Poslanci dali rozpočtu zelenou. Prezidentské veto nehrozí

Praha - Koaliční vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) prosadila ve sněmovně svůj první státní rozpočet. Pro jeho schválení se vyjádřilo 106 poslanců. Poslanci schválili rozpočet na příští rok se schodkem rovných 100 miliard korun, což je proti letošnímu schválenému deficitu o 12 miliard méně. 450 milionů korun přidali poslanci na sociální služby, většinu ostatních pozměňovacích návrhů na přesuny peněz zamítli. Pravice kritizuje příliš malé investice, podle Miroslava Kalouska budou podstatně nižší než investice vlád, ve kterých zasedal v době krize, a naopak zbytečně velké výdaje na chod státu. Po dnešním schválení ve sněmovně čeká rozpočet ještě podpis prezidenta Miloše Zemana. Ten už včera řekl, že návrh vetovat nebude.

Pro rozpočet hlasovalo 106 poslanců, 48 jich bylo proti. Hlasovala pro něj celá vládní koalice, opozice byla proti kromě KSČM, která se zdržela. Z opozičních poslanců hlasoval pro rozpočet pouze Jaroslav Holík z klubu Úsvitu. Holík ale po polední přestávce oznámil, že hlasoval proti rozpočtu. Požádal o opravu v záznamech, hlasování ale nezpochybnil.

  • "Věci chceme zlepšovat postupně a budemem postupně hledat další finanční prostředky na investice, a to zejména do veřejné infrastruktury, na podporu vědy a výzkumu v příštích letech. Je třeba, abychom v příštím roce přijali legislativu, která nám umožní vyšší daňové příjmy v důsledku lepšího výběru daní," řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Sněmovna schválila návrh předsedy klubu ČSSD Romana Sklenáka a přidala 250 milionů korun na nové sociální pracovníky v obcích. Stejně tak sněmovna schválila návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) na přesun 200 milionů korun z dávek státní sociální podpory na investice v sociálních službách. Poslanci také přidali šest milionů korun na řešení nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu nebo 1,7 milionu korun Českému svazu bojovníků za svobodu.

S čím počítá rozpočet na rok 2015?

  • třetí sazba DPH ve výši 10 % na léky, knihy a dětskou výživu
  • rychlejší valorizace důchodů (v průměru o 200 korun měsíčně)
  • vyšší platy státních zaměstnanců (o 3,5 %, resp. o 5 %)
  • daňové úlevy pro rodiny s více dětmi (zvýšení daňové slevy na druhé dítě o 200 korun, na třetí dítě o 300 korun)

Neprošel například návrh na přesun jedné miliardy korun do sportu, na přesun 400 milionů korun na obnovu kulturních památek nebo přidání více než 44 milionů korun na hudební festivaly.

Většina poslanců odmítla i návrh, který odebíral prezidentu republiky 1,5 milionu korun na zahraniční cesty a přesouval je na ministerstvu školství na protidrogovou politiku. Ministerstvo dopravy nedostane 355 milionů navíc na poplatky na programy Evropské kosmické agentury a Technologická agentura nedostane 525 milionů navíc na výzkum. Neprošel ani návrh místopředsedkyně sněmovny Jaroslavy Jermanové (ANO), která chtěla přidat 300 milionů korun na filmové pobídky.

Největší část výdajů půjde na důchody a platy státních zaměstnanců

Největší výdajovou položkou rozpočtu jsou tradičně důchody. Letos do listopadu to bylo bezmála 345 miliard korun. Platy státních zaměstnanců spolkly 78 miliard. Jiný nezanedbatelný výdaj představují velké státní zakázky. Za celkem 18 plánovaných tendrů má vláda příští rok dát 37 miliard. Nejvíc chce utrácet obrana - armáda nakoupí třeba radiolokátory nebo vypíše zakázky, které potřebuje ke splnění závazků vůči NATO a Evropské unii.

Letošní rozpočet, který vypracovala ještě vláda Jiřího Rusnoka, by aktuálně mohl skončit s deficitem zhruba 80 miliard korun místo původně schválených 112 miliard korun.

Zeman rozpočet vetovat nebude

„Nemám důvod rozpočet vetovat, třebaže mám dílčí výhrady k jednotlivým položkám,“ prohlásil Zeman k vládnímu návrhu. Rozpočtu na rok 2015 tak nestojí nic v cestě a po oficiálním prezidentském podpisu může vstoupit v platnost. 

"Já neznám žádnou současnou ekonomickou teorii, která by ospravedlňovala takto deficitní rozpočet v okamžiku, kdy ekonomika roste. Spíš se můžeme bavit o tom, jestli ten rozpočet má být vyrovnaný, nebo přebytkový," míní ekonomka Markéta Šichtařová.

Dnešní jednání sněmovny k hospodářskému plánu vyvolalo hned na začátku poměrně ostrou reakci opozice, která nešetřila kritikou. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že vláda snížila objem peněz na investice a na vědu a výzkum, ale výdaje na provoz státu naopak rostou stejně jako počet úředníků a zákonem dané výdaje jsou nejvyšší v historii. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek potom označil investice za historicky nízké. „Vláda na rok 2015 plánuje investovat o 30 miliard méně, než investovaly naše vlády v době největší krize,“ řekl Kalousek v Událostech, komentářích.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) materiál svého úřadu hájil a kritiku opozice odmítl. Uvedl například snahu vlády bojovat s karuselovými obchody a vybírat víc peněz na daních. Vyšší investice podle něj nejsou možné. „Naše země není připravena na investice. Máme zákony, které nás paralyzují, jako zákon o veřejných zakázkách, obrovská byrokracie. My jsme investice navýšili. Navýšili jsme Státní fond dopravní infrastruktury o 20 miliard,“ uvedl ministr.

Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa není možné očekávat, že návrh hospodářského plánu podpoří růst. Sobotkův kabinet podle Filipa nebyl schopný podívat se lidem do očí a říci, že potřebuje zvýšit daňové příjmy. „Nemůžeme očekávat, že rozpočet připraví republiku na další rozvoj a zvýšení výkonu,“ uvedl. Rozpočet je postaven na zákonech schválených v posledních sedmi letech, které otevírají nůžky mezi „horními deseti tisíci“ a zbytkem společnosti, dodal. Fiala zase tvrdil, že všechno, co vláda vybere na daních díky růstu ekonomiky, rozdá, místo aby investovala. „Vláda si bere i kus budoucnosti,“ řekl.

Předseda poslanců TOP 09 a Starostů a exministr financí Miroslav Kalousek si také postěžoval na to, že Babiš podle něho neodpověděl v předcházejících kolech projednávání rozpočtu na dotazy opozice. Chtěl vysvětlit, proč je nezbytné zhoršovat stav veřejných rozpočtů proti předcházejícím rokům, jak je podle něho uvedeno v dokumentaci k hospodářskému plánu.

Příjmy rozpočtu se mají proti letošnímu schválenému rozpočtu zvýšit z 1,099 na 1,119 bilionu Kč a výdaje z 1,211 na 1,219 bilionu korun. Schodek rozpočtu mají pokrýt především státní dluhopisy.

„Nevím, jaká čísla čte pan Kalousek,“ podotkl k tomu Babiš. Státu se podle něho letos podaří snížit meziročně absolutní zadlužení asi o 20 miliard korun. Koalice se dohodla, že podpoří jen několik z desítek navrhovaných přesunů peněz uvnitř hospodářského plánu.

Vydáno pod