Praha - Osm let po posledním zfilmování knihy Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále se čeští filmaři pustí do další adaptace podle Hrabalovy předlohy. Bez spisovatelova dvorního režiséra Jiřího Menzela. Režie Krasosmutnění, filmového zpracování stejnojmenné předlohy navazující na slavné Postřižiny, se ujme Jiří Vejdělek. Scénář píše Marek Epstein. Koproducentem je Česká televize, která dnes novinku oznámila na setkání s Filmovým centrem ČT. Představila také koprodukční snímky, jež se v kinech objeví tento rok.
Krasosmutnění je druhým dílem vzpomínkové trilogie Bohumila Hrabala Městečko u vody, kterou na filmových plátnech proslavil první díl Postřižiny. K dějišti pivovaru se vrací i Krasosmutnění. Neodehrává se ale již v opojně bezstarostných 20. letech, nýbrž v mnohem složitějších letech třicátých. Diváci se ve filmu znovu setkají s krásnou Maryškou, která nadšeně ochotničí, stárnoucím Pepinem a cholerickým otčímem Francinem. Vypravěčem příběhu je ale desetiletý Bohoušek (Hrabal).
Práva na natočení, která patří několika dědicům v Česku a ve Švýcarsku, nebylo jednoduché získat. Nakonec k domluvě došlo. Natáčení začne nedjříve příští zimu. Zatím tvůrci pracují na scénáři a domlouvá se také spolupráce a americkými producenty. "Marek Epstein měl na Krasosmutnění spadeno dlouho, ale pořád si nebyl jistý, protože měl k látce respekt a sbíral odvahu. Nakonec ale přišel s verzí, která nám všem vyrazila dech," přiznal hlavní dramaturg Filmového centra Jaroslav Sedláček. Epsteinovo zpracování se prý zamlouvalo i americké produkci.
Epstein přiznal, že psát scénář podle Hrabalovy knihy je pro něho výzva. „Je to jako zapálit si v kostele,“ podotkl. K adaptaci ho prý vyprovokovalo nedávné odmítnutí studentů nymburského gymnázia, aby se škola, na níž spisovatel studoval, jmenovala po něm. Přitom jeho tvorby ani příliš neznali.
"Pro Českou televizi je ctí, že může zfilmovat jednu z nejkrásnějších Hrabalových novel. Krasosmutnění má všechny předpoklady, aby podle něho vznikl silný, divácky atraktivní a nadčasový film s mezinárodními ambicemi." /generální ředitel ČT Petr Dvořák/
Naopak režisérovi Jiřímu Vejdělkovi (Václav, Ženy v pokušení, Muži v naději anebo Něžné vlny, které jsou aktuálně k vidění v kinech) je Hrabalovo vnímání světa blízké. Je si vědom, že startuje se závažím v podobě předchozích Menzelových adaptací (oscarové Ostře sledované vlaky, Perličky na dně, Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek a naposledy v roce 2006 Obsluhoval jsem anglického krále), které označuje za geniální. Sám by se ale chtěl pokusit přistoupit k Hrabalovi jinak.
ČT Z V E D O K I N A V R O C E 2014
Jak, na to si diváci chvíli počkají. Do kina se v roce 2014 mohou ale vypravit na jiné filmy, které vznikly také s přispěním České televize. Mezi hranými snímky se najdou tři celovečerní režijní debuty už osvědčených herců. Dokumenty přichází s ohlédnutím za tím, čím pohli Šmejdi, anebo s pohledem na národ skrze pivo:
Nejbližší premiéry HRANÝCH FILMŮ obstará pokračování Gymplu, jednou nohou kvůli graffiti i životním trablům jsou hrdinové komedie Tomáše Vorla od 23. ledna na Vejšce. Zanedlouho poté si tragikomickým příběhem podle skutečných životních událostí odbude svůj filmový režijní debut Ondřej Sokol. Jeho Krásno vstupuje do kin 30. ledna.
Na jaře se po několikaleté odmlce (naposledy uvedla do kin v roce 2002 hořkou komedii Musím tě svést) k režijnímu slovu přihlásí Andrea Sedláčková. Stejně jako Sokolovo Krásno navzdory názvu není idylka, ani její Fair Play není fér. Pojednává o dopingu ve vrcholovém sportu v Československu 80. let. Na dlouho se v tuzemských kinech odmlčel také Petr Václav (naposledy jste od něj mohli vidět v roce 2001 Paralelní světy). Nový snímek Cesta ven je v mnohém podobný jeho debutu Marian. Vrací se opět k romským hrdinům a jejich příběhy vypráví metodou, o níž hovoří jako o nadrealismu. "Snažíme se postihnout bez jakékoli nadsázky sociální realitu a ducha doby. Chceme, aby film obsahoval 'dokumentární atributy', přestože se ve skutečnosti jedná spíše o stylizovaný realismus,“ vysvětlil.
Finská režisérka Taru Mäkelä zasadila romantickou retrokomedii Srpnoví pošetilci do Helsinek roku 1962, na pozadí studené války. Pokud nemá náhlé setkání finské modistky a českého jazzmana (Kati Outinen, již s oblibou obsazuje Aki Kaurismäki a která si nedávno zahrála v českých Klaunech, a Miroslav Etzler) zůstat po letech jen krátkou láskou, vyžaduje po jednom z nich zásadní životní rozhodnutí.
V dubnu představí svůj autorský a režijní debut další osobnost, která se ve filmové branži už prosadila jako herec. S kůží na trh půjde Jiří Mádl, který napsal příběh vyprávěný z pohledu jedenáctiletého kluka - Pojedeme k moři. Ondřej Vetchý, jenž ve snímku hraje, se objeví také v jedné z hlavních rolí dramatu Všiváci. Taktéž debut a autorský počin Romana Kašparovského je dramatem dvou bratrů, neurochirurga a veterána z Afghánistánu, kteří se oba motají v bludných kruzích svých životů.
Ve druhé polovině roku by se měly na programu kin objevit snímky, o nichž už se mluví s předstihem, všechny točili zkušení tvůci. K nim patří režisérsky na divadlením poli i Miroslav Krobot, jenž se pustil do filmového debutu - jeho Díra u Hanušovic je podobně jako Sokolovo Krásno také částečně autobiografická. Ze zkušenějších filmových tvůrců chystá Radim Špaček Místa, variaci příběhu o dospívání v českém maloměstě 90. let; Alice Nellis dokončuje Anděly podle knihy Michala Viewegha a Irena Pavlásková společně s Janem Saudkem napsala příběh Fotograf, jenž je inspirován jeho osudy.
Výrazné osobnosti jsou též předmětem DOKUMENTARISTICKÉHO zájmu. Olga Sommerová připravuje po portrétu Věry Čáslavské (Věra 68) další životopisný film o silné ženě - Magický hlas rebelky patří zpěvačce a signatářce Charty 77 Martě Kubišové. Miroslav Janek odvypráví groteskní příběh dalšího chartisty - smutného rytíře a hudebníka ze skupiny The Plastic People of the Universe Vráti Brabence - pod názvem Zahradník aneb Evangelium podle Brabence. A do třetice - režisér Josef Císařovský získal právo na použití tajných deníků Jarmily Čapkové, manželky malíře Josefa Čapka, v nichž popisuje několikaleté zoufalé pátrání po svém muži, jenž (údajně) zahynul v koncentračním táboře.
K divácky i ohlasem úspěšnému dokumentu Sylvie Dymákové Šmejdi se vrátila dokumentaristka Zuzana Piussi. Fenomén Šmejdi mapuje události, které se po uvedení filmu děly a dějí. O české společnosti nemálo vypoví i Všechny moje děti (režie: Ladislav Kaboš) z prostředí společnosti vyloučených romských lokalit a Česká pivní válka (režie: Jan Látai), národněobrozenecký film o pivu jako zhoubě i zachránci českého národa.
Dokumentaristické kroky vedly ale i do zahraničí. Jan Gogola ml. se vypravil na Exkurzi do čtyř míst, které ovlivnily dějiny a současnost, a nabízí vtipný výklad „velkých dějin“ skrze „dějiny všedního života“. Davic Čálek rozhodil Pirátské sítě v problematickém somálském moři. Česko(slovensko)-čínskou družbu přiblíží „zápas“ Čínsko-Česko (režie: Saša Dlouhý) a cestovatel Dan Přibáň promítne další svou cestu Trabantem až na konec světa, tentokráte po Jižní Americe. Dojde také ještě na jednu „válku“ - v dokumentární úsměvné jam session ze života tří stárnoucích jazzmanů. Jazz Wars točí Filip Remunda, tentokrát ne v autorské dvojici s Vítem Klusákem, ale s dokumentaristou Robertem Kirchhoffem.
Na závěr několik solitérů z koprodukce České televize. Studentskou tvorbu zastupuje celovečerní příběh o smyslu hledání čehokoli Parádně pokecal režiséra Tomáše Pavlíčka a famácký povídkový film podle bestselleru Mariusze Szczygieła Gottland. Animovaným příspěvkem bude Malá z rybárny Jana Baleje, moderní adaptace Andersenovy pohádky Malá mořská víla. V rámci festivalu Febiofest pak bude uveden poslední snímek finského tvůrce Barda Breiena, tvůrce Kursu negativního myšlení. Detektiv Down o soukromém očku s Downovým syndromem se natáčel s přispěním České televize a v Česku.
