Zkrachovalá Viktoriagruppe, která skladovala českou naftu, musí Česku splácet dluhy

Ministerstvo financí uspělo v mezinárodním sporu s insolvenčním správcem zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe. Odvolací soud v Mnichově potvrdil, že správce musí respektovat postavení České republiky a daňové pohledávky českých orgánů budou spláceny přednostně. Česko tak bude i nadále v rámci insolvenčního řízení vystupovat jako zajištěný věřitel, informovalo ministerstvo financí.

Společnost Viktoriagruppe vyhlásila bankrot v roce 2014. Před jejím úpadkem česká finanční a celní správa zajistila své pohledávky na zaplacení daní zástavami na nemovitostech, které měla tato společnost v České republice. Správce tyto zástavy zpochybnil a obrátil se na Zemský soud v Mnichově, který měl podle žaloby nařídit, aby české zástavy vymazal.

Vrchní zemský soud v Mnichově nyní potvrdil prvoinstanční rozsudek z dubna letošního roku, podle kterého německý soud nemůže rozhodovat o zástavách, jež byly zřízeny českými správními orgány na území České republiky. Takový zásah by byl podle soudu v rozporu s principem imunity státu v mezinárodním právu a narušoval by suverénní výkon moci na českém území, uvedlo MF.

„Tato mezinárodní kauza je velmi komplikovaná, protože samotné insolvenční řízení probíhá v Německu a řídí se německým právem. Viktoriagruppe ale měla majetek a dluhy na daních i v České republice, které se řídí naším právem. Místo vedení zjevně bezúspěšných sporů bychom uvítali, kdyby insolvenční správce efektivně a hospodárně směřoval k ukončení insolvenčního řízení,“ uvedl náměstek ministryně financí pro řízení sekce právní a majetek státu Ondřej Landa.

Stát již dříve, na jaře letošního roku, uspěl u českých soudů ve sporu s insolvenčním správcem společnosti Viktoriagruppe o zhruba 75,3 milionu korun. Správce požadoval peníze za to, že Česko skladovalo v německém Krailingu naftu údajně pod cenou. Proto se domáhal doplacení rozdílu. Žaloba byla Obvodním soudem pro Prahu 5 zamítnuta v celém rozsahu, následně verdikt potvrdil Městský soud v Praze.

Po vyhlášení bankrotu se nemohla Česká republika dostat skoro dva roky k naftě za miliardu korun, kterou u firmy v Německu skladovala. Transport nafty začal v říjnu 2016, poslední vlak přijel zpět do Česka v listopadu 2017. Doprava stála 47 až 48 milionů korun.

  • Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uzavřela v roce 2004 s německou firmou Viktoriagruppe smlouvu o skladování části zásob paliv. Podle původního kontraktu firma skladovala pohonné hmoty v zásobnících v ČR. Koncem roku 2004 byla podepsána mezinárodní smlouva o skladování nouzových zásob mezi ČR a Německem.
  • V únoru 2010 byl uzavřen dodatek smlouvy, podle které mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu. Už tehdy tisk upozornil na to, že není veřejně znám vlastník Viktoriagruppe (spekulovalo se o napojení na ruský Lukoil). Firma později podle médií majetkovou strukturu sdělila SSHR.
  • Podle dodatku z roku 2010 měla Viktoriagruppe povinnost hradit SSHR náklady na pronájem prázdné nádrže v centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, což představovalo 4,9 milionu korun měsíčně. V listopadu 2012 nastoupil do čela SSHR Ondrej Páleník, který byl v roce 2018 spolu se svým předchůdcem Tomášem Perutkou obžalován kvůli uzavření nevýhodného smluvního dodatku na pronájem nádrže v Nelahozevsi firmě VG. Státní zástupce tvrdí, že muži státu způsobili škodu 49,5 milionu korun. SSHR po nich ovšem požaduje náhradu škody v celkové výši 245 milionů. Oba muži to odmítají.
  • Viktoriagruppe před časem budila v Česku pozornost v kauze zadržování českých zásob paliva v Bavorsku. V červenci 2014 kontrola ve skladu Viktoriagruppe v bavorském Kraillingu ukázala, že chybí 700 tisíc litrů nafty z českých zásob. Palivo musela firma doplnit, SSHR firmě navíc udělila půlmilionovou pokutu a snížila částku za skladování. Když v září téhož roku měly být české pobočce Viktoriagruppe kvůli dluhům na daních obstaveny účty, finanční úřad zjistil, že konta jsou prakticky prázdná. Koncem měsíce další kontrola SSHR v Kraillingu ukázala, že opět chybí část paliv, zhruba pět milionů litrů nafty.
  • V říjnu 2014 se v českých médiích objevily informace o potížích Viktoriagruppe. Server Aktuálně.cz také uvedl, že stát odváží zásoby z českých skladů Viktoriagruppe do státního podniku Čepro (pohonné hmoty tam byly přemístěny do listopadu 2014). V prosinci 2014 pak mateřská společnost Viktoriagruppe na sebe v Německu podala insolvenční návrh. Před úpadkem česká finanční a celní správa zajistila své pohledávky na zaplacení daní zástavami na nemovitostech, které měla tato společnost v ČR. Insolvenční správce tyto zástavy zpochybnil a obrátil se na Zemský soud v Mnichově. V pátek 18. 10. 2019 bylo oznámeno, že odvolací soud v Mnichově potvrdil, že správce musí respektovat postavení ČR a daňové pohledávky českých orgánů budou spláceny přednostně.
  • Kauza navrácení české nafty vypukla v lednu 2015, když šéf SSHR Pavel Švagr informoval, že insolvenční správce Viktoriagruppe neuznal, že nafta uložená v Kraillingu patří Česku. Po vleklé právní bitvě, jednání politiků a dohadech s konkurzním správcem se postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět do Česka. V červenci 2016 totiž SSHR podepsala s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo naftu zpět. Poslední vlak z Kraillingu vyjel koncem listopadu 2017. SSHR za dopravu zaplatila 47 až 48 milionů korun.
  • Před odjezdem posledního vlaku Švagr řekl, že chybí 6,3 milionu litrů nafty v hodnotě asi 100 milionů korun. Loni v březnu policie obvinila kvůli zmizelé naftě bývalého majitele Viktoriagruppe Petra Malého, jednatele české pobočky společnosti Lubomíra Novotného, další dva lidi a jednu firmu. Jsou stíháni kvůli podvodu, škodu policie vyčíslila na 108 milionů korun.
  • V prosinci 2017 insolvenční správce Viktoriagruppe Mirko Möllen oznámil, že chce od ČR naftu za miliardu korun vrátit, poslal SSHR předžalobní výzvu a na začátku loňského roku podal žalobu na vydání nafty. Pražský soud již loni v prosinci zamítl Möllenovu žádost na doplacení dvou milionů eur (asi 53 milionů korun) za skladování nafty v Německu a počátkem letošního dubna stát uspěl ve sporu s Möllenem o zhruba 75,3 milionu korun. Insolvenční správce požadoval peníze za to, že Česko skladovalo v německém Krailingu naftu údajně pod cenou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 22 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled