Irský ministr: Dluhy? Řekové by se od nás mohli učit

Praha – Irsko se stejně jako Řecko ocitlo během finanční krize na ekonomickém dně, stejně jako Řecko si muselo půjčit a zavést rozsáhlé reformy a škrty. Přesto jsou na tom Irové dnes mnohem lépe, jejich ekonomika roste a už před rokem a půl opustili záchranný program. V čem by se u nich mohli Řekové inspirovat? Na to odpovídal irský ministr pro podnikání Gerald Nash jako host Ekonomiky ČT24.

Irsko si půjčilo od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Kolik v tuto chvíli vaší zemi ještě chybí, aby splatila tuto půjčku?

Zbývá nám ještě mnoho miliard. Irské ekonomice se v posledních dvou třech letech velice dařilo kvůli reformám, které jsme zavedli od roku 2010, obzvláště mezi lety 2010 a 2013. Tam jsme byli opravdu v pozici, kdy nám mohla pomoci už jen trojka, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Nikdo jiný nám nechtěl půjčit, protože to bylo drahé. Mezinárodní trhy by nám už nepůjčily.

Ale my jsme opravdu na velice pozitivní trajektorii. Máme velmi dobrý růst HDP a myslím, že se také blížíme za ty dva roky k plné zaměstnanosti. Irové museli v posledních letech hodně obětovat, ale protože jsme dokázali dobře restrukturalizovat naši ekonomiku a naše banky, tak si myslím, že jsme ve velice dobré situaci, kterou můžeme dále zlepšovat.

Nahrávám video

Jak z pohledu země, která právě své půjčky splácí, pohlížíte na Řecko? Mezinárodní měnový fond i parlament potvrzují, že země se blíží bankrotu, a Řekové přesto spoléhají na další dohodu s věřiteli.

Irská vláda a irský lid samozřejmě v mnohém s Řeky soucítí. Samozřejmě někteří tu situaci, ve které se Řecko aktuálně nachází, popisují jako humanitární krizi. A my je podporujeme a chápeme problémy, které mají. Ale na druhou stranu musíme také říct, že řecká vláda musí zareagovat tím, že bude restrukturalizovat a že bude měnit své postupy. A nemyslím si, že by se měli nadále spoléhat jen na pomoc, protože se na ni spoléhali už v minulosti. A myslím, že irská vláda může v mnohém poskytnout také modely toho, jak postupovat a jak ochránit sociální služby.

Myslím, že v mnohém se určitě řecká vláda může v tom aktuálním kontextu učit z toho, co jsme udělali my. Na druhou stranu, jak si to řecká vláda a Řecko udělá, tak to je samozřejmě na nich. Nicméně už to trvá dlouho a čas ubývá.

Buďme tedy konkrétní, alespoň ve stručnosti, jaká úsporná opatření by třeba vaše země mohla doporučit Řecku v tuto chvíli?

Není samozřejmě na irské vládě ani na mně jako členovi irské vlády, aby něco konkrétního doporučoval řecké vládě. Ale celkově bychom řekli, že my jsme opravdu dokázali Irsko vrátit zpátky na ideální trasu. Irsko je teď jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik v Evropě a dokázali jsme ochránit nemocnice, sociální systém i státní zaměstnance.

Ale na druhou stranu celá řada lidí přišla o svou práci, o svoje zaměstnání. Bez toho to nejde. Je to samozřejmě na Řecku a na tamních individuálních opatřeních, která budou chtít zavést. Ale myslím, že zpráva od evropských lídrů je jednoznačná. Je třeba restrukturalizovat, je třeba změnit celý řecký systém zaměstnávání. Jaké už budou individuální kroky, tak to si jim opravdu netroufám doporučovat. Obecně si ale myslím, že se můžou podívat na některá rozhodnutí, která uskutečnila irská vláda v posledních letech.

Irsko a finanční krize

V roce 2008 přestaly domácnosti zvládat své úvěry a státu kvůli nízkým daním scházely peníze. O rok později se HDP propadl o 10 procent. Vláda tehdy vydala na záchranu šesti hlavních bank v zemi 45 miliard eur. V roce 2010 muselo Irsko požádat EU a Mezinárodní měnový fond o půjčku ve výši 85 miliard eur. V rámci dohodnuté pomoci se země zavázala k rozsáhlým reformám a škrtům. V roce 2013 Irsko opustilo záchranný program a vstoupilo na volný finanční trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 9 hhodinami

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 10 hhodinami

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:39‌‌

VideoNové zakázky kolem Dukovan jsou šancí pro české firmy

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.
včera v 06:30‌‌

VideoČeši dál preferují diesely, počet elektromobilů ale roste

Česko i podle nejnovějších evropských dat zůstává na prvním místě v celé Evropské unii v prodeji nových aut s naftovými motory. Diesely představují skoro osmnáct procent registrací, zatímco unijní průměr je sedm. I automobilky v Česku přitom vyrábějí čím dál víc elektromobilů. Stoupá ale i počet registrovaných nových elektrifikovaných vozidel. Přispívají k tomu i čínské značky – se zhruba dvojnásobným nárůstem. Některé sázejí hlavně na hybridní pohon.
včera v 06:00‌‌

Resort zdravotnictví chce přidávat sestrám. Nemocnice ukazují na chybějící peníze

Až šest tisíc měsíčně navíc pro začínající sestry. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by si ve státních nemocnicích měli příští rok polepšit hlavně lidi z nelékařských profesí na startu kariéry. Odbory ale upozorňují, že řada krajských a regionálních zařízení na to nebude mít, protože úhradová vyhláška hlavně u těch menších nepočítá s dostatečným navýšením příjmů. Šéf resortu chce, aby pojišťovny nevydávaly víc peněz, než vyberou, a nemusely dál sahat do rezerv.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.