Boj o Koněva vrcholí. Zastupitelstvo posoudí návrh na nahrazení sochy, schůzi doprovodí demonstrace

Sochu Ivana Koněva v pražské Bubenči polil někdo v srpnu barvou. Nebylo to poprvé, ale to, co následovalo, se od předchozích polití výrazně lišilo. Radnice Prahy 6 dala najevo, že nezaplatí vyčištění, vyzvala ruskou ambasádu k diskusi, co se sochou kontroverzního maršála dál, a začala hovořit o jejím nahrazení novým pomníkem osvoboditelů. Nyní by mělo zaznít konečné slovo – budoucnost Koněvova pomníku bude hlavním bodem čtvrtečního jednání zastupitelstva šesté městské části.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Socha tématem pro poslance, zastupitele i zahraniční politiku

Ivan Koněv je sice jako velitel 1. ukrajinského frontu považován za osvoboditele Prahy z roku 1945, ale jeho pověst kazí jiné letopočty: 1956, kdy jako vrchní velitel Varšavské smlouvy zodpovídal za krvavé potlačení maďarského povstání; 1961, kdy se jako velitel sovětských vojsk v Berlíně podílel na výstavbě berlínské zdi; 1968, kdy zaštítil zpravodajský průzkum před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa; a ostatně i 1941, kdy mu hrozila poprava za velitelské výkony v bojích proti Němcům.

Zejména lety 1956 a 1968 argumentují odpůrci Koněvovy pražské sochy, kteří usilují o její odstranění. Radnice Prahy 6 tyto argumenty v minulosti již zohlednila a loni nechala Koněvův pomník doplnit o tabulky ozřejmující různé aspekty jeho vojenské kariéry. Nyní je ale na stole i možnost, že by socha opustila náměstí Interbrigády. Rozhodnout by mělo zastupitelstvo městské části.

Podle starosty Ondřeje Koláře (TOP 09) by sochu od Zdeňka Krybuse z roku 1980 mohl nahradit nový pomník osvoboditelů Prahy. „Sochu bychom potom navrhovali přemístit. Rovnou říkám, že nechceme sochu bourat, strhávat nebo jakkoli ničit,“ uvedl.

Podle historika Oldřicha Tůmy i historika architektury Zdeňka Lukeše by ale bylo nejlepší mít v Praze 6 pomníky oba – pomník osvoboditelů postavit vedle Koněva nebo jinam na území městské části.

Místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN) uvedl, že sochu vnímá nikoli jako symbol osvobození, nýbrž naopak jako stvrzení okupace z roku 1968. „Socha byla vztyčena v roce 1980 – to je dvanáct let potom, co sem vjela Varšavská smlouva v čele se sovětskými vojáky. Vztyčení této sochy je symbolem největšího ponížení,“ míní.

Přemístění by podle něj bylo vhodné i proto, že „Praha 6 nechce být místem, kde se budou každý rok potkávat ultrakomunisté s ultranacionalisty“, řekl v 90' ČT24.

Video Události, komentáře
video

Události, komentáře: Vondráček, Dientsbier a Pawlas o Koněvovi

Čtvrteční schůze zastupitelstva Prahy 6 rozhodně nebude klidná. Před radnici jsou svolány hned dvě demonstrace a přímo schůze se chtějí zúčastnit i poslanci z KSČM. Šéf strany Vojtěch Filip hovoří o údajných lžích a neúctě k zákonům, které se ve sporu o pomník podle něj vyskytují. Městská část požádala o mimořádná bezpečnostní opatření, zároveň ohlásila, že ve čtvrtek výrazně omezí provoz svého úřadu.

Člen výkonného výboru KSČM Filip Zachariáš v 90' ČT24 dodal, že Ondřeje Koláře považuje za iniciátora celého sporu. „Po vandalském činu odmítl sochu vrátit do původního stavu. Nebýt tohoto impulsu, nemuseli jsme tento spor vést,“ uvedl Zachariáš.

Argument, že Koněvův pomník není symbolem osvobození, nýbrž okupace, odmítl. „Sice byla vztyčena v roce 1980, ale k půlkulatému výročí osvobození Prahy Rudou armádou,“ zdůraznil. 

Video 90’ ČT24 - Spor o Koněva
video

90’ ČT24: Spor o Koněva

Koněv jako roznětka ke snaze o odvolání Filipa 

Komunističtí poslanci a zejména šéf strany Vojtěch Filip byli v souvislosti s Koněvovou sochou i v centru pozornosti poslanců na středečním jednání Poslanecké sněmovny. Filip se podle některých poslanců přihlásil k postoji ruského ministra kultury Vladimira Medinskije, který řekl, že se starosta Kolář chová jako nacista. Proto Filip čelil výzvě, aby se vzdal postu místopředsedy sněmovny. Předseda KSČM to odmítl, je ale možné, že budou poslanci hlasovat o jeho případném sesazení.

Nešlo přitom o opoziční akci, s výzvou k odstoupení místopředsedy sněmovny přišel poslanec vládní ČSSD Petr Dolínek. Z Filipova vyjádření – byť ten podotkl, že nemůže komentovat a vysvětlovat slova ruského ministra – vyrozuměl, „že v podtextu souhlasil s výrokem pana ministra“.

Dolínek připojil kritiku Filipových názorů na události z let 1948 a 1968 v někdejším Československu nebo výroky ohledně zrušení vepřína na místě někdejšího romského koncentračního tábora v Letech.

„Jsme svědky vysmívání se poslaneckému slibu, jsme svědky pošlapávání základní lidské slušnosti a pohrdání jak demokracií, tak základním respektem k ústavě a zákonům České republiky,“ uvedl Dolínek. 

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik označil Dolínkovo vystoupení za útok na svobodu slova.

Protože Vojtěch Filip odstoupit nechce, začal Dolínek sbírat podpisy poslanců, aby se mohlo hlasovat o jeho odvolání. Sehnal jich zatím 40, převážně od příslušníků opozičních stran – ODS, Pirátů a KDU-ČSL. K hlasování je potřeba 80 podpisů.

Sociálnědemokratický poslanec věří, že se připojí i jeho straničtí kolegové i členové největšího sněmovního klubu ANO. To ale není jisté, například předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) dal najevo, že o svého prvního místopředsedu nechce přijít.

„Neměl by snižovat důstojnost své funkce a důstojnost nás všech. Myslím, že této hranice to nedosáhlo,“ poznamenal Vondráček. Uvedl, že Filip se hájí nadsázkou v případě výroku o Letech, u názorů na léta 1948 a 1968 pak podle něj jde o konstantní postoj komunistické strany, se kterou sice nesouhlasí, která ale byla demokraticky zvolena.