Loni na podzim ministerstvo financí očekávalo, že z daně z mimořádných zisků přibyde do rozpočtu několik desítek miliard. Nedávno odhad výrazně snížilo. V rozhovoru pro ČT připustil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že letos daň v případě bank přinese nejspíš jen jednotky miliard. Důvod vidí kromě jiného ve vyšších úrocích, které banky nabízejí střadatelům.
Šéf Národní rozpočtové rady Hampl má o hlavním důvodu nižšího výběru daně z mimořádných zisků bank jasno: finanční instituce zvýšily úrokové sazby z vkladů, to snížilo jejich zisk, a vláda tak získá podstatně méně, než očekávala.
„Když to budou jednotky miliard, v pořádku, když to bude trochu víc, nebudeme překvapení,“ uvedl Hampl. Banky si podle Hampla snížily zisk také dalšími legálními způsoby. „Celkem slušně zvyšovaly rezervy a částečně i opravné položky na konci loňského roku – o osm nebo devět miliard korun – to všechno snižuje výnos z té daně,“ dodává.
Ministerstvo financí na začátku loňského října odhadovalo, že díky dani z mimořádných zisků bank vybere letos do státního rozpočtu přes třicet miliard korun. Tedy podobnou částku, kterou vláda ročně vyplatí například na rodičovském příspěvku.
Celkem chtěl ještě na podzim stát na dani z mimořádných zisků včetně energetických firem vybrat přes osmdesát miliard.
Ministerstvo výnos přehodnotilo
Ministerstvo financí v dubnu přehodnotilo celkový výnos tohoto opatření na čtyřicet miliard. Zatímco u energetických firem je snížení vysvětlitelné poklesem cen energií, u bank taková vnější okolnost není. Kolik přesně odvedou banky, teď resort Zbyňka Stanjury (ODS) komentovat nechce. I on ale vidí za nižšími zisky bank vyšší úroky.
„Pokud je vedlejším efektem zavedení windfall tax v bankovnictví vyšší zhodnocení úspor občanů, považujeme to za dobrou zprávu,“ uvedl také mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
„Na to se budeme muset podívat, proč klesají zisky u bank. Pořád je zde předpoklad, že se vejdeme do deficitu pod tři sta miliard korun,“ podotkl na konci dubna rovněž premiér Petr Fiala (ODS).
Pro zavedení daně z mimořádných zisků energetických firem a bank hlasovala loni v listopadu ve sněmovně většina poslanců vládní koalice. Naopak sněmovní opozice novou daň nepodpořila.
„Už když vláda vyhlásila daň z mimořádných zisků, tak jsme věděli, že se bude optimalizovat a že se tolik nevybere. To si myslím, že věděl každý,“ podotkl tehdy předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Konkrétní odhad výnosu daně z mimořádných zisků chce ministerstvo financí zveřejnit v létě.
