Průzkum: Více zaměstnavatelů bude propouštět než nabírat

Čeští zaměstnavatelé plánují ve třetím čtvrtletí roku více nabírat nové zaměstnance, ale ještě větší počet jich bude propouštět. Celkově jsou pesimističtější než na začátku krize v roce 2009. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku. Průzkum se uskutečnil v dubnu v době opatření v souvislosti se šířením nákazy koronavirem.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu deset procent zaměstnavatelů, naopak 14 procent očekává snižování jejich počtu. Na 68 procent oslovených firem uvedlo, že během třetího čtvrtletí změnu nechystá. Čistý index trhu práce tak činí minus čtyři procenta. V předchozím čtvrtletí to bylo plus pět procent. 

„V důsledku epidemie se ekonomika na tři měsíce zmrazila. Začalo se sice propouštět, což se projevilo na mírném nárůstu zaměstnanosti, ale většina firem spíše vyčkávala s využitím státních programů na zachování zaměstnanosti. Nyní se teprve ukáže, v jakém stavu budou jejich trhy po skončení nouzového stavu. Na trhu práce nyní nastanou velké přesuny mezi firmami a jednotlivými sektory,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Část firem podle ní nabírá nové zaměstnance, aby nahradila zahraniční zdroje pracovníků. Některé firmy nenajdou v Česku za zahraniční specialisty, řemeslníky, techniky a mechaniky náhradu a musí posouvat dodací lhůty svých výrobků a služeb, jako se děje například ve stavebnictví.

Zaměstnavatelé malých společností a mikropodniků hlásí nejslabší náborové plány s čistým indexem trhu práce minus pět procent. Střední podniky vykazují index minus tři procenta a zaměstnavatelé ve velkých podnicích hlásí minus dvě procenta.

Nejméně se bude nabírat v oblasti stravování a ubytování

Nejslabší náborové plány hlásí odvětví ubytování a stravování s pesimistickým indexem minus 19 procent (deset procent nabírá a 29 procent propouští). Slabé náborové aktivity dále hlásí finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům s indexem minus osm procent a zpracovatelský průmysl s minus šesti procenty.

Utlumené náborové aktivity má velkoobchod a maloobchod s minus dvěma procenty a stavebnictví s nulou. Zaměstnavatelé v ostatní výrobě mají jediný plusový index tři procenta.

Nejpesimističtější je region Praha s indexem minus 15 procent. Stagnující trh práce očekávají zaměstnavatelé v Čechách s minus dvěma procenty. Morava hlásí plus tři procenta. V porovnání s předchozím čtvrtletím všechny tři regiony hlásí zhoršení náborového prostředí. Největší propad vykazuje Praha o 22 procentních bodů. Index v Čechách oslabil o pět procentních bodů a na Moravě o tři procentní body.

Zaměstnavatelé ve 35 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí snižovat počet pracovních sil, aktivní náborové prostředí očekávají zaměstnavatelé v sedmi zemích a stagnující trh práce v jedné.

Nejsilnější trh práce očekávají zaměstnavatelé v Japonsku, Indii, Číně, USA a na Tchaj-wanu, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Singapur, Kostarika, Kolumbie, Peru a Jižní Afrika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 8 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...