Ekonomika letos vzroste o desetinu procenta, odhadla bankovní asociace

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Poslední dvě čtvrtletí český HDP klesal, což ekonomové označují za technickou recesi, nicméně v součtu za celý rok 2022 ekonomika posílila o 2,5 procenta. Letos to bude horší, i když Česká bankovní asociace neočekává, že by meziročně ekonomika zeslábla.

Predikce růstu o 0,1 procenta vychází z předpokladu, že v prvním kvartálu ještě ekonomika mezičtvrtletně klesne, ale od druhého čtvrtletí by již mělo přijít oživení. Že nebude výraznější, způsobí podle ČBA zejména výrazný pokles spotřeby domácností, které se kvůli vysoké inflaci potýkají s poklesem reálných mezd.

Recese v prvním čtvrtletí by se neměla dramaticky projevit na trhu práce. Nezaměstnanost stoupne letos nanejvýš ke čtyřem procentům s tím, že napřesrok bude zase klesat.

Obavy z recese v Německu

Asociace ovšem varovala před řadou rizik, které letos čekají domácnosti i firmy, i když se zlepšila situace s cenami energií. „Celá řada rizik pro globální ekonomiku však přetrvává, což je dáno pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině. Mimo to i citelný propad průmyslové výroby v Německu závěrem minulého roku připomněl, že obavy z recese našeho hlavního obchodního partnera jsou stále namístě,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

ČBA ovšem oproti dřívějším predikcím očekává pomalejší pokles inflace. Celoroční průměr bude na 10,8 procenta. V závěru roku by se podle aktuálního odhadu měla snížit na 7,7 procenta, ještě v listopadu ale ČBA očekávala, že v prosinci bude zhruba pětiprocentní. Příští rok by se podle prognózy inflace měla za celý rok dostat na 3,2 procenta, k rovnovážné dvouprocentní hladině klesne až na konci roku 2024.

Základní úroková sazba ČNB je podle prognózy asociace na vrcholu a nepřekročí sedm procent, na kterých je od loňského června. Prognóza ale předpokládá pomalejší snižování sazby, na konci letošního roku by měla být na šesti procentech. „Bankovní ekonomové jsou zajedno, že ČNB začne s uvolňováním měnové politiky ještě letos. Těžiště očekávaného snižování sazeb ale přesouvají do roku 2024,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 

Dluh veřejných financí bude letos podle ČBA 4,1 procenta HDP a v příštím roce tři procenta HDP. Celkové zadlužení státu ale budou vysoké rozpočtové deficity zvyšovat jen mírně, protože díky vysoké inflaci roste v nominálním vyjádření i HDP. Letos by mělo zadlužení dosáhnout 44,1 procenta HDP, příští rok 45,3 procenta HDP. 

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Jestliže asociace očekává letos nepatrný ekonomický růst, liší se od centrální banky i ministerstva financí, které shodně predikují mírný pokles. Ministerstvo v lednové prognóze uvedlo, že by HDP měl za celý rok klesnout o půl procenta při celoroční inflaci 10,4 procenta. Česká národní banka očekává pokles ekonomiky o tři desetiny procenta s průměrnou inflací 10,8 procenta.

Většina firem očekává pokles zisku či ztrátu

České firmy podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy před sebou vidí náročnou dobu. S poklesem zisků se jich smiřuje 39 procent, propad do ztráty předpokládá sedm procent oslovených podniků a šest procent uvádí, že v minusu už jsou a dále zůstanou. Společnosti, kterým se bude dařit stejně jako dříve, či dokonce lépe, tvoří o něco menší tábor. V udržení zisků z předchozích let věří 34 procent, ve zvýšení čtrnáct procent.

„Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ podotkl viceprezident svazu Radek Špicar.

Odhad ziskovosti pro letošní rok (predikce)
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...