Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.
„Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ zpochybnil Nacher návrh státního rozpočtu. Skopeček nevylučuje změny
Události, komentáře: Schvalování rozpočtu na rok 2024 (zdroj: ČT24)
V prvním čtení, které započne ve středu, sněmovna schvaluje příjmy, výdaje a schodek rozpočtu, který vládní koalice navrhuje ve výši 252 miliard korun. „Do jednání ve sněmovně jdeme s tím, aby byl rozpočet schválen. Aby nenastalo rozpočtové provizorium, které není dobré. A budeme chtít ukázat, že dochází ke konsolidaci veřejných financí, že je to rozpočet, který snižuje deficit,“ uvedl Skopeček.
Nevylučuje ale změny na poslední chvíli. „Stejně jako v minulosti budou pozměňující návrhy od opozice, ale stává se, že jsou i pozměňující návrhy od koaličních poslanců,“ poznamenal. Důležité pro Skopečka ale je, aby deficit zůstal v naplánované výši.
„Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ reagoval Nacher. „Vláda nejprve přišla s tím, že bude schodek 210 miliard, pak 235, teď řekla 252 miliard. Zvedla se vlna protestů, kdy například ve školství byl propad o patnáct nebo sedmnáct miliard. Teď se zázračně peníze zvedly jak ve školství, tak na ministerstvu dopravy i ministerstvu průmyslu,“ podotkl s tím, že ho zajímá, kde se mezi zářím a říjnem najednou vzalo třicet miliard navíc, když schodek zůstává stejný.
Na to se také plánuje vládní koalice Nacher v prvním čtení ptát. „A pak se samozřejmě budu věnovat své tématice, což je ochrana spotřebitele,“ prozradil dále. Podle něj stát dává spotřebitelským organizacím více a více povinností, ale například Energetický regulační úřad (ERÚ) má menší rozpočet než dříve.
Poplatky za obnovitelné zdroje
„Musím se trochu pousmát. Když bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připravovala státní rozpočty, tak se podívejte na rozdíly v plánech oproti realitě,“ řekl Skopeček. Státní rozpočet by dle něj měl věrně zobrazovat realitu. „Byl bych první, kdo by protestoval, kdyby příjmy byly nějakým způsobem nafouknuté,“ dodal.
Nacher nesouhlasí s tím, že vláda konsoliduje finance. Podle něj zvyšuje lidem a firmám daně. „Takže se velkolepě pro podnikatele v gastronomii zrušilo EET, aby se jim zvýšila o dva procentní body daň z příjmu právnických osob,“ míní. Nacher rovněž kritizoval rozhodnutí kabinetu o převedení plateb za obnovitelné zdroje na firmy a domácnosti. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) dle něj „prohrál bitvu na vládě“.
Výdaje státního rozpočtu podle Skopečka poprvé v příštím roce od roku 2016 klesnou o 31 miliard korun. „Vy jste to nedokázali ani v dobách růstu, kdy jste měli nízkou nezaměstnanost, tato vláda to dokáže i ve chvíli, kdy situace není jednoduchá,“ poznamenal směrem k Nacherovi.
Co se obnovitelných zdrojů týče, dle Skopečka bylo na začátku jasně řečeno, že pomoc státu bude jen dočasná. „Už předtím to platily firmy a domácnosti ve fakturách na elektřinu. Vláda řekla, že ve chvíli, kdy ceny kvůli energetické krizi vyskočily, tak je tu stát, kdy vám na čas pomůže,“ zdůraznil.
„Já si ale pamatuji, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že to nevrátí a klidně bude riskovat soudní spory,“ namítl Nacher.
Inflace
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Skopeček si nemyslí, že by se inflace mohla v příštím roce přiblížit cíli centrální banky, tedy ke dvěma procentům. „Ale to, že (inflace) klesá v Česku nejrychleji, je i kvůli tomu, že byla jedna z nejvyšších v EU,“ podotkl.
S tím Nacher souhlasí. „V momentě, kdy máte druhou nejvyšší inflaci, a máte ji nejvyšší za posledních třicet let, tak ve chvíli, kdy se růst cen vstupů zastaví, tak samozřejmě pokles (…) působí jako velký sešup,“ řekl. Česká republika je ale stále nad průměrem Evropské unie, upozornil.
Jaká je rychlost snižování inflace, závisí na tom, na jaké měsíce se přesně díváme, upozornila ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. „Nicméně je dobře, že meziměsíční inflace je nízká. Ale že bychom byli z inflační krize venku… Lidé ztratili od července 2021 třetinu svých úspor, spoustě se nevrátí. Je to poznat na celé ekonomice. A pořád máme ve výhledu inflační očekávání podniků,“ zdůraznila.