Zahraniční obchod Česka v červnu skončil po dvanácti měsících, kdy byl v přebytku, ve schodku. Činil 6,9 miliardy korun, což byl meziročně o 40,9 miliardy horší výsledek. Za propadem stál vývoz, který rostl výrazně pomaleji než dovoz. Negativně se na výsledku podepsal i meziroční pokles přebytku obchodu s auty. Vyplynulo to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ), který také zveřejnil data o průmyslu a stavebnictví.
Zahraniční obchod Česka skončil po roce ve schodku. Vývoz rostl pomaleji než dovoz
„Zahraniční obchod se zbožím za červen skončil v červených číslech. Zápornou měsíční obchodní bilanci registrujeme vůbec poprvé v tomto roce, čímž byla přerušena i rekordní posloupnost dvanácti po sobě jdoucích přebytkových bilancí,“ uvedl k červnovému výsledku zahraničního obchodu vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Přebytek obchodu s motorovými vozidly meziročně klesl o 10,1 miliardy korun. Zároveň se dál prohloubil o 8,1 miliardy korun deficit obchodu s ropou a zemním plynem, o 6,9 miliardy byl schodek vyšší i u obchodování se základními kovy a o 3,6 miliardy s chemickými látkami.
Naopak kladný vliv na saldo obchodování České republiky s cizinou měl přebytek bilance u produktů souvisejících s odpady, který byl meziročně vyšší o 2,1 miliardy. O 1,6 miliardy vyšší byl rovněž přebytek u obchodu s dřevem a dřevěnými výrobky.
Obchod se státy Evropské unie skončil v červnu v plusu 51,4 miliardy korun, ve srovnání s loňským měsícem tak byl o 16,1 miliardy nižší. Největší pokles aktiva zaznamenali statistici v obchodě s Německem, kde se snížilo o 8,5 miliardy korun, a s Nizozemskem, kde bylo meziročně nižší o 3,5 miliardy. O 2,5 miliardy se pak prohloubil deficit obchodování s Polskem.
U obchodování se státy mimo EU se schodek zvětšil o 24,5 miliardy na 56,4 miliardy Kč. Přechodem z aktiva do pasiva se o 7,3 miliardy korun zhoršila bilance obchodu s Ruskem a o 2,7 miliardy korun s Tureckem. Deficit obchodu s Čínou se prohloubil o 4,5 miliardy korun, doplnili statistici.
Průmysl zpomalil růst, zakázek přibylo
Průmyslová produkce v červnu zpomalila meziroční růst na 11,4 procenta z květnových 25,3 procenta. Hodnota nových zakázek byla vyšší o 22,8 procenta. Výsledky jsou stále ovlivněné epidemií koronaviru, která průmysl loni výrazně omezila. Ve srovnání s letošním květnem rostla průmyslová výroba o procento.
„Dvouciferný meziroční nárůst produkce průmyslu byl ještě ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Produkce českého průmyslu v prvním pololetí roku 2021 byla o 15 procent vyšší než před rokem a dosáhla předcovidové úrovně,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Červnový meziroční růst nejvíce ovlivnila výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, která se zvýšila o 21 procent. Meziročně byla produkce aut o sedm procent vyšší, více se vyráběly i pryžové a plastové výrobky. Nicméně meziměsíčně se automobilová výroba podruhé v řadě snížila, podobně jako některá jiná odvětví ji brzdí nedostatek zdrojů a růst cen.
Nové zakázky ze zahraničí se v červnu zvýšily o 20,5 procenta, zatímco tuzemské vzrostly o 27,9 procenta. V případě automobilového průmyslu byly zakázky letos vyšší o 18 procent, ve slévárenství a hutním zpracování kovů se zvedly téměř dvojnásobně, výroba kovových konstrukcí zaznamenala růst bezmála o třetinu. Meziroční pokles zakázek eviduje výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, menší zájem je rovněž o farmaceutické produkty a oděvy.
Průmyslová výroba je ale i přes zpomalený růst už nad úrovní dosahovanou před pandemií, tedy konkrétně nad úrovní roku 2019, upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Průmysl je tak prvním odvětvím, kterému se z covidového šoku podařilo zcela vymanit. Podle statistika společnosti Deloitte Davida Marka by stoupající domácí i zahraniční poptávka měla táhnout růst i v dalších měsících.
Stavební výroba meziročně dále rostla
Stavební výroba v Česku v červnu meziročně dále rostla, růst zrychlila na 7,9 procenta. V květnu po více než rok trvajícím propadu rostla o 5,8 procenta. V červnu si pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, polepšilo meziročně o 8,3 procenta a produkce inženýrského stavitelství, které zahrnuje třeba stavby silnic a železnic, stoupla o 6,9 procenta. Meziměsíčně zůstala v červnu stavební produkce na stejné úrovni.
„Stavební produkce v červnu navázala na dobrý květnový výsledek. Lépe si opět vedlo pozemní stavitelství, které se na rozdíl od inženýrských staveb porovnávalo s nižší srovnávací základnou,“ přiblížil Matějka.
V červnu vydaly stavební úřady 8232 stavebních povolení, meziročně o 4,9 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 44,3 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla zhruba o polovinu.
Počet zahájených bytů byl v červnu meziročně vyšší o 54,7 procenta, bylo jich 4246. „V bytových domech rostl počet zahájených bytů téměř čtyřnásobně, když bylo zahájeno větší množství projektů napříč republikou, zejména v Praze, Libereckém a Jihomoravském kraji,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová. V rodinných domech stoupl počet zahájených bytů o 9,2 procenta.
Počet dokončených bytů v červnu meziročně klesl o 8,5 procenta na 2251 bytů. V rodinných domech byl pokles zhruba pětinový, naopak v bytových domech počet dokončených bytů o více než dvě pětiny vzrostl.
„Produkce ve stavebnictví tentokrát v meziměsíčním srovnání stagnovala. Ale i to stačilo na téměř osmiprocentní nárůst ve srovnání s loňským červnem,“ uvedl analytik ČSOB Dufek. Dle ekonoma Komerční banky Michala Brožky je výsledek za první polovinu roku relativně příznivý a indikuje pro letošek růst. To je s ohledem na předchozí ekonomický šok pozitivní vývoj, míní Brožka.
Podle generálního ředitele prodejce stavebnin Xella pro Česko a Slovensko Petera Markoviče je české stavebnictví silný a robustní sektor, cesta na předcovidové úrovně ale bude dlouhá. „Největším problémem byl nedostatek zahraničních manuálních pracovníků, který přetrvává i rok a půl po začátku epidemie. V posledních měsících také prudce rostou ceny dovážených stavebních materiálů.“