Socha Ivana Koněva, která stojí na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, dostala nové informační desky. Radnice Prahy 6 odhalila zrekonstruovaný památník odpoledne 21. srpna – 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, na které se Koněv nepřímo podílel. Maršál je ale známý hlavně kvůli tomu, že se jeho vojska účastnila závěrečné fáze osvobození Prahy v roce 1945. Na to také poukazovala skupina lidí nespokojených s úpravami sochy. Radnice podle nich přepisuje historii.
Už ne jen maršál osvoboditel: Koněvova socha dostala vysvětlující tabulky
Pražská socha maršála Koněva v posledních měsících opakovaně změnila barvu z omšelého šedo-zeleného bronzu na růžovou. Naposledy ji někdo polil barvou na Den vítězství – v noci na 8. května. „Útoky“ na sochu měly ovšem i jinou podobu. „Někdo ukradl písmenka, která jsou na podstavci,“ upozornil starosta městské části Ondřej Kolář (TOP 09).
Již několik let se totiž (nejen) v Praze 6, která sochu vlastní, diskutuje o skutečné historické roli příslovečného osvoboditele Prahy. Radnice se nakonec rozhodla přiblížit ji prostřednictvím vysvětlující tabulky.
Osvobodil, okupoval, rozdělil
Na žulovém podstavci Koněvovy sochy – která je sama opravená a vyčištěná – se tabulky v češtině, ruštině a angličtině objevily v pondělí, slavnostní odhalení následovalo odpoledne druhého dne, tedy 21. srpna. Zajistit, aby sochu zatím znovu nikdo neznečistil, dostali za úkol strážníci. „Požádali jsme městskou policii, aby zvýšila hlídky. Pomník už byl několikrát terčem,“ podotkl starosta.
Dříve se obdivovatelé sochy na náměstí Interbrigády dočetli, že muž v čepici a vojenském plášti, který jednou rukou kyne a ve druhé drží kytici šeříků, je „významný vojevůdce, maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu a hrdina Československé socialistické republiky, velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením“.
Nově se ale dočtou také o tom, že Koněv velel sovětské intervenci v Maďarsku v roce 1956, která zardousila zdejší povstání a stála tisíce životů, a byl u fyzického rozdělení Berlína zdí o pět let později.
Maršál Koněv je rovněž nepřímo spojen s intervencí v Československu, která začala rovných 50 let před odhalením vysvětlujících tabulek. Do země přijel na jaře 1968, aby se setkal s nově zvoleným prezidentem Svobodou, zatímco někteří členové jeho delegace začali mapovat terén pro případnou invazi. Koněvova reakce na vpád do Československa však zřejmě nebyla příliš nadšená.
Maršál Ivan Štěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlační maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Odhalení informačních tabulí doprovázely protesty. Na jedné straně přišla skupina komunistických politiků, kteří tvrdí, že vysvětlující texty přepisují historii. To však radnice Prahy 6 odmítá. Starosta Kolář připomněl, že text schválil Vojenský historický ústav i Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd.
„Podle jiných historiků to pravda není. Doplňkové tabulky na pomník osvoboditelům – Rudé armádě, Koněvovi – kteří osvobodili Prahu a z velké strany osvobodili Českou republiku, opravdu nepatří,“ reagovala však předsedkyně pražské organizace KSČM Marta Semelová.
Na druhé straně přišli i stoupenci úplného odstranění pomníku s transparenty „Má na rukách krev, odstraňte ho“ nebo „Koněv = komunistická lež“.
Kam s ním?
Diskuse, zda má socha tak kontroverzní osobnosti v Bubenči vůbec zůstat, intenzivně probíhá posledních tři roky. Odstranění pomníku by ostatně nebylo bezprecedentní, Koněv míval podobiznu v Krakově, kde ji ale odstranili již na počátku 90. let.
Pražská socha čelila naproti tomu různým „útokům“. Několikrát ji kdosi polil růžovou barvou, letos v květnu na podstavec navíc napsal letopočty 1956 a 1968. Loni krátce po 17. listopadu se zase na podstavci objevily letopočty 1956, 1961 a 1968, které připomínaly roli Koněva při intervenci v Maďarsku či rozdělení Berlína. Radnice pak nechala sochu vždy vyčistit.
Nakonec padlo rozhodnutí sochu na náměstí Interbrigády ponechat, ale s vysvětlením, že nejde jen o nezpochybnitelného hrdinu-osvoboditele. „Říkali jsme si, že by byla škoda sochu nevyužít, když už tady je, že by mohla posloužit jako edukativní pomůcka k ukazování toho, čím si společnost ve 20. století prošla,“ řekl Ondřej Kolář.
To však vyvolalo ostré reakce některých postsovětských států. Rusko dokonce loni zaslalo protestní nótu, sáhla tedy k diplomatickému těžkému kalibru. Její postoj podpořily na přelomu roku dopisem zaslaným na ministerstvo zahraničí i Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán a Kazachstán hovoří o „pokusu o přepis dějin napsaných krví vojáků“.
Tehdejší ministr zahraničí Martin Stropnický (ANO) však do dění odmítl zasáhnout. „Jestliže píšete, že je socha symbolem vděčnosti Pražanů, vidím jako jediné možné řešení ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat,“ napsal v otevřeném dopise v odpovědi na stížnosti diplomatů.
