Ruský ministr označil kvůli Koněvovi starostu Koláře za nacistu. Podle Petříčka je na místě omluva

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij přirovnal starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) k vůdci regionální odbočky nacistické strany NSDAP. Učinil tak v severoruském Murmansku v rozhovoru s ruskými novináři kvůli úvahám o odstranění památníku sovětského maršála Ivana Koněva. Kolář výrok označil za nehoráznost a sprostotu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) dodal, že by situaci mohla zklidnit omluva.

„Starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku osvoboditele a zachránce města. Je to takový místní gauleiter,“ citovala agentura TASS Medinského, který použil označení pro vůdce regionální pobočky německé nacistické strany NSDAP.

Medinskij dále poděkoval za podporu prezidentu Miloši Zemanovi, který ve čtvrtek v televizi Barrandov úvahy o odstranění Koněvovy sochy kritizoval. Ruský ministr očekává, že po Zemanově obhajobě památníku správa šestého pražského obvodu „přijme správné rozhodnutí“.

Kolář: Nehoráznost a sprostota

„Nechávám to bez komentáře. Tohle je práce pro ministerstvo zahraničních věcí, které se proti takovéhle nehoráznosti a sprostotě, doufám, náležitě ohradí,“ reagoval na Medinského výrok vůči své osobě Kolář.

„Tohle je skutečně nešťastný formát debaty. Mrzí mne, že diskuse o této soše překračuje racionální rámec, a doufám, že se podaří vyhrocenou rétoriku opustit a přejít k věcnému dialogu. Chtěl bych k tomu tímto všechny strany vyzvat. Vyjádření ministra kultury Ruské federace nepovažuji za vhodné. Myslím, že omluva by pomohla uklidnit situaci,“ uvedl následně ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Předseda TOP 09, europoslanec a předseda klubu Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil považuje vyjádření za skandální. „Přirovnávat politika demokratické politické strany k regionálnímu vůdci NSDAP považuji za naprosto nepřijatelné,“ řekl. „Vyjádření odmítám, je přes čáru. Přirovnání pošlapává památku obětí druhé světové války.“

Ovčáček: Ruské rozhořčení chápu

„Ruský ministr kultury zřejmě naráží na fakt, že starosta Prahy 6 hodlá odstranit pomník osvoboditele vyhlazovacího tábora Osvětim. Jeho rozhořčení tedy plně chápu,“ napsal na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Na důvody vyjádření ministra kultury je podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa nutné se ptát přímo Medinského. „Důvody neznám, ale hájit vandalismus a nerespektovat platný právní řád ani nedodržovat vlastní přísahu zastupitele, to opravdu nesvědčí o řádném výkonu mandátu starosty. Pan prezident Zeman chce jen minimalizovat škody, které někteří politikařením napáchali,“ uvedl Filip. 

Praha 6 chce sochu přesunout

Koněv v roce 1945 osvobozoval Prahu, v roce 1956 ale řídil brutální potlačení maďarského povstání sovětskou armádou a v roce 1961 se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou zdi.

Kolem jeho sochy panuje dlouhodobě kontroverze, už v minulosti se objevila iniciativa za její odstranění. Letos v srpnu pomník někdo nejprve polil barvou a radnice Prahy 6 ho poté nechala zakrýt plachtou, aby tak sochu ochránila před poničením.

Plachta ale byla poté několikrát stržena a městská část proto plachtu i lešení nechala odstranit. Pomník má nově ochranný nátěr proti barvám. Starosta Kolář chce sochu přestěhovat, o dalším osudu pomníku bude jednat zastupitelstvo Prahy 12. září.

Podle ruského velvyslanectví v Praze je postup Prahy 6 zneuctěním památky vojáků Rudé armády padlých v bojích proti nacistům za svobodu Československa.

Loni vzbudila pozornost vysvětlující tabulka

Při loňském 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabule s doprovodným textem.

Popisuje roli maršála Koněva nejen v roce 1945 při osvobozování Československa od nacistů, ale i v letech v roce 1956 v Maďarsku a v roce 1961 v Berlíně. „V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ stojí také na desce.

Koněv v roce 1968 podle některých zdrojů přijel do Československa, aby se setkal s nově zvoleným prezidentem Ludvíkem Svobodou, zatímco někteří členové jeho delegace začali mapovat terén pro případnou invazi.