení nákazy v Česku s výjimkou 4. března, kdy nebyl potvrzen žádný nový případ nemoci. Od úterý se tento ukazatel drží pod dvouprocentní hodnotou, na začátku dubna byl přitom podíl potvrzených případů nákazy na počet testů skoro pět procent.