Platby za státní pojištěnce budou vycházet z inflace a růstu reálné mzdy, navrhuje vláda

9 minut
Brífink k návrhu valorizace plateb za státní pojištěnce
Zdroj: ČT24

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

„Aby mohly zdravotní pojišťovny plánovat úhrady péče, musí vědět, jak se bude vyvíjet platba za státní pojištěnce,“ řekl ministr Válek. Stát platí pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, jsou to děti, senioři, nezaměstnaní nebo vězni.

Celkově by tak stát odvedl příští rok za státní pojištěnce asi 139,7 miliardy korun, o 10,6 miliardy víc než letos. 

Podle Stanjury se nakonec ukázal jako nejvýhodnější systém, který se používá pro valorizaci penzí. „Podle tempa růstu inflace a reálné mzdy rostou i důchody a teď nově porostou i platby za státní pojištěnce. Každý ministr financí teď bude vědět, s jak velkou částkou pro tyto účely v rozpočtu počítat,“ upřesnil.

Podle Válka to umožní poskytovatelům zdravotní péče plánování v delším než ročním horizontu. „Čtyři roky říkám, že každoroční dohodovací řízení není dobrým modelem,“ dodal Válek. Vláda má v programovém prohlášení, že by mohly být platby nastavované ve tříletých cyklech.

VZP návrh podporuje

Podle ředitele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka návrh umožňuje rozumné tempo růstu úhrad za zdravotní péči. Ve středu ho projedná vláda, schválit ho musí i sněmovna.

Podle výhledu, který ministři představili, založeného na ekonomických predikcích, by měly být příjmy zdravotního pojištění v roce 2023 ve výši 458,7 miliardy korun, z čehož bude 139,7 miliardy korun platba za státní pojištěnce.

V roce 2024 by mělo jít o 477,1 miliardy korun a 145,9 miliardy od státu a v roce 2025 o 493,1 miliardy korun a 148,8 miliardy od státu. Z výhledu tak vychází měsíční platba v roce 2024 na 1959 korun a v roce 2025 na 1998 korun. „Jsou to predikce, ale predikce ministerstva financí jsou poměrně kvalifikované, takže se s tím dá počítat,“ doplnil Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vysoké školy dostanou miliardy na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vláda ve středu schválila vysokým školám 12,8 miliardy korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů na období dvanácti let. Do roku 2037 by tak mělo přibýt více než 22 tisíc absolventů těchto oborů, zejména zdravotních sester. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
14:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Valorizace penzí kompenzuje růst cen, říká Jurečka. Juchelka kritizuje její úpravu

Zvýšení důchodů plně kompenzuje zdražování, protože se valorizuje o inflační nárůst, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě o výši penzí a jejich růstu. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Aleše Juchelky (ANO) je ale zároveň nárůst jen o jednu třetinu růstu reálných mezd nedostačující, dříve šlo o polovinu. V Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou hosté hovořili také o důchodové reformě a nezaměstnanosti.
před 6 hhodinami

Až čtvrtinu klientů tvoří cizinci, hlásí makléři. Kupují i byty na sídlištích

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.
před 12 hhodinami

Jednání Tokia s USA o clech se zadrhla. Soul věří, že si Trumpa získá

Písemnou informaci o výši plošných cel zaváděných od srpna obdrželo od Spojených států celkem čtrnáct převážně afrických a asijských zemí. Mezi nimi jsou i američtí spojenci jako Japonsko a Jižní Korea, jimž hrozí tarif 25 procent. V případě Tokia se vyjednávání zasekla na samostatných clech na auta, z nichž prezident USA nechce ustoupit. Soul pak věří, že si šéfa Bílého domu získá díky technologiím a spolupráci v loďařském průmyslu, o kterou projevil zájem. O něco náročnější vyjednávání Washington podle analytiků vede s Pekingem.
před 21 hhodinami

Rada EU aktivovala výjimku z rozpočtových pravidel kvůli obraně

Rada Evropské unie aktivovala takzvanou národní výjimku z Paktu stability a růstu kvůli zvýšení výdajů na obranu pro patnáct zemí, včetně České republiky. Rada, která zastupuje členské státy, o tom v úterý informovala v tiskové zprávě po zasedání ministrů financí a hospodářství sedmadvacítky.
včera v 16:00

Zdechovský a Dostál se přeli o kauze textových zpráv Von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí návrhu na vyslovení nedůvěry. Důvodem je nezveřejněná SMS komunikace s šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Návrh, o kterém se má hlasovat ve čtvrtek 10. července, přichází v době, kdy Komise jedná se Spojenými státy o clech. Otázka důvěry se stala tématem ostré výměny mezi dvěma českými europoslanci – Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) a Ondřejem Dostálem (Stačilo!) v pořadu Události, komentáře, moderovaném Martinem Řezníčkem.
včera v 14:57

EU schválila vstup Bulharska do eurozóny

Členské státy EU prostřednictvím ministrů financí v Bruselu definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Dříve v úterý ho drtivou většinou podpořili poslanci Evropského parlamentu (EP). Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
včeraAktualizovánovčera v 14:24
Načítání...