Česko má schválený první operační program

Evropská komise České republice schválila první operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 až 2020. A připomněla, že rozpočet programu dosahuje osmi miliard eur (asi 216 miliard korun). Zhruba 4,3 miliardy eur (přes 116 miliard korun) bude poskytnuto z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Dobrá zpráva pro podnikatele, firmy, vědecké pracovníky, univerzity i pro rozvoj informačních technologií: Česko má schválen první operační program, na základě kterého budou moci získávat evropské dotace. Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že jakmile budou zveřejněny první výzvy, může celý proces čerpání eurodotací odstartovat.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), pod jehož resort schválený operační program spadá, uvedl, že už zítra budou zveřejněná na webu první avíza k čerpání první vlny jedenácti výzev. „Zájemci tak dostanou veškeré informace k tomu, jak připravit své projekty a správně vyplnit žádosti o dotace, které začneme přijímat již začátkem června,“ uvedl Mládek. Zároveň zdůraznil, že věří, že do té doby bude také funkční monitorovací systém evropských fondů MS2014+. Ten je klíčový pro to, aby se eurodotace mohly začít čerpat a který kvůli negativním závěrům auditu bude hrazen ze státního rozpočtu, namísto z prostředků EU.

Operační programy pro období 2014–2020

  • Zaměstnanost (ministerstvo práce a sociálních věcí)
  • Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství)
  • Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí)
  • Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ministerstvo průmyslu a obchodu)
  • Doprava (ministerstvo dopravy)
  • Integrovaný regionální operační program (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Rybářství (ministerstvo zemědělství)
  • Technická pomoc (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Praha – pól růstu ČR (magistrát hlavního města Prahy)

Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz.

Česká republika přichystala na programovací období 2014 až 2020 celkem devět operačních programů, ve kterých bude k dispozici 23,85 miliardy eur (asi 660 miliard korun). Ve vyjednávání nových programů ale nabrala země výrazný skluz – ani rok a čtvrt po zahájení dotačního období stále nefungují. Důvodem byl dlouho chybějící služební zákon a špatně nastavená legislativa týkající se hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).

S výjimkou jediného poslala vláda všechny operační programy minulý týden Evropské komisi ke schvalování a operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je tedy první, který EK schválila.

„Díky tomuto investičnímu balíčku budou moci české podniky plně využít svůj investiční potenciál a pokročit ve vývoji nových produktů, a přispět tak ke vzniku pracovních míst a k hospodářskému růstu země,“ komentovala dnešní krok eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová. Finanční prostředky nově schváleného programu mají podle tiskové zprávy komise směřovat na „podporu znalostní ekonomiky, jež přispěje ke zvýšení hospodářského růstu a produktivity“. Prioritou má být posílení výzkumných činností podniků a jejich propojení s univerzitními sítěmi.

Podle podnikatelských svazů má ale zpožděné čerpání už teď některé negativní dopady. „V ostatních státech Evropské unie už tyto výzvy byly schváleny a běží, čerpá se, tudíž naše konkurenceschopnost na evropském trhu je tím omezená,“ tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

OPPIK
Zdroj: ČT24

Mezi očekávané výsledky patří granty pro více než 1970 firem, vznik dvanácti tisíc pracovních míst v malých a středních podnicích, 600 nových přihlášek na ochranu práv duševního vlastnictví, ale také roční snížení emisí skleníkových plynů o třista tisíc tun CO2 a vyšší uplatnění nízkouhlíkových technologií.

Podle několika zdrojů z Evropské komise a diplomacie by další programy mohly být schváleny zřejmě ještě do poloviny května. Nejblíže k tomu mají operační programy Životní prostředí a Zaměstnanost.

Čerpání peněz z fondů EU však může ještě oddálit poslední audit monitorovacího systému, v němž se mají žádosti o dotace přijímat. Podle auditorů ministerstva financí tendr za několik stovek milionů korun provázelo množství chyb. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zakázku vypsalo, audit označilo za neprofesionální. Vláda v pondělí nicméně rozhodla, že zaplatí případné korekce, jejichž uložení závěrečná zpráva Evropské komisi navrhuje ze státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 12 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...