České firmy příští rok očekávají růst ekonomiky i přetrvávající rizika

Růst tuzemské ekonomiky v příštím roce dosáhne čtyř procent, mzdy reálně porostou, odhadují zaměstnavatelské svazy. Největší obavy mají české firmy z rychle rostoucích cen materiálu polotovarů a energie, nestabilních dodávek a vývoje pandemie.

„Firmy rok 2022 vyhlížejí navzdory aktuálním problémům poměrně optimisticky. Čekáme, že přinese zrychlení tempa ekonomického oživení zhruba na úrovni čtyř procent. Poptávka by měla dále růst a některé aktuální bariéry se budou postupně zmírňovat, ale do příštího roku se ještě bezpochyby přelijí. Převládají podniky, které očekávají růst zakázek i zisku,“ konstatuje analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Podle poslední prognózy Hospodářské komory vzroste české HDP v příštím roce o 4,3 procenta. Křehký hospodářský růst ale bude v inflačním prostředí, které se léta české ekonomice vyhýbalo, záviset na předvídatelné měnové politice centrální banky a rozumné rozpočtové politice vlády, upozornil mluvčí komory Miroslav Diro. Mzdy i v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes relativně vyšší inflaci, dodal.

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš považuje růst kolem tří procent za realističtější. Reálné mzdy podle něj dál porostou, ale nižším tempem než dosud. Připomněl, že jej nežene produktivita, ale nedostatek pracovníků.

„Výkonnost českých firem ovlivní řada faktorů. Pokud vláda zavede nová či přísnější restriktivní opatření proti šíření covidu-19, může to být pro řadu firem a malých podnikatelů, kteří již nyní balancují na hraně ekonomického přežití, likvidační,“ upozornila Radomíra Harantová z Unie malých a středních podniků.

Firmy podle ní vyčkávají, jak se situace bude vyvíjet. Většina z nich se obává platební neschopnosti, nízkého odbytu, vyčerpání zásob a nestability dodavatelského řetězce, politických překážek a zvyšujících se cen vstupů.

Rizika trvají

Firmám teď podle Čížka nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů. Rychle rostoucí náklady podniky často nemohou přímo ani rychle promítnout do cen už nasmlouvaných zakázek. Rostoucí náklady tak snižují ziskovost části českých podniků.

Další rizika jsou spojena například s vývojem pandemie či rychlostí stabilizace dodávek některých vstupů na světových trzích, dodal. Jaroš pro výkonnost v porovnání s minulými lety vidí jako nejzásadnější vývoj cen energií.

Mezi podnikateli panují podle Harantové velké obavy, že i nová vláda může mít tendence ještě více zpřísnit daňový režim, aby získala více peněz do státního rozpočtu. Všichni podnikatelé vědí, že problémem nejsou pouze vysoké daně, ale i způsob jejich výběru. Příliš dlouhé zadržování vratek DPH a vysoké zálohy na daně komplikují firemní cash-flow.

Na globální úrovni bude klíčovým faktorem, a to zejména pro firmy působící v průmyslu a výrobě, otázka stability dodavatelských řetězců a dopady energetické krize, podotkla.

„Hlavním problémem podnikatelského sektoru zůstávají vysoké ceny surovin a energií, nefunkční a drahá mezinárodní logistika a dlouhodobě i chybějící zaměstnanci. Teprve v roce 2022 se České republice podaří vrátit se na ekonomickou úroveň dosaženou před pandemií, ovšem s nejvyšší inflací za posledních třináct let,“ komentuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Místo sklizně papírování a omezení výsadby. Farmáři tepou nový systém dohodářů

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.
před 9 hhodinami

Většina Čechů chce do penze nejpozději v šedesáti, nespoří si ale dost

Více než polovina Čechů by chtěla do důchodu nejpozději v šedesáti letech, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Jenže s rostoucí délkou dožití by to pro lidi znamenalo i třicet let života s omezeným příjmem. Na tento aspekt se však podle finančníků budoucí senioři nepřipravují dostatečně.
před 9 hhodinami

Česko podepsalo smlouvu na dostavbu Dukovan

Finální dohody k dostavbě Dukovan byly podepsány, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Stavět je bude korejská KHNP. Nejvyšší správní soud (NSS) dříve ve středu zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo kontrakt podepsat. Šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v reakci na to řekl, že otevřené okno příležitosti je nutné využít.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 23 hhodinami

Meziroční inflace v květnu zrychlila na 2,4 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z 1,8 procenta v dubnu, kdy byla nejnižší za sedm let. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,5 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O konečné hodnotě bude ČSÚ informovat v úterý 10. června, v předchozích měsících pokaždé svůj předběžný odhad potvrdil.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Trump zvýšil clo na dovoz oceli a hliníku na padesát procent

Americký prezident Donald Trump v úterý večer místního času podepsal exekutivní příkaz, kterým se od středy zvyšuje clo na dovoz oceli a hliníku do Spojených států na padesát procent ze současných 25 procent. Opatření platí pro všechny země světa kromě Británie, která v květnu uzavřela s USA obchodní dohodu, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 12:44

Průměrná mzda vzrostla na téměř 47 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
včeraAktualizovánovčera v 12:35

OECD snížila výhled růstu světové i české ekonomiky, zejména kvůli clům

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu světové ekonomiky, organizace nyní předpokládá, že v letošním i příštím roce dosáhne 2,9 procenta. V březnu OECD letošní růst odhadovala na 3,1 procenta, zatímco na příští rok předpovídala tříprocentní růst. Snížila i odhad růstu české ekonomiky, na letošní rok na 1,9 procenta, na příští rok na 2,2 procenta.
3. 6. 2025Aktualizováno3. 6. 2025
Načítání...