Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.
Loni v říjnu byl Stanjura v odhadu výnosu daně z mimořádných zisků bank optimistický. „Odhadujeme výnos z této daně v roce 2023 85 miliard, z toho 33 miliard bankovní sektor,“ prohlásil tehdy.
Nyní ale připustil, že výnos bude hlavně u bank výrazně nižší. Stanjurův náměstek Marek Mora už ve středu na jednání rozpočtového výboru řekl, že banky neodvedou plánovaných třiatřicet miliard, ale jen několik jednotek miliard korun. Ministr to teď potvrdil. „Když to říká pan náměstek, který má pod sebou rozpočtovou sekci, tak bezesporu ano,“ uvedl Stanjura.
Třeba koaliční Piráti nyní zpětně kritizují fakt, že vláda loni nepřijala jejich návrh, aby stát prosadil daň z neočekávaných zisků pro banky či energetické firmy už s platností od roku 2022. „Nevím, proč se najednou změnil názor na to, že to padlo na rok 2023, kdy samozřejmě v zálohách potom firmy optimalizovaly. Výběr není takový, jak se očekával. Kdybychom to mířili skutečně na rok 2022, kdy zisky byly největší, mohli jsme mít nějakou rezervu,“ myslí si předseda strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Rezervu podle Pirátů mohl stát využít například na další dotování cen obnovitelných zdrojů energií pro lidi a firmy. Starostové ale upozorňují, že by zavedení windfall tax už od roku 2022 mohlo narazit u Ústavního soudu.
„Přesně se naplňuje to, na co jsme jako SPD upozorňovali, že výběr daně bude mnohem nižší, než vláda předpokládala,“ okomentoval předseda SPD Tomio Okamura.
„Banky se úplně vysmály ministerstvu financí, ten dopad pro ně bude naprosto směšný,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Daň má dle Stanjury i pozitivní důsledky
Samotné bankovní domy dlouhodobě nechtějí své odvody na dani z neočekávaných zisků komentovat. Připouští ale, že na dani zaplatí méně, než stát čekal. „Vypadá to, že číslo bude menší, ale velmi těžko odhadnout, jaké,“ sdělil generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.
Ministr Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Díky jejímu zavedení a snaze bank snížit si náklady podle něj nabídly lidem na svých spořicích a termínovaných účtech vyšší úroky. Střadatelé tím pádem získali od bank více peněz.
„Ekonomové se shodnou, že to má vlastně protiinflační charakter, že pokud ty peníze byly úročeny vyšší částkou, byla větší pravděpodobnost, že zůstanou a nebudou utraceny,“ doplnil Stanjura.
Povinnost platit daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy, banky či rafinérie schválili poslanci do konce roku 2025. Ministerstvo financí chtělo účinnost této daně zkrátit, se svým návrhem ale ve vládní koalici neuspělo.
