Necelý den zbývá do sněmovního rozhodnutí o úsporném balíčku. Vláda chce díky němu zbrzdit hospodaření na dluh v příštím roce skoro o 98 miliard korun. Zhruba třetinu má vynést zvýšení některých odvodů, mimo jiné z alkoholu, tabáku, nemovitostí i příjmu firem. A právě to je hlavní důvod, proč příští rok vzroste celkové daňové zatížení na nejvyšší hodnotu od roku 2020. Opozici se to nelíbí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pátek zřejmě prosadí jeden z nejdůležitějších zákonů své kariéry – vládní konsolidační balíček. Se šéfem poslanců ODS Markem Bendou se už ve středu shodli, že kvůli němu v pátek předčasně ukončí sněmovní debatu.
Kvůli souboru opatření příští rok mimo jiné vzroste celkové daňové zatížení z 33,5 procenta na 34 procent HDP, tedy o více než 35 miliard. Daňové zatížení Čechů tak bude o tři desetiny procentního bodu k HDP vyšší i než v roce 2021, kdy kabinet začal vládnout.
„Pro rok 2022, 2023 jsme snižovali daňovou zátěž a teď ji zase mírně zvyšujeme, ta změna je v řádu malých desetin procenta, pokud vůbec k té změně na konci volebního období dojde,“ poznamenal Stanjura.
Ještě na konci dubna, tedy dva týdny před představením úsporného balíčku, premiér ujišťoval, že celková daňová zátěž Čechům do konce volebního období nevzroste. „Platí současně ale náš předvolební slib, že nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení,“ řekl tehdy Fiala v Událostech, komentářích.
„Je potřeba si říct, že před volbami jsme neměli tušení, že nastane konflikt na Ukrajině, který ovlivnil i naši ekonomiku,“ obhajoval současné kroky předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
„I podle těchto prognóz to má na konci roku 2025 být výrazně nižší, než to bylo v letech 2019 až 2020,“ dodal Stanjura.
Kabinet v balíčku pro příští rok počítá třeba se zavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy, což přinese do rozpočtu skoro dvanáct miliard. Dalších devět miliard má přinést vyšší daň z nemovitosti.
„Řešíme penze, řešíme školství, abychom měli skutečně kvalitní oblast vzdělávání, a holt to něco stojí,“ upozornil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Národní rozpočtová rada navíc upozorňuje, že daňová zátěž vzroste i kvůli tomu, že stát přestane hradit poplatky za obnovitelné zdroje a přesune je na lidi a firmy. „Přenesení poplatků za obnovitelné zdroje bude mít rovněž za následek zvýšení složené daňové kvóty,“ uvedla.
„Velká část se týká toho, že se přenesou poplatky nejen za obnovitelné zdroje, ale i další poplatky s tím související, na občany, rodiny, na firmy,“ varovala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Což je v podstatě zase další daň, která se k elektřině připočítá, takže se daňová kvóta musí zvýšit,“ je přesvědčený místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
O vládním úsporném balíčku začnou poslanci ve sněmovně hlasovat v pátek v jedenáct hodin dopoledne. Díky jasné koaliční většině by měla dolní parlamentní komora růst některých daní a odvodů bez větších problémů schválit.
