Ministerstvo zahraničí nemůže zasahovat do záměru Prahy 6 doplnit sochu maršála Ivana Koněva v Bubenči o informační tabuli. V otevřeném dopise zveřejněném na webu úřadu to uvedl šéf diplomacie Martin Stropnický (ANO). Kvůli tabuli, která má připomenout i negativní pohled na Koněvovu roli, Stropnickému minulý týden psali velvyslanci Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Ázerbájdžánu.
Velvyslanci označili plán radnice za „pokus přepsat historii a zlehčit význam pomníku, který je symbolem vděčnosti obyvatel Prahy za osvobození“. Stropnický ale záležitost považuje za nedorozumění a zveřejnění dopisu velvyslanců za zbytečné gesto.
„Jestliže píšete, že je socha symbolem vděčnosti Pražanů, vidím jako jediné možné řešení ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat,“ uvedl ministr.
V dopisu Stropnický rovněž vysvětluje postavení místní samosprávy v Česku. „Jedná se o právně samostatnou instituci, volenou občany, která má vlastní majetek i rozpočet, a je jedním ze základních pilířů naší demokracie,“ uvedl. Ministerstvo jako orgán výkonné moci tak nemůže do rozhodnutí Prahy 6 zasahovat.
„Socha je v majetku této městské části a ta také sama rozhoduje o jejím osudu,“ napsal Stropnický. Zároveň zdůraznil, že Česko si váží všech bojovníků proti nacistické perzekuci včetně vojáků Rudé armády.
O Koněvovu sochu je podle Stropnického řádně pečováno navzdory tomu, že není a nikdy nebyla válečným hrobem, takže se na ni nevztahuje česko-ruská dohoda o vzájemném udržování válečných hrobů. „Považuji za nešťastné politizovat jakékoliv historické téma obzvlášť, když se tak děje s blížícími se komunálními volbami,“ uvedl.
Spor, který se týká úpravy pomníku sovětského vojevůdce, trvá už delší dobu. Socha byla několikrát poškozena a v minulosti vznikla i iniciativa požadující její odstranění. Loni v listopadu zastupitelstvo Prahy 6 schválilo umístění krátkého životopisu na podstavec sochy s cílem dodat pomníku historický kontext. Moskva se proti tomu vzápětí ohradila diplomatickou nótou.
Maršál Koněv (1897-1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961. V roce 1968 pak zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.
