Silnici R4 pomůžou postavit soukromé peníze

Praha – PPP projekty, kdy státu pomáhá soukromý kapitál, by podle ministerstva dopravy měly odstartovat už letos. Nejvíce připravená je výstavba zbývajících 32 kilometrů rychlostní silnice R4 směřující z Prahy do Příbrami a dále do Strakonic. Šéf resortu Dan Ťok dnes řekl, že úřad má v plánu zahájit předkvalifikaci pro soukromé koncesionáře do konce tohoto roku, aby napřesrok už spustil standardní výběrové řízení.

S PPP, tedy Public Private Partnership, projekty ministerstvo počítá i u dokončení rychlostních silnic R4 a R7 vedoucí z Prahy do Chomutova. Náklady na jejich dostavbu úřad vyčíslil na 7,5 miliardy korun v případě R4 a zhruba devět miliard korun v případě R7. V jejich případě totiž nemůže stát počítat s nějakým větším obnosem peněz z evropských dotací, protože nejde o prioritní transevropské silniční sítě. Jinak je tomu ale například u výstavby železničního spojení mezi Prahou a letištěm. I zde se dříve hovořilo o případném PPP projektu, ale dnes už ministerstvo o využití soukromého kapitálu neuvažuje. Může ji totiž spolufinancovat z evropských peněz, vysvětlil ministr.

Náměstek Tomáš Čočka k tomu dodal, že resort nemá při výstavbě těchto komunikací problém s nedostatkem peněz. Od spolupráce se soukromníky si ale slibuje přidanou hodnotu v podobě rychlejší a kvalitnější výstavby a následně odpovědnější správy hotových komunikací. PPP projekty fungují tak, že namísto státu komunikaci postaví soukromý investor, který následně od státu dostává peníze za to, že ji provozuje a udržuje v chodu.

Pro výstavbu nových úseků 84 kilometrů dlouhé R4 má resort dopravy k dispozici všechna územní rozhodnutí, v současnosti pracuje na výkupu pozemků a dokumentech pro získání stavebních povolení, uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Ve srovnání s tím nemá dosud ještě R7, u které je potřeba dostavit 39 kilometrů, vyřešená všechna územní rozhodnutí. To by se mělo zvládnout do roku 2016.

Nahrávám video

„V zahraničí je to velice běžný model. V Evropě existují stovky až tisíce projektů. Česká republika je de facto jedním z posledních států Evropy, který nedokázal PPP využít v dopravní infrastruktuře. Máme tady dvě takové vlaštovky, ale v dopravní infrastruktuře se nám to zatím nepodařilo,“ uvedl prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba s tím, že oněmi vlaštovkami jsou parkovací domy v různých českých městech a depo městské hromadné dopravy v Plzni.

Odstartování projektů PPP pomohla i skutečnost, že hlavní tok dotací z EU v roce 2013 skončí. Do té doby je potřeba, aby se stát naučil při výstavbě využívat i jiné prostředky, než je standardní způsob zadávání výstavby, jako je tomu dnes, doplnil Čoček.

O PPP projektech se nemluví poprvé

Už dříve zde bylo několik návrhů na PPP projekt v případě českých silnic a dálnic. Ze všeho ale nakonec sešlo. „Historicky je důvod ten, že se nenašla osoba, dostatečný politický vizionář, který by se myšlenky zhostil a model by prosazoval. Už v roce 2004 tady vzniklo PPP centrum, které mělo za úkol tyto projekty v České republice zahájit. Z mého pohledu zde nebyla politická objednávka na to, aby tady tento model fungoval,“ míní Janeba.

Podle ministerstva ale například u silnice R37 nebo u části jihočeské D3, kde se právě PPP projekt zvažoval, byla hlavním problémem nedostatečná připravenost projektů a v případě D3 rovněž potřeba prioritně čerpat peníze z EU. Prvky PPP má i současný systém na výběr mýtného systému, kdy soukromá společnost postavila na své náklady síť mýtných bran a po předem sjednanou dobu ji pro stát provozuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 2 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 9 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 18 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
včera v 07:46‌‌

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
20. 11. 2026Aktualizovánovčera v 07:27‌‌

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:20‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.