Českobudějovické zastupitelstvo zbavilo čestného občanství prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda a sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. Navrhla to rada města. Stalin získal českobudějovické čestné občanství po osvobození města rudoarmějci, Gottwald v roce 1946.
O čestném občanství, které drželi oba pováleční komunističtí vůdci, se na jihu Čech debatovalo od jara. Možnost o smazání Gottwalda a Stalina ze seznamu vyznamenaných občanů tehdy otevřela radniční opozice s podporou českobudějovických studentů.
Tamní primátor Jiří Svoboda (ANO) byl přitom k odstraňování jmen ze seznamu čestných občanů kritický a skepticky se k němu stavěl i jihočeský historik Jiří Petráš. Fakt, že oba politici obdrželi čestná občanství bezprostředně po válce (Stalin necelý měsíc po osvobození města), je podle něj jen svědectvím doby.
Diskuse ale neutichly – a rada města nakonec zastupitelstvu navrhla Gottwalda i Stalina o čestná občanství připravit, což odsouhlasilo pondělní zasedání městského zastupitelstva.
Primátor nechápe „takové emoce“
Pro odebrání občanství hlasovali zastupitelé hnutí ANO a Občané pro Budějovice. Další politické subjekty v tomto směru nebyly jednotné. Většina zastupitelů ČSSD i ODS buď nehlasovala, nebo se zdržela hlasování. Komunisté opustili zasedací místnost. Pro nakonec hlasovalo třiadvacet z devětatřiceti přítomných zastupitelů.
„Zazněly různé názory, některé byly protichůdné. Každý zastupitel má právo na to se vyjádřit,“ řekl českobudějovický primátor Svoboda. „Nevím, proč jsou kolem toho takové emoce. Oba ta občanství dostali v době, kdy k tomu byly důvody. Až posléze v 50. letech se ukázalo, že se asi nechovali úplně optimálně,“ dodal.
O Stalinově totalitářství nicméně československá veřejnost věděla už ve třicátých letech, kdy v Moskvě pod Stalinovou kuratelou probíhaly zinscenované procesy s první generací bolševických revolucionářů – po jejich vzoru pak docházelo k politickým soudům po válce i ve středoevropských satelitech.
„Osobně se domnívám, že právě Stalin a Gottwald jsou symbolem 50. let 20. století,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Petr Podhola (ČSSD). „Gottwald byl vlastně vykonavatelem pokynů Stalina.“
Čestné občanství na jihu udělili naposledy Těreškovové
Čestná občanství se většinou udělují těm, kteří se nějakým způsobem zasadili o rozvoj obce, města či městské části. V Praze 3 se tak například v minulosti stala čestnou občankou železná lady a někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová nebo fiktivní osobnost Jára Cimrman. V Horním Benešově se zase v roce 2004 rozhodli zapsat tehdejšího kandidáta na amerického prezidenta Johna Kerryho, který zde má kořeny.
V Českých Budějovicích se čestné občanství naposledy udělovalo v roce 1979, kdy ho obdržela sovětská kosmonautka a první žena ve vesmíru Valentina Těreškovová. Seznam vyznamenaných osob čítá včetně obou komunistických vůdců 118 jmen.
Aktuální krok, ke kterému došlo na jihu Čech, nicméně není nijak mimořádný; Gottwald i Stalin ztratili čestné občanství v řadě větších českých měst, minimálně jednoho z politiků zbavili občanství například v Praze, Plzni, Zlíně nebo Opavě.
