Zkrachovalá Viktoriagruppe, která skladovala českou naftu, musí Česku splácet dluhy

Ministerstvo financí uspělo v mezinárodním sporu s insolvenčním správcem zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe. Odvolací soud v Mnichově potvrdil, že správce musí respektovat postavení České republiky a daňové pohledávky českých orgánů budou spláceny přednostně. Česko tak bude i nadále v rámci insolvenčního řízení vystupovat jako zajištěný věřitel, informovalo ministerstvo financí.

Společnost Viktoriagruppe vyhlásila bankrot v roce 2014. Před jejím úpadkem česká finanční a celní správa zajistila své pohledávky na zaplacení daní zástavami na nemovitostech, které měla tato společnost v České republice. Správce tyto zástavy zpochybnil a obrátil se na Zemský soud v Mnichově, který měl podle žaloby nařídit, aby české zástavy vymazal.

Vrchní zemský soud v Mnichově nyní potvrdil prvoinstanční rozsudek z dubna letošního roku, podle kterého německý soud nemůže rozhodovat o zástavách, jež byly zřízeny českými správními orgány na území České republiky. Takový zásah by byl podle soudu v rozporu s principem imunity státu v mezinárodním právu a narušoval by suverénní výkon moci na českém území, uvedlo MF.

„Tato mezinárodní kauza je velmi komplikovaná, protože samotné insolvenční řízení probíhá v Německu a řídí se německým právem. Viktoriagruppe ale měla majetek a dluhy na daních i v České republice, které se řídí naším právem. Místo vedení zjevně bezúspěšných sporů bychom uvítali, kdyby insolvenční správce efektivně a hospodárně směřoval k ukončení insolvenčního řízení,“ uvedl náměstek ministryně financí pro řízení sekce právní a majetek státu Ondřej Landa.

Stát již dříve, na jaře letošního roku, uspěl u českých soudů ve sporu s insolvenčním správcem společnosti Viktoriagruppe o zhruba 75,3 milionu korun. Správce požadoval peníze za to, že Česko skladovalo v německém Krailingu naftu údajně pod cenou. Proto se domáhal doplacení rozdílu. Žaloba byla Obvodním soudem pro Prahu 5 zamítnuta v celém rozsahu, následně verdikt potvrdil Městský soud v Praze.

Po vyhlášení bankrotu se nemohla Česká republika dostat skoro dva roky k naftě za miliardu korun, kterou u firmy v Německu skladovala. Transport nafty začal v říjnu 2016, poslední vlak přijel zpět do Česka v listopadu 2017. Doprava stála 47 až 48 milionů korun.

  • Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uzavřela v roce 2004 s německou firmou Viktoriagruppe smlouvu o skladování části zásob paliv. Podle původního kontraktu firma skladovala pohonné hmoty v zásobnících v ČR. Koncem roku 2004 byla podepsána mezinárodní smlouva o skladování nouzových zásob mezi ČR a Německem.
  • V únoru 2010 byl uzavřen dodatek smlouvy, podle které mohla česká pobočka Viktoriagruppe začít skladovat část zásob v Německu. Už tehdy tisk upozornil na to, že není veřejně znám vlastník Viktoriagruppe (spekulovalo se o napojení na ruský Lukoil). Firma později podle médií majetkovou strukturu sdělila SSHR.
  • Podle dodatku z roku 2010 měla Viktoriagruppe povinnost hradit SSHR náklady na pronájem prázdné nádrže v centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, což představovalo 4,9 milionu korun měsíčně. V listopadu 2012 nastoupil do čela SSHR Ondrej Páleník, který byl v roce 2018 spolu se svým předchůdcem Tomášem Perutkou obžalován kvůli uzavření nevýhodného smluvního dodatku na pronájem nádrže v Nelahozevsi firmě VG. Státní zástupce tvrdí, že muži státu způsobili škodu 49,5 milionu korun. SSHR po nich ovšem požaduje náhradu škody v celkové výši 245 milionů. Oba muži to odmítají.
  • Viktoriagruppe před časem budila v Česku pozornost v kauze zadržování českých zásob paliva v Bavorsku. V červenci 2014 kontrola ve skladu Viktoriagruppe v bavorském Kraillingu ukázala, že chybí 700 tisíc litrů nafty z českých zásob. Palivo musela firma doplnit, SSHR firmě navíc udělila půlmilionovou pokutu a snížila částku za skladování. Když v září téhož roku měly být české pobočce Viktoriagruppe kvůli dluhům na daních obstaveny účty, finanční úřad zjistil, že konta jsou prakticky prázdná. Koncem měsíce další kontrola SSHR v Kraillingu ukázala, že opět chybí část paliv, zhruba pět milionů litrů nafty.
  • V říjnu 2014 se v českých médiích objevily informace o potížích Viktoriagruppe. Server Aktuálně.cz také uvedl, že stát odváží zásoby z českých skladů Viktoriagruppe do státního podniku Čepro (pohonné hmoty tam byly přemístěny do listopadu 2014). V prosinci 2014 pak mateřská společnost Viktoriagruppe na sebe v Německu podala insolvenční návrh. Před úpadkem česká finanční a celní správa zajistila své pohledávky na zaplacení daní zástavami na nemovitostech, které měla tato společnost v ČR. Insolvenční správce tyto zástavy zpochybnil a obrátil se na Zemský soud v Mnichově. V pátek 18. 10. 2019 bylo oznámeno, že odvolací soud v Mnichově potvrdil, že správce musí respektovat postavení ČR a daňové pohledávky českých orgánů budou spláceny přednostně.
  • Kauza navrácení české nafty vypukla v lednu 2015, když šéf SSHR Pavel Švagr informoval, že insolvenční správce Viktoriagruppe neuznal, že nafta uložená v Kraillingu patří Česku. Po vleklé právní bitvě, jednání politiků a dohadech s konkurzním správcem se postupně podařilo naftu přesunout z Kraillingu zpět do Česka. V červenci 2016 totiž SSHR podepsala s novým majitelem skladu, firmou Krailling Oils Development, a insolvenčním správcem smlouvu, na jejímž základě Česko získalo naftu zpět. Poslední vlak z Kraillingu vyjel koncem listopadu 2017. SSHR za dopravu zaplatila 47 až 48 milionů korun.
  • Před odjezdem posledního vlaku Švagr řekl, že chybí 6,3 milionu litrů nafty v hodnotě asi 100 milionů korun. Loni v březnu policie obvinila kvůli zmizelé naftě bývalého majitele Viktoriagruppe Petra Malého, jednatele české pobočky společnosti Lubomíra Novotného, další dva lidi a jednu firmu. Jsou stíháni kvůli podvodu, škodu policie vyčíslila na 108 milionů korun.
  • V prosinci 2017 insolvenční správce Viktoriagruppe Mirko Möllen oznámil, že chce od ČR naftu za miliardu korun vrátit, poslal SSHR předžalobní výzvu a na začátku loňského roku podal žalobu na vydání nafty. Pražský soud již loni v prosinci zamítl Möllenovu žádost na doplacení dvou milionů eur (asi 53 milionů korun) za skladování nafty v Německu a počátkem letošního dubna stát uspěl ve sporu s Möllenem o zhruba 75,3 milionu korun. Insolvenční správce požadoval peníze za to, že Česko skladovalo v německém Krailingu naftu údajně pod cenou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 21 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 23 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.