Uhelné regiony mohou žádat o peníze na obnovu krajiny i vznik nových pracovních míst

3 minuty
Události: Uhelné regiony mohou žádat o dotace
Zdroj: ČT24

Takzvané uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – mohou od pondělí žádat o první peníze z Operačního programu Spravedlivá transformace. Ten má pomoci k přechodu od těžby uhlí k nízkoemisní ekonomice. Regiony se podělí celkem o 41 miliard korun na podporu pracovních míst i obnovu krajiny.

Na to, jak obnovit krajinu a zároveň využít to, co těžba uhlí přinesla, může odpovědět i případ anglického Cornwallu. Tam fungují skleníky s tropickými rostlinami, energii na vytápění čerpají pod zemí. Něco takového by mohlo vzniknout i na Karvinsku. 

Jde o projekt Eden Silesia, který je aktuálně tím nejdražším, který se má v Moravskoslezském kraji realizovat. Na třiceti hektarech půdy má vzniknout botanická zahrada, ze které návštěvníci dohlédnou až na Důl Darkov.  

„U nás je to trochu složitější než v Anglii, protože tady máme provrtaný povrch šachtami, a nejsme si jistí, v jaké hloubce ta důlní voda je,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).  

Skleníky se mohou vytápět metanem nebo pomocí geotermálního vrtu. Co bude na Karvinsku nejvhodnější, zjistí studie. Ve Velké Británii projekt přinesl snížení nezaměstnanosti, do krajiny poničené těžbou kaolinu se totiž podařilo přitáhnout turisty. „Milion lidí v prvních pěti letech v Karviné to asi nebude, ale ten cíl by měl být podobný,“ dodal Unucka. 

Jezero Medard

Podobně uvažuje i Karlovarský kraj, který chce rovněž nalákat turisty, případně i nové obyvatele. Tomu by mohlo pomoci až deset předschválených projektů. Investovat se má například v okolí jezera Medard, kde byl ještě v roce 2000 hnědouhelný lom. 

O evropské dotace na další obnovu okolí požádá sama těžební společnost. „Dobudujeme tu jednoduchou, provizorní infrastrukturu, bude tady možnost, aby integrovaný záchranný systém mohl projet kolem celého jezera, budou tady parkoviště pro veřejnost,“ uvedl člen představenstva pro strategie a rozvoj Sokolovské uhelné Pavel Poc.

Transformační centrum

Dalším uhelným regionem je Ústecký kraj. V bývalé střední škole v krajském městě Ústí nad Labem by mělo vzniknout Transformační centrum. To by mělo sdružovat organizace, které pomůžou s rozvojem regionu, právě například po konci těžby uhlí.  

Operační program Spravedlivá transformace míří zejména na obnovu krajiny po těžební činnosti. Obyvatelům všech tří regionů by přeměna měla přinést hlavně nové pracovní příležitosti. 

Reportéři ČT: Uhlí se kvůli válce vrací

Na druhou stranu se však kvůli válce na Ukrajině vrací uhlí do hry. Kromě ruského plynu přestalo do Evropy proudit i ruské uhlí. Země, které mají vlastní, tedy i Česko, si teď pro ně sahají jako pro pojistku, aby měly energii pro domácnosti, elektrárny nebo teplárny. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Silvie Kleková a Michael Fiala.

O další těžbě se hovoří například na Karvinsku, ta zde měla skončit už letos, konec doby uhelné se ale odkládá. Nyní se zde těží jen v dole ČSM a firma OKD avizovala, že chce těžit jen do konce roku 2023. Hovoří se tak o prodloužení. „Teď se dostáváme do situace, že hledáme cestu, jak prodloužit, a je tam šance těžit do roku 2025, 2026 milion tun uhlí, které bychom mohli využít,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).

15 minut
Reportéři ČT: Krize vrací uhlí do hry
Zdroj: ČT24

Někteří místní jsou však proti. „Už dost to tady zdeformovali – přírodu a všechno. Já říkám ne, byl bych zásadně proti,“ řekl bývalý horník Vladislav Kalisz z Karvinska. Podle jiného horníka by to mohlo dočasně pomoci. „Ty šachty nám mohou prozatím pomoct. Chcete z Austrálie vozit uhlí?“ podotýká Bronislav Tlelka.

Hovoří se i o znovuzprovoznění některých uzavřených dolů, podle odborníků je to však problematické.

Nová těžba hnědého uhlí se připravuje na opačném konci země – v Ústeckém kraji, kde se na rozdíl od severní Moravy těží uhlí na povrchu. Tato těžba tu za minulého režimu zlikvidovala přes sto obcí. Severočeské doly mají podle svého mluvčího Lukáše Kopeckého na dolech Bílina povolení k hornické činnosti do roku 2030.

Plánují ale prodloužení a rozšíření těžby za hranici, která byla stanovena v roce 1991. Možnost překročit kdysi nepřekročitelnou hranici otevřela těžařům vláda Bohuslava Sobotky. „Je škoda těch zhruba sto padesát milionů tun uhlí za limity tady nechat,“ uvedl v roce 2015 generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. O povolení k těžbě už se Severočeské doly chystají požádat báňský úřad.

S prodloužením těžby ale nesouhlasí starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO), k jejímuž městu by se těžba přiblížila. „My jsme jim odpověděli, že s těžbou po roce 2030 nesouhlasíme, protože by to zase negativně zatížilo občany našeho města vlivem prachu a tak dále,“ uvedla.

Ostatní obce v okolí dolu proti těžbě za původními limity nejsou. Uhlí je zpátky a zájem o něj roste. „My to odhadujeme, že v letošním roce překročíme plánované těžby zhruba o jednu pětinu,“ podotýká mluvčí Kopecký.

Návrat k uhlí zlevnění energií však podle minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra nepřinese. „Protože v energetickém světě vše souvisí se vším, a to se ukázalo, pokud zdražuje plyn, tak zdražuje i uhlí. A pokud zdražují tato dvě média, zdražuje elektřina,“ uvedl akcionář ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
před 13 hhodinami

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
před 22 hhodinami

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
před 23 hhodinami

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

ŘSD na jihu Čech odstraňuje nelegální billboardy, hotovo chce mít do konce roku

Na jihu Čech probíhá likvidace nelegálních billboardů. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se pustilo do odstraňování ploch, které vlastní firma spojená s kontroverzním podnikatelem Antonem Fischerem. „Jeho“ i dalších nepovolených poutačů u tamních silnic zůstávají skoro dvě stovky. Zmizet mají do konce roku. Už teď ale dělníci počítají s tím, že na některá místa se budou muset opakovaně vracet.
16. 1. 2026

Z ulic Bohumína zmizeli asistenti prevence kriminality. Vrátit je může dotace ministerstva

Bohumínu na Karvinsku od ledna chybějí asistenti prevence kriminality. Loni totiž vypršela evropská dotace, z níž město jejich činnost financovalo. Aktuálně proto hledá jiný způsob, jak ji zaplatit. Část nákladů na asistenty by mohl pokrýt nový dotační titul, který vypsalo ministerstvo vnitra. Pokud by město dotaci získalo, mohli by se alespoň čtyři asistenti do ulic vrátit na jaře. Podobné problémy řeší i další města.
16. 1. 2026
Načítání...