České firmy příští rok očekávají růst ekonomiky i přetrvávající rizika

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

„Firmy rok 2022 vyhlížejí navzdory aktuálním problémům poměrně optimisticky. Čekáme, že přinese zrychlení tempa ekonomického oživení zhruba na úrovni čtyř procent. Poptávka by měla dále růst a některé aktuální bariéry se budou postupně zmírňovat, ale do příštího roku se ještě bezpochyby přelijí. Převládají podniky, které očekávají růst zakázek i zisku,“ konstatuje analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Podle poslední prognózy Hospodářské komory vzroste české HDP v příštím roce o 4,3 procenta. Křehký hospodářský růst ale bude v inflačním prostředí, které se léta české ekonomice vyhýbalo, záviset na předvídatelné měnové politice centrální banky a rozumné rozpočtové politice vlády, upozornil mluvčí komory Miroslav Diro. Mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci, dodal.

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš považuje růst kolem tří procent za realističtější. Reálné mzdy podle něj dál porostou, ale nižším tempem než dosud. Připomněl, že jej nežene produktivita, ale nedostatek pracovníků.

„Výkonnost českých firem ovlivní řada faktorů. Pokud vláda zavede nová či přísnější restriktivní opatření proti šíření covidu-19, může to být pro řadu firem a malých podnikatelů, kteří již nyní balancují na hraně ekonomického přežití, likvidační,“ upozornila Radomíra Harantová z Unie malých a středních podniků.

Firmy podle ní vyčkávají, jak se situace bude vyvíjet. Většina z nich se obává platební neschopnosti, nízkého odbytu, vyčerpání zásob a nestability dodavatelského řetězce, politických překážek a zvyšujících se cen vstupů.

Rizika trvají

Firmám teď podle Čížka nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů. Rychle rostoucí náklady podniky často nemohou přímo ani rychle promítnout do cen už nasmlouvaných zakázek. Rostoucí náklady tak snižují ziskovost části českých podniků.

Další rizika jsou spojena například s vývojem pandemie či rychlostí stabilizace dodávek některých vstupů na světových trzích, dodal. Jaroš pro výkonnost v porovnání s minulými lety vidí jako nejzásadnější vývoj cen energií.

Mezi podnikateli panují podle Harantové velké obavy, že i nová vláda může mít tendence ještě více zpřísnit daňový režim, aby získala více peněz do státního rozpočtu. Všichni podnikatelé vědí, že problémem nejsou pouze vysoké daně, ale i způsob jejich výběru. Příliš dlouhé zadržování vratek DPH a vysoké zálohy na daně komplikují firemní cash-flow.

Na globální úrovni bude klíčovým faktorem, a to zejména pro firmy působící v průmyslu a výrobě, otázka stability dodavatelských řetězců a dopady energetické krize, podotkla.

„Hlavním problémem podnikatelského sektoru zůstávají vysoké ceny surovin a energií, nefunkční a drahá mezinárodní logistika a dlouhodobě i chybějící zaměstnanci. Teprve v roce 2022 se České republice podaří vrátit se na ekonomickou úroveň dosaženou před pandemií, ovšem s nejvyšší inflací za posledních třináct let,“ komentuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 5 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 5 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 7 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...