Zbrojařské firmy narážejí na potíže s půjčkami u bank. Kvůli válce přitom potřebují přidat

3 minuty
Události: Zbrojařské firmy mají problémy s bankovními půjčkami
Zdroj: ČT24

Řada zbrojních firem včetně těch českých vyrábí kvůli ruské agresi na Ukrajině naplno. Poptávka se navíc dál zvyšuje. Společnosti ale narážejí na problém, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. Evropská komise už začala řešit, jak obranný průmysl ve válečné době více podpořit.

Česká firma Laugo Arms Czechoslovakia vyrábí u Brna pistole pro sportovce nebo speciální složky armád. Výrobní kapacity firmy ale v současné době nestačí poptávce. Aby je mohla navýšit, potřebovala by firma pomoc bank, dostat úvěr je však podle ní nemožné.

„Všechny se nám omluvily, že bohužel vzhledem k vnitřním předpisům nemůžou spolupracovat s kýmkoli, kdo vyrábí zbraně. Neumíte si představit, jak složité pro nás bylo na začátku získat běžný účet,“ postěžoval si spolumajitel a ředitel firmy Daniel Selichar.

Další financování hledají i větší hráči na trhu, třeba společnost STV Group, ze které na Ukrajinu míří tanky nebo munice. „Nejenom, že nám banky neposkytují úvěry, ale dokonce nám znemožňují běžný platební styk. V momentě, kdy platíme za zboží, nejsme schopni efektivně zrealizovat platbu – eurovou platbu v rámci Evropské unie nebo v rámci zemí NATO,“ popisuje situaci generální ředitel firmy David Hác.

Etický kodex

Česká televize s dotazem na přístup k firmám ze zbrojního průmyslu oslovila největší tuzemské banky. „Již v roce 2005 jsme vědomě upustili od financování výroby zbraní a na našem přístupu se v současnosti nic nemění,“ zdůraznil mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Stejně postupují ale i další finanční ústavy. „Banka se (…) nepodílí na transakcích obsahující vyloučené zbrojní výrobky,“ konstatovala mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová. Některé banky mají povolené jen výjimky. „Česká spořitelna se řídí etickým kodexem, který limituje možnosti financování pro zbrojní průmysl, umožňuje ale financovat specifické dodávky,“ sdělil mluvčí Filip Hrubý.

Podle průzkumu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu na překážky při financování exportu naráží zhruba sedmdesát procent firem v oboru. „Evropská komise – jejich ESG taxonomie, která průmysl obranný společně s tabákovým a hazardních her zařazuje do sociálně neudržitelného průmyslu, nahrává přístupu bank,“ poznamenal prezident asociace Jiří Hynek.

Brusel už ale slibuje změny. „Evropská komise chce mimo jiné zajistit, aby finanční sektor byl schopen financovat obranný průmysl lépe než v minulosti,“ říká mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Magdaléna Frouzová. Komise nyní pracuje na analýze, jak přesně obranný průmysl podpořit. Konkrétní návrh plánuje předložit během několika měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 40 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...