Praha schválila klimatický plán. Podle opozice je nereálný a nedostatečně připravený

Praha má klimatický plán, podle kterého má do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do 69 opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli o 45 procent. K tomu se hlavní město zavázalo už v roce 2019. Dokument ve čtvrtek schválili zastupitelé. Většinu potřebných peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Většina zastupitelů opozičních ODS a ANO plán nepodpořila, je prý nereálný a nedostatečně připravený.

„Plán byl široce prezentován zastupitelům, veřejnosti, bylo několik setkání, to znamená, že nelze říct, že by nebyl dostatečně projednáván,“ řekl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Dodal, že na klimatickém plánu se podílela řada expertů. 

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) řekl, že mezi klíčová opatření patří například výstavba bioplynové stanice, využití zbytkového tepla z odpadních vod pro vytápění domů, energetické úspory v městských budovách a umisťování fotovoltaických panelů na jejich střechy.

Plány Prahy hovoří také o umisťování rychlonabíječek pro elektromobily do lamp veřejného osvětlení nebo o nákupu bezemisních vozidel pro MHD.

Abychom se stali technologicky inovativním a ekologicky udržitelným městem budoucnosti, musíme nejdříve chtít a mít jasný plán, jak toho dosáhnout.
Petr Hlubuček
náměstek primátora pro oblast životního prostředí

„Klimatický plán je zároveň odpověď, jak udržet náklady domácností na energie v metropoli na únosné úrovni i v budoucnosti. Už dnes je například cena emisních povolenek vysoká – 55 euro za tunu CO2 – doba uhelná skončí nejspíše mnohem dříve než v roce 2038, jak předložila uhelná komise. Přechod na obnovitelné zdroje energií a maximalizace energetických úspor se stává vedle ekologické motivace jasně racionálním ekonomickým rozhodnutím,“ nastínil Hlubuček.

Dvě až tři miliardy ročně

Po započítání dotací a úspor, které projekty přinesou, se podle Hlubučka bude dopad na městský rozpočet pohybovat mezi dvěma a třemi miliardami ročně. „To je částka, která je pro hlavní město zvládnutelná,“ komentoval to primátorův náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě). Úspěch plánu bude podle něj záviset na schopnosti získat peníze z externích zdrojů.

„Bude opravdu náročné potřebné finance získat, to samozřejmě nemohu ani nechci popřít,“ řekl Hlubuček. Město nicméně například může až několik desítek miliard korun získat z modernizačního fondu EU, k tomu však musí mít plán schválený. Proto podle něj dokument předložil v pravý čas. V reakci na kritiku opozice Hlubuček do usnesení doplnil, že plán bude v květnu příštího roku zastupitelům předložen znovu na základě vývoje.

Udženija: Město na takové investice nemá peníze

Opoziční zastupitelka Alexandra Udženija (ODS) upozornila na to, že podle plánu má město od příštího roku investovat 25 miliard každý rok, na což podle ní nemá peníze. „Já jsem tedy v rozpočtových výhledech nikde tyto peníze neviděla,“ řekla.

Udženija podotkla, že pro některá z navržených opatření ještě ani neexistuje národní legislativa. Je podle ní také zvláštní, že město snižuje například peníze na úklid a zároveň předkládá takto nákladný plán. ODS neúspěšně navrhla, aby zastupitelé plán pouze vzali na vědomí a zadali jeho dopracování.

„Je tam spousta dobrých věcí. My opravdu říkáme, že je nutné chránit naše životní prostředí a dělat takové kroky, aby se nám v Praze žilo lépe. Je ale nutné dělat to reálně a za finance, které jsou k dispozici,“ dodala Udženija.

Podle zastupitele Václava Bílka (ANO) z dokumentu není jasné, nakolik daná opatření povedou ke snížení emisí CO2. „Chybí mi tam tabulka efektivity jednotlivých opatření,“ řekl.

Podle Nachera návrh nebere v potaz důsledky covidu

Poměr vynaložených peněz a vliv jednotlivých projektů na dosažení celkového cíle je informace, kterou by podle Bílka zastupitelé k rozhodování měli dostat. Patrik Nacher (ANO) zase řekl, že materiál nebere v potaz důsledky pandemie covidu-19.

Zastupitel Ivan Pilný (nestr.) neúspěšně navrhl, aby vedení města plán do tří měsíců dopracovalo a doplnilo do něj například vliv opatření na životní náklady obyvatel, podrobnosti k financování a další podle něj chybějící podklady.