Česko má schválený první operační program

Evropská komise České republice schválila první operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 až 2020. A připomněla, že rozpočet programu dosahuje osmi miliard eur (asi 216 miliard korun). Zhruba 4,3 miliardy eur (přes 116 miliard korun) bude poskytnuto z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Dobrá zpráva pro podnikatele, firmy, vědecké pracovníky, univerzity i pro rozvoj informačních technologií: Česko má schválen první operační program, na základě kterého budou moci získávat evropské dotace. Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že jakmile budou zveřejněny první výzvy, může celý proces čerpání eurodotací odstartovat.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), pod jehož resort schválený operační program spadá, uvedl, že už zítra budou zveřejněná na webu první avíza k čerpání první vlny jedenácti výzev. „Zájemci tak dostanou veškeré informace k tomu, jak připravit své projekty a správně vyplnit žádosti o dotace, které začneme přijímat již začátkem června,“ uvedl Mládek. Zároveň zdůraznil, že věří, že do té doby bude také funkční monitorovací systém evropských fondů MS2014+. Ten je klíčový pro to, aby se eurodotace mohly začít čerpat a který kvůli negativním závěrům auditu bude hrazen ze státního rozpočtu, namísto z prostředků EU.

Operační programy pro období 2014–2020

  • Zaměstnanost (ministerstvo práce a sociálních věcí)
  • Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství)
  • Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí)
  • Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ministerstvo průmyslu a obchodu)
  • Doprava (ministerstvo dopravy)
  • Integrovaný regionální operační program (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Rybářství (ministerstvo zemědělství)
  • Technická pomoc (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Praha – pól růstu ČR (magistrát hlavního města Prahy)

Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz.

Česká republika přichystala na programovací období 2014 až 2020 celkem devět operačních programů, ve kterých bude k dispozici 23,85 miliardy eur (asi 660 miliard korun). Ve vyjednávání nových programů ale nabrala země výrazný skluz – ani rok a čtvrt po zahájení dotačního období stále nefungují. Důvodem byl dlouho chybějící služební zákon a špatně nastavená legislativa týkající se hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).

S výjimkou jediného poslala vláda všechny operační programy minulý týden Evropské komisi ke schvalování a operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je tedy první, který EK schválila.

„Díky tomuto investičnímu balíčku budou moci české podniky plně využít svůj investiční potenciál a pokročit ve vývoji nových produktů, a přispět tak ke vzniku pracovních míst a k hospodářskému růstu země,“ komentovala dnešní krok eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová. Finanční prostředky nově schváleného programu mají podle tiskové zprávy komise směřovat na „podporu znalostní ekonomiky, jež přispěje ke zvýšení hospodářského růstu a produktivity“. Prioritou má být posílení výzkumných činností podniků a jejich propojení s univerzitními sítěmi.

Podle podnikatelských svazů má ale zpožděné čerpání už teď některé negativní dopady. „V ostatních státech Evropské unie už tyto výzvy byly schváleny a běží, čerpá se, tudíž naše konkurenceschopnost na evropském trhu je tím omezená,“ tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

OPPIK
Zdroj: ČT24

Mezi očekávané výsledky patří granty pro více než 1970 firem, vznik dvanácti tisíc pracovních míst v malých a středních podnicích, 600 nových přihlášek na ochranu práv duševního vlastnictví, ale také roční snížení emisí skleníkových plynů o třista tisíc tun CO2 a vyšší uplatnění nízkouhlíkových technologií.

Podle několika zdrojů z Evropské komise a diplomacie by další programy mohly být schváleny zřejmě ještě do poloviny května. Nejblíže k tomu mají operační programy Životní prostředí a Zaměstnanost.

Čerpání peněz z fondů EU však může ještě oddálit poslední audit monitorovacího systému, v němž se mají žádosti o dotace přijímat. Podle auditorů ministerstva financí tendr za několik stovek milionů korun provázelo množství chyb. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zakázku vypsalo, audit označilo za neprofesionální. Vláda v pondělí nicméně rozhodla, že zaplatí případné korekce, jejichž uložení závěrečná zpráva Evropské komisi navrhuje ze státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 14 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.