Měří 37 metrů a nad dolem se tyčila téměř čtyři desetiletí. Teď dělníci začali těžní věž dolu Jindřich II postupně rozbírat. „O jiném způsobu jako třeba o odstřelu jsme ani neuvažovali. Tento postup je šetrnější k pozemku, na kterém se nacházíme. Důl byl taky plynující, což by znamenalo omezení v případě trhacích prací, ale jáma je z většiny zatopena vodou a nebezpečí výbuchu by bezprostředně nehrozilo,“ vysvětlil Petr Kříž, který dohlíží na likvidační práce na dole Jindřich II.
Těžní věž severovýchodně od centra města byla pro veřejnost nepřístupná. Dominanta zbýšovského panoramatu bude odstraněna do začátku září. „Potom nás čeká vytvoření takzvaného ohlubňového povalu, což je železobetonová deska na povrchu dolu. Tu můžeme udělat, až tady nebude důlní věž,“ dodal Kříž.
Petr Kříž o rozebírání těžební věže ve Zbýšově
Připomínkou hornické historie tak zůstane už jen nedaleká věž dolu Simson, která je památkově chráněná. Minulostí se stal i samotný důl Jindřich II. Těžba se v něm zastavila v prosinci 1991, od té doby byl prázdný.
Poslední měsíce pracují dělníci na jeho zajištění. Důlní fáze už je hotová, vstup do kilometr a půl hlubokého dolu uzavírá 38 metrů silná betonová zátka. Za likvidaci dolu Jindřich II zaplatí stát asi třicet milionů korun. V roce 2016 by už na místě měla zůstat jen oplocená betonová plocha.
Rosicko-Oslavanská uhelná pánev má dlouhou hornickou historii. První důl Jindřich začali Zbýšovští hloubit už v roce 1854, nakonec se dostali až do hloubky 905 metrů. Po dostavbě šachty Jindřich II byla jáma Jindřich I v roce 1970 zasypána.
Důl Jindřich II
Hloubení dolu Jindřich II ve Zbýšově na Brněnsku bylo zahájeno v roce 1964. O pět let později pak byla výstavba dokončena prohloubením na dvanácté patro. V době největší slávy pracovalo na dole dva tisíce zaměstnanců. Poslední uhlí z dolu vytěžili 28. prosince 1991. Důl Jindřich II byl nejhlubším dolem na černé uhlí ve střední Evropě. Dosahuje hloubky až 1550 metrů.
