Tenhle svět je ve válce a Jason Bourne jako osamělý bojovník, který se vymkl kontrole, do ní teď vstupuje po devíti letech a počtvrté, hnán tezí, že vzpomenout si na všechno ještě neznamená také všechno opravdu vědět. Hlavní problém čtyřky ale je, že si v předchozích epizodách nasadili Damon–Greengrass & comp. laťku tak vysoko, že ji teď musí přece jen trochu podlézat.
Aby bylo jasno, snímek Jason Bourne je pořád špička v rámci žánru, ale navzdory poctivé akční filmařině, nasazení přesného Matta Damona a osvědčeného realizačního týmu není vrcholem celé série.
Víc čekání - víc očekávání
Když se před čtrnácti lety v režii Douga Limana (Agent bez minulosti) objevil Jason Bourne na filmovém plátně poprvé, bylo to v žánru akčního špionážního filmu zjevení, které si hlasitě řeklo o nášup. Ale nikdo tehdy netušil, co všechno dokáže Paul Greengrass z posttraumatické ztráty paměti jednoho neovladatelného, a tudíž odepsaného vládního zabijáka ještě vytěžit.
Podle hesla, že v nejlepším je dobré přestat, se to mohlo po jeho skvělém Bourneově mýtu (2004) a Bourneově ultimátu (2007) zabalit. Ale pochovejte takovýto skvost ve vodách East Riveru, nechte uplavat jisté mega tržby a spláchněte s nimi tuhle temnou, drsnou, profesionálně zabíjející, ale hlavně diváky milovanou postavu do zapomnění. Téměř deset let jsme čekali na další sequel, a čím delší to bylo čekání, tím větší očekávání začínal vzbuzovat. A to Bourneovi jeho návrat nikterak neusnadnilo.
Spousta nových otázek
Právě nám hackli tajné záznamy, hlásí centrála CIA, jejíž ředitel a do lecčehos namočený „jestřáb“ Robert Dewey (poučený kauzou bonzáka Snowdena) svolává krizový brífink. A k Jasonovi, který se dočasně uklidil na řecký venkov, kde upouští páru při ilegálních zápasech v provinčních arénách, putují vzápětí informace, které ho znovu ženou do akce, v níž se bude muset spolehnout jen sám na sebe. Ale možná se najde někdo, kdo mu s tím píchne…
A možná by mu bylo líp, kdyby se smířil s tím, jaký je. A dvaatřicet vlastnoručně zabitých cílů bral jako příspěvek k větší bezpečnosti své země. Možná dokonce nastal čas, aby se vrátil znovu do služby. Nebo aby zemřel. Zatím poslední klasická bourneovka pokládá nové otázky a ani bleskově se rozhodující a správnými instinkty disponující Jason nezná na všechny odpověď, což zakládá odrazový můstek k další epizodě.
Bourne a jeho parta ještě nekončí
Bournův návrat s sebou nese spoustu lokací, razantní, byť někdy až příliš nataženou akci, kde dominuje davovka v Aténách, kterou Jason využívá jako krytí, či demoliční dostihy s obrněným vozem SWAT, a také neustávající řetězec komornějších honiček, sledování a kontaktní rukodělné nakládačky.
Matt Damon je pořád ve formě, roky, co přibyly, mu sluší a (zatím) neubírají nic na jeho věrohodnosti v akci, které občas pomůže dynamický střih zkušeného Christophera Rousea, dávkovaný tak, abyste to stíhali. Brilantní tandem výživných záporáků, kteří v daném žánru vždycky tvrdí muziku, tvoří okorale všehoschopný Tommy Lee Jones a jeho přesvědčivě umanutý a přesně vybraný čistič Vincent Cassel. Osvěžující a nepřehlédnutelná je šéfka Kyber divize CIA Alicia Vikanderová, kterou první napadne objevná otázka, zda je lepší Jasona chytit, nebo zabít.
Všichni jsou na svém místě a bezchybně dělají, co mají, což platí i o téměř dokumentárně „neučesané“ handce Barryho Ackroyda či soundtracku Johna Powella a Davida Buckleyho, kteří v pravou chvíli správně tlačí na pilu. Stará parta se sešla na place i ve střižně a klape jim to náramně. Mám rád tenhle styl poctivé filmařiny v klasickém stylu, a tak mně potěšil závěrečný open end naznačující, jakým směrem bychom se mohli vydat příště.
