Zemřela Annie Girardotová

Paříž - Ve věku devětasedmdesáti let zemřela dnes v Paříži francouzská herečka Annie Girardotová. Oznámila to její vnučka Lola Vogelová, kterou citovala agentura AFP. Filmová hvězda především 70. a 80. let trpěla v posledních letech Alzheimerovou chorobou. Spíš sympatická než krásná Annie Girardotová svoji profesionální dráhu začala s uznávanou divadelní skupinou Comédie-Francaise v roce 1954. Od roku 1957 se příležitostně objevovala v rádiu, televizi a v pařížských nočních klubech.

„Do určité míry smrt byla pro oblíbenou herečku vysvobozením. Francouzská média v posledních letech přinášela zprávy o tom, že Girardotová už nikoho nepoznává a je absolutně odkázaná na péči svých nejbližších a lékařů. Dá se říci, že s jejím odchodem, odchází i část 70. let,“ informoval z Paříže spolupracovník ČT Jan Šmíd.

Pravá kariéra Girardotové začala v roce 1960, kdy ji italský režisér Luchino Visconti obsadil do role mladé prostitutky ve filmu Rocco a jeho bratři. Od té doby se stala jednou z nejpopulárnějších francouzských hereček. Do povědomí odborné i divácké veřejnosti se dostala svými rolemi ve filmech jako Stará panna, Není kouře bez ohně, Něžné kuře, Jeden hot a druhý čehý, Sukničkář, Ukradli torzo Jupitera, Černý talár pro vraha, Nečekaná zrada, Bídníci 20. století či Jak sbalit super kost.

Annie Girardotová

Největší slávu získala v 70. letech, ale od 80. let její obliba klesala a na plátně se začala objevovat jen sporadicky. Rok 1995 znamenal comeback s Bídníky 20. století Clauda Leloucha, tato role jí přinesla Cesara pro nejlepší herečku. Podruhé toto nejvyšší francouzské ocenění získala v roce 2000 za vedlejší roli ve snímku Pianistka režiséra Michaela Hanekeho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 15 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 21 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.