Meziroční růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta

Meziroční růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta, v prvním čtvrtletí činil 2,7 procenta. Mezičtvrtletně se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle prvních dvou odhadů z poloviny a konce srpna rostl HDP ve 2. čtvrtletí o 2,7 procenta, jedná se tedy o zlepšení.

„Také ve druhém čtvrtletí významně rostly mzdové náklady podniků, meziročně o 7,1 procenta. S tím souvisí i meziroční růst peněžních i nepeněžních příjmů domácností o 3,5 procenta,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Podniky méně investovaly do strojů a zařízení, míra investic tak meziročně klesla o 1,5 procenta.

Jde o nejsilnější meziroční růst české ekonomiky od prvního čtvrtletí roku 2018, uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Dál však předpokládá, že meziroční růst české ekonomiky ve zbytku letošního roku zpomalí a v závěrečném čtvrtletí se dostane ke dvěma procentům.

Nahrávám video

Podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky lze považovat současný růst nadále za solidní, i když česká ekonomika je již za vrcholem svého hospodářského cyklu a postupně zpomaluje, což je do značné míry ovlivněno i vývojem v zahraničí. Pro tento rok Růžička očekává průměrný růst ekonomiky o 2,5 procenta a pro příští rok, zejména vlivem předpokládaného slabého ekonomického vývoje v zahraničí, odhaduje zvýšení HDP o dvě procenta.

Za celý letošní rok očekávají analytici Komerční banky (KB) růst HDP na úrovni 2,7 %. „Hlavním tahounem bude spotřeba domácností, jejíž příspěvky k růstu ovšem budou pomalu slábnout. Investice v letošním roce své tempo mírně zvolní, čisté exporty budou domácí ekonomiku ve druhé polovině roku brzdit,“ konstatuje ekonom KB Michal Brožka. V příštím roce pak očekává zpomalení české ekonomiky na 2,1 %.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele meziročně vzrostl ve 2. čtvrtletí o 3,5 procenta a ve srovnání s prvním čtvrtletím o 1,2 procenta. Spotřeba domácností na obyvatele se proti stejnému loňskému období zvýšila o 2,9 procenta, mezičtvrtletně o 1,5 procenta.

V absolutních číslech dosáhl průměrný měsíční příjem ze zaměstnání 34 995 korun. Meziročně tak byl vyšší o 3,2 procenta a ve srovnání s prvními třemi měsíci roku o 1,2 procenta. „Výsledkem rychlejšího růstu výdajů domácností než jejich příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla nižší míra úspor, a to 10,9 procenta,“ uvedl ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 8 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 18 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled