Ekonomika letos vzroste o desetinu procenta, odhadla bankovní asociace

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Poslední dvě čtvrtletí český HDP klesal, což ekonomové označují za technickou recesi, nicméně v součtu za celý rok 2022 ekonomika posílila o 2,5 procenta. Letos to bude horší, i když Česká bankovní asociace neočekává, že by meziročně ekonomika zeslábla.

Predikce růstu o 0,1 procenta vychází z předpokladu, že v prvním kvartálu ještě ekonomika mezičtvrtletně klesne, ale od druhého čtvrtletí by již mělo přijít oživení. Že nebude výraznější, způsobí podle ČBA zejména výrazný pokles spotřeby domácností, které se kvůli vysoké inflaci potýkají s poklesem reálných mezd.

Recese v prvním čtvrtletí by se neměla dramaticky projevit na trhu práce. Nezaměstnanost stoupne letos nanejvýš ke čtyřem procentům s tím, že napřesrok bude zase klesat.

Obavy z recese v Německu

Asociace ovšem varovala před řadou rizik, které letos čekají domácnosti i firmy, i když se zlepšila situace s cenami energií. „Celá řada rizik pro globální ekonomiku však přetrvává, což je dáno pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině. Mimo to i citelný propad průmyslové výroby v Německu závěrem minulého roku připomněl, že obavy z recese našeho hlavního obchodního partnera jsou stále namístě,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

ČBA ovšem oproti dřívějším predikcím očekává pomalejší pokles inflace. Celoroční průměr bude na 10,8 procenta. V závěru roku by se podle aktuálního odhadu měla snížit na 7,7 procenta, ještě v listopadu ale ČBA očekávala, že v prosinci bude zhruba pětiprocentní. Příští rok by se podle prognózy inflace měla za celý rok dostat na 3,2 procenta, k rovnovážné dvouprocentní hladině klesne až na konci roku 2024.

Základní úroková sazba ČNB je podle prognózy asociace na vrcholu a nepřekročí sedm procent, na kterých je od loňského června. Prognóza ale předpokládá pomalejší snižování sazby, na konci letošního roku by měla být na šesti procentech. „Bankovní ekonomové jsou zajedno, že ČNB začne s uvolňováním měnové politiky ještě letos. Těžiště očekávaného snižování sazeb ale přesouvají do roku 2024,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 

Dluh veřejných financí bude letos podle ČBA 4,1 procenta HDP a v příštím roce tři procenta HDP. Celkové zadlužení státu ale budou vysoké rozpočtové deficity zvyšovat jen mírně, protože díky vysoké inflaci roste v nominálním vyjádření i HDP. Letos by mělo zadlužení dosáhnout 44,1 procenta HDP, příští rok 45,3 procenta HDP. 

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Jestliže asociace očekává letos nepatrný ekonomický růst, liší se od centrální banky i ministerstva financí, které shodně predikují mírný pokles. Ministerstvo v lednové prognóze uvedlo, že by HDP měl za celý rok klesnout o půl procenta při celoroční inflaci 10,4 procenta. Česká národní banka očekává pokles ekonomiky o tři desetiny procenta s průměrnou inflací 10,8 procenta.

Většina firem očekává pokles zisku či ztrátu

České firmy podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy před sebou vidí náročnou dobu. S poklesem zisků se jich smiřuje 39 procent, propad do ztráty předpokládá sedm procent oslovených podniků a šest procent uvádí, že v minusu už jsou a dále zůstanou. Společnosti, kterým se bude dařit stejně jako dříve, či dokonce lépe, tvoří o něco menší tábor. V udržení zisků z předchozích let věří 34 procent, ve zvýšení čtrnáct procent.

„Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ podotkl viceprezident svazu Radek Špicar.

Odhad ziskovosti pro letošní rok (predikce)
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, přes 16. hodinou pak nad 58 dolarů. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou byl kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 16 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...